Izrael zesílil údery na jihu Pásma Gazy. Chystá několikaměsíční „likvidační“ operace?

Francouzský soud uložil pětiměsíční trest osmnáctileté ženě za to, že v Avignonu plivala na kipu muže, který měl tuto židovskou pokrývku hlavy. Podle soudu to byl antisemitský čin. Francouzské úřady také prošetřují stržení plakátů s foty lidí unesených do Pásma Gazy bývalou spolupracovnicí ministerstva zahraničí nebo distribuci antisemitských plakátů v Belfortu na východě země. Vedení parlamentu na neděli svolalo průvod proti antisemitismu, uvedla dnes agentura AFP.

Německý kriminální úřad (BKA) od útoku radikálního palestinského hnutí Hamás na Izrael, který se odehrál přesně před měsícem, zaznamenal ve spolkové republice více než 2600 souvisejících trestných činů. Podle agentury DPA to úřad oznámil dnes večer. Především s nárůstem projevů antisemitismu se v souvislosti s válkou mezi Izraelem a Hamásem potýkají i další evropské země.

Izraelské obranné síly údajně identifikovaly teroristy ukrývající se v mešitě a s pomocí letectva je zasáhli poté, co mešitu opustili. Měli také zničit zdroje další palby, teroristé na Izraelce údajně útočili z několika míst včetně nemocnice, informace ale nelze nezávisle ověřit.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí dnes uvedl, že Spojené státy jsou proti případné nové dlouhodobé okupaci Pásma Gazy Izraelem.

Z Pásma Gazy, které okupoval od roku 1967, se Izrael zcela stáhl na základě mírových dohod v roce 2005, kdy evakuoval dvacítku židovských osad. V roce 2007 oblast ovládlo hnutí Hamás, které předtím v roce 2006 porazilo v parlamentních volbách umírněné palestinské hnutí Fatah, jehož předsedou je šéf palestinské autonomie Mahmúd Abbás.

Izraelský premiér Netanjahu v televizním prohlášení prohlásil, že dokud Hamás nepropustí izraelská rukojmí, nebude vyhlášeno žádné příměří a nebudou ani povoleny dodávky paliva do pásma. Současně zopakoval výzvu palestinským civilistům, aby se v zájmu vlastní bezpečnosti přesunuli na jih. „My nepřestaneme,“ řekl Netanjahu.

Izraelský premiér Netanjahu v televizním projevu řekl, že město Gaza je obklíčeno, izraelská armáda v rámci boje proti Hamásu operuje uvnitř města.

Izraelští představitelé považují civilní oběti v Gaze za nevyhnutelné k porážce Hamásu, uvedl The New York Times. Tel Aviv poukazuje na paralely s civilními oběťmi při historických vojenských střetech, jako bylo bombardování sídla gestapa v Kodani nebo Hirošimy a Nagasaki.

Izrael uvedl, že nadále posílá do Gazy humanitární pomoc. Od včerejšího dne tam mělo vjet 665 nákladních vozů s pomocí, dopravit tam země měla také 3 000 tun potravin či 1 720 tun zdravotnického vybavení. Informace nelze nezávisle ověřit. 

Tady se můžete podívat na snímky evakuujících se Palestinců.

Izraelské obranné síly tvrdí, že našly teroristické tunely poblíž starého zábavního parku a univerzity v Gaze.

Nejméně 320 lidí se zahraničními pasy, včetně stovky Egypťanů, se dnes dostalo přes přechod Rafáh z palestinského Pásma Gazy do Egypta. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na egyptské úřady. Kanadská diplomacie oznámila, že přes tento přechod se dostala do Egypta také první skupina Kanaďanů. Agentura AFP informovala o stovce Francouzů, kteří opustili Pásmo Gazy dnes a v pondělí.

Izraelské jednotky dnes při pozemní operaci v Pásmu Gazy proti palestinskému hnutí Hamás postoupily do „srdce" města Gaza. Podle agentury Reuters to řekl izraelský ministr obrany Joav Galant. Vůdce Hamásu Jahjá Sinvár je podle něj izolován ve svém bunkru.

Ministr zopakoval, že Izrael podmiňuje jakoukoli humanitární pauzu propuštěním všech rukojmích, které drží Hamás v Pásmu Gazy od útoku na Izrael ze 7. října. Armáda podle něj navzdory tlaku na vyhlášení příměří nemůže polevit v bojích až do úplné porážky Hamásu a návratu rukojmí.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu zvažuje krátkou taktickou pauzu v konfliktu v Gaze v reakci na mezinárodní tlak, který žádá příměří. K větší akci se však nechystá. „Bez propuštění našich rukojmích nebude v Gaze žádné všeobecné příměří,“ řekl. 

Z Libanonu bylo dnes odpáleno asi 20 raket na severní Izrael, v oblasti Galileje a Golanských výšin se rozezněly sirény. Podle listu The Times of Israel (ToI) to oznámila izraelská armáda. Libanonský poslanec za Hizballáh mezitím podle agentury Reuters do Izraele vzkázal, že jeho hnutí odpoví hned dvakrát na každý útok na civilisty poté, co při nedělním izraelském úderu v jižním Libanonu zemřela žena a její tři vnoučata.

Izraelská armáda podle listu Haarec uvedla, že šest raket úspěšně sestřelila, zatímco dvě dopadly na otevřená prostranství v Ejn Kinije, drúzském městečku na Golanských výšinách. Izraelské jednotky na útok odpověděly dělostřeleckou palbou namířenou na místa odpalů. Nejsou bezprostředně hlášeny oběti ani škody na majetku, uvedl ToI.

Nejen v Izraeli si dnes pietou připomněli měsíc od brutálního útoku, při němž palestinské radikálně islamistického hnutí Hamás zavraždilo na 1400 lidí na jihu Izraele. Izraelské vlajky a obrázky lidí, které Hamás 7. října unesl do Pásma Gazy, byly dnes vidět mimo jiné na manifestacích v Londýně, Římě či Riu de Janeiro.

Lipavský by nespojoval zrušení cesty premiéra Fialy do Nigérie s českou podporou Izraele v Organizaci spojených národů (OSN). Česká diplomacie žádné takové signály nezaznamenala, řekl dnes novinářům při návštěvě Vídně.

Fiala je od minulého pátku na týdenní cestě po afrických zemích. Nigérie podle mluvčího vlády Václava Smolky oznámila, že není schopna zajistit odpovídající přijetí a program. Podle diplomatických zdrojů krok může souviset s českou podporou Izraele v OSN. Jeruzalém čelí rostoucí kritice zejména muslimských zemí, kvůli vzdušným úderům v palestinském Pásmu Gazy, které zahájil po krvavém útoku hnutí Hamás na jižní Izrael.

„Já bych to nijak nepropojoval,“ řekl Lipavský. Je podle něj potřeba si uvědomit, že premiér se vydal na ambiciózní cestu zahrnující celkem pět afrických zemí. „Pro realizaci cesty bylo poměrně malé časové okno. Prostě partnerská strana došla k závěru, že není schopna v podmínkách, v tom časovém okně zrealizovat plnohodnotný program pro pana premiéra,“ míní šéf diplomacie.

Ministerstvo zahraničí je podle šéfa diplomacie Jana Lipavského (Piráti) dále ve spojení s 11 lidmi, kteří mají zájem o evakuaci z Pásma Gazy. Jde o složité vyjednávání i s řadou mezinárodních aktérů, řekl dnes novinářům při návštěvě Vídně. Uvedl, že další detaily poskytnout nemůže.

Na základě dohody mezi Spojenými státy, Egyptem, Izraelem a Katarem, který také zprostředkovává jednání s palestinským radikálním hnutím Hamás, opustilo od středy Pásmo Gazy přes hraniční přechod Rafáh zhruba 1100 lidí, napsala agentura AP. Egypt uvedl, že pomáhá evakuovat z Pásma Gazy „přibližně 7000“ cizinců a občanů s dvojím občanstvím.

„S osobami průběžně naši diplomaté jsou schopni být v kontaktu. Zároveň záleží na situaci na hraničním přechodu v Rafáhu, co se podaří domluvit s Egyptem. Situace není jednoduchá, je to složité vyjednávání i s celou řadou mezinárodních aktérů, kteří nějakým způsobem fungují v prostřednické roli,“ poznamenal Lipavský.

Na internetu koluje video s údajným útokem na konvoj palestinského premiéra Mahmúda Abbáse. Jeden z jeho strážců má být mrtvý. Zda byl zraněn i sám Abbás, není jasné. K odpovědnosti za útok se přihlásila skupina „Synové Abú Jandala“.

Jedna z matek dětí unesených hnutím Hamás vyzvala přes sociální sítě izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a amerického prezidenta Joea Bidena, aby jí přivedli domů její dcery. Pokud toho nejsou tito vysocí politici schopni, chce být poslána do Gazy za svými dětmi. Informovala o tom dnes deník Haarec.

„Moje dcerky, Dafna a Ella, kterým je 15 a osm let, jsou drženy Hamásem v Gaze. Jsou tam samy bez rodiny poté, co viděly, jak jim brutálně zavraždili otce. Třicet dnů uplynulo od chvíle, kdy byly uneseny,“ řekla Maajan Zinová v emotivním videu zveřejněném na síti X. „Vyzývám prezidenta Spojených států Joea Bidena a izraelského premiéra Benjamin Netanjahua, pokud nedokážete přivést moje dcerky domů, žádám vás, vezměte mne tam hned za nimi,“ uvedla rovněž matka unesených dívek.

Video na síti získalo milion zhlédnutí, uvedl deník Haarec. Zinová ale v pondělí k tomu připsala, že zhlédnutí nepotřebuje, že jen chce, aby se jí děti vrátily domů.

Výlohy Muzea umění v Olomouci ode dneška pokrývají plakáty s portréty více než dvou set lidí unesených hnutím Hamás. Muzeum se tímto krokem připojilo k celosvětovým iniciativám za jejich osvobození. Na plakátech mohou kolemjdoucí nahlédnout do tváří žen, mužů i dětí, kterým se zásadně změnil život 7. října při vpádu ozbrojenců Hamásu na území jižního Izraele. 

„Akce není nijak politická, je na obranu lidí, civilistů, kteří ve špatné době byli na špatném místě. Člověk by si mohl sice říci, že taková drobná akce v Olomouci nepřinutí únosce, aby tyto lidi propustil. Avšak vzhledem k tomu, že jde o celosvětovou věc, myslíme si, že z těchto drobných akcí se právě tvoří veřejné mínění, a to by již mohlo pomoci lidem, kteří jsou nyní v zajetí,“ řekl dnes mluvčí muzea Tomáš Kasal.

Izraelské obranné síly uvedly, že na sever země bylo z Libanonu vypuštěno dvacet raket. Armáda zahájila ostřelování zdroje palby. 

Česko a Rakousko sdílí plnou solidaritu s Ukrajinou i s Izraelem a sdílí názor na právo obou zemí na sebeobranu. Po jednání s ministrem zahraničí Janem Lipavským to řekl šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg.

Schallenberg se vyjádřil mimo jiné k tomu, že některé země kritizují izraelské údery proti Pásmu Gazy. Právo na sebeobranu není podle něj neomezené, je nutné, aby byla založena na mezinárodním humanitárním právu. Schallenberg ovšem také uvedl, že podle něj existuje zásadní rozdíl - Izrael se snaží zabránit civilním obětem i například výzvami k evakuaci, zatímco Hamás hledá civilní oběti a snaží se sám vytvořit humanitární krizi.

Schallenberg také vyzval k okamžitému propuštění rukojmích, kterých bylo odvlečených do Pásma Gazy zhruba 240.

V tureckém parlamentu přestanou prodávat nápoje firmy Coca-Cola a kávu od společnosti Nestlé, chtějí tak protestovat proti jejich údajné podpoře Izraele. Turecký provládní deník Daily Sabah v pondělí napsal, že veřejné úřady, univerzity či obce v řadě provincií bojkotují izraelské zboží. „Bylo rozhodnuto, že výrobky firem, které podporují Izrael, se nebudou prodávat v restauracích, kavárnách a čajovnách parlamentu,“ uvedlo vedení tureckého zákonodárného sboru.

Agentura Reuters dnes uvedla, že obchod mezi Tureckem a Izraelem od začátku války Izraele s palestinským hnutím Hamás klesl v meziročním srovnání o více než 50 procent.

Od říjnového útoku hnutí Hamás na Izrael v Německu zesílil antisemitismus. Agentuře Reuters to dnes řekl šéf německého think-tanku, podle nějž jsou Němci až příliš ochotní ignorovat své vlastní zločiny z minulosti a kritizovat Izrael.

Antisemitské postoje vykazuje 5,7 procenta obyvatel, což je třikrát více než před dvěma lety, uvedla socioložka Beate Küpperová. Nejčastěji měli antisemitské názory lidé původem z Ruska a Turecka, ale za tímto nárůstem stojí hlavně mladí lidé, dodala.

Německá krajní pravice zaznamenává jisté úspěchy při prezentování „nového historického narativu“, který se snaží zbavit Německo historického břemene země, jež během holokaustu zavraždila šest milionů Židů. Vyplynulo to z nejnovější zprávy protirasistické organizace Amadeu Antonio Foundation, kterou dnes novinářům prezentoval zástupce tohoto institutu Nikolas Lelle.

Americká ponorka Florida s jaderným pohonem vplula do Perského zálivu. Má být varováním pro Írán. Ponorka neveze žádné jaderné zbraně.