Izrael zesílil údery na jihu Pásma Gazy. Chystá několikaměsíční „likvidační“ operace?

Dav demonstrantů v USA na propalestinském pochodu se podle listu The New York Times (NYT) soustředil především u prostranství Freedom Plaza mezi Bílým domem a sídlem Kongresu.

Demonstranti přinesli transparenty s nápisy „Nechte Gazu žít“ nebo „Bombardování dětí není sebeobrana“, objevovaly se také vzkazy adresované americkému prezidentovi Joeu Bidenovi jako „Zastavte americkou vojenskou pomoc Izraeli“ či „Ztratil jste můj hlas“. Protesty se konají také v New Yorku, Cincinnati nebo San Francisku.

Tisíce lidí dnes podle amerických médií vyšly do ulic hlavního města Spojených států vyjádřit nesouhlas s izraelským obléháním Pásma Gazy. Manifestace volající po příměří se konají také v několika dalších městech USA, očekávala se účast desetitisíců protestujících.

Izraelské ostřelování hustě zalidněných lokalit, jakož i blokáda dodávek elektřiny nebo vody vyvolávají po celém světě obvinění z „masakrování“ nebo dokonce „genocidy“ Palestinců.

„Přišli jsme, aby byl náš hlas slyšet... a doufáme, že změníme způsob, jakým se lidé na tento konflikt dívají,“ řekla deníku The Washington Post 70letá Manar Ghanayemová, kterou na protestu v americké metropoli doprovázela skupina přátel a rodinných příslušníků, všichni s palestinskými vlajkami namalovanými na tvářích.

Požár v uprchlickém táboře Džabálija na okraji Gazy, který propukl 4. listopadu po útoku Izraelců.

V důsledku izraelských vzdušných úderů je pohřešováno přes 60 rukojmí unesených z Izraele do Pásma Gazy, oznámilo dnes podle agentury Reuters ozbrojené křídlo radikálního palestinského hnutí Hamás.

Mluvčí brigád Kasám Abú Ubajdá na účtu Hamásu na telegramu také uvedl, že těla 23 izraelských rukojmí jsou stále uvězněna v sutinách.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj měl v úmyslu příští týden navštívit Izrael, avšak po úniku této informace ve vysílání izraelské komerční televizní stanice Channel 12 je nyní jeho cesta nejistá. Listu The Times of Israel (ToI) to sdělil nejmenovaný ukrajinský diplomat.

„(Zelenskyj) chtěl, aby se veřejnost o jeho návštěvě dozvěděla, teprve až vstoupí na izraelskou půdu,“ řekl diplomat. „Je velice zklamán.“

Od února 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, Zelenskyj Izrael nenavštívil a na Ukrajinu nepřicestoval ani izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Avšak v současné době, kdy Moskva hostí představitele radikálního palestinského hnutí Hamás, které před měsícem brutálně zaútočilo na Izrael, a současně v OSN předkládá rezoluce namířené proti Izraeli, může mít Jeruzalém zájem na stočení orientace zahraniční politiky blíže ke Kyjevu, poznamenal ToI.

Stíhačky IDF zasáhly teroristickou infrastrukturu Hamásu umístěnou na střeše budovy a přilehlé tunelové šachty poté, co obdržely informace od ISA a prostřednictvím pozemních operací. Kromě toho, po zpravodajských informacích IDF a ISA a identifikaci střelby z oblasti, IDF zasáhly velitelské a řídící středisko. Vojáci demontovali další tunelovou šachtu pro teroristy.

Izraelské obranné síly zveřejnily záběry z rozšířené pozemní operace v pásmu Gazy.

Na protesty proti násilí v Pásmu Gazy dorazily v Paříži desetitisíce lidí, žádné výraznější bezpečnostní problémy hlášeny nejsou.

Ve francouzské metropoli policie nakonec povolila pochod z Náměstí republiky poté, co podobné akce v uplynulých týdnech zakazovala. Podle úřadů se do něj zapojilo bezmála 20.000 lidí, organizátoři uváděli trojnásobný údaj.

Podle zpravodajského webu franceinfo byl na manifestaci i levicový opoziční lídr Jean-Luc Mélenchon, který dění v Gaze označil za „strašlivý masakr“. Menší protesty se konaly v několika dalších francouzských městech.

Tisíce lidí vyšly do ulic  v Británii, ve městech od Londýna po Glasgow, aby vyjádřili solidaritu s Palestinci v Pásmu Gazy, píše zpravodajská společnost BBC. V hlavním městě policie zatkla několik lidí, mimo jiné za transparent, který podle ní může podněcovat nenávist. Podobné případy se objevily už při dřívějších protestech, které nejen v Británii provází projevy antisemitismu či podpory islamistického hnutí Hamás.

Úřady v Pásmu Gazy dnes přestaly přes hraniční přechod do Egypta pouštět čekající osoby se zahraničními pasy poté, co se v uplynulých dnech přes hranici dostaly stovky lidí včetně pacientů z palestinských nemocnic. Mluvčí palestinské správy přechodu Rafáh podle deníku The New York Times (NYT) uvedl, že podmínkou pro obnovení odchodů je „koordinovaná evakuace“ palestinských raněných.

Vývoj navazuje na páteční incident u nemocnice Šífa, kde izraelský úder zasáhl konvoj palestinských sanitek. Izraelci tvrdí, že sanitky používala „teroristická buňka Hamásu“, podle záchranářské organizace Palestinský červený půlměsíc konvoj převážel pacienty k Rafáhu a izraelský útok vyřadil z provozu vozidlo, v němž byla 35letá žena ve vážném stavu.

Palestinci nyní požadují záruky, že sanitkám s pacienty bude umožněno bezpečně projet k hranici. „Žádní držitelé zahraničních pasů nevycestují z Pásma Gazy do koordinované evakuace raněných z nemocnic v Gaze a na severu k přechodu Rafáh,“ citoval NYT mluvčího úřadů pod kontrolou Hamásu.

Dav s palestinskými vlajkami se shromáždil na náměstí Alexanderplatz v Berlíně, kde zaznívala hesla jako „osvoboďte Palestinu“, informovala agentura AFP. Na transparentech byly k vidění slogany „příměří“ nebo „zastavte genocidu“. Podle AFP byl začátek protestu poklidný, policie odhadovala účast na 3500 lidí.

Turecká judistka Tugce Bederová odmítla na mistrovství Evropy podat ruku izraelské soupeřce, která ji porazila v 1. kole váhové kategorie do 48 kg. Tamara Malcaová to zveřejnila v příběhu na instagramu. Podle Evropské unie juda (EJU) ale není podání ruky na rozdíl od úklony po zápase povinné, rozhodčí proto nijak nezasáhl a případ se nebude dál řešit.

Na záběrech je patrné, jak třiadvacetiletá Malcaová po utkání přistoupila s napřaženou rukou k soupeřce. Bederová ji ale ignorovala, otočila se a opustila tatami.

„Nestalo se nic, co by zavdalo důvod k nějakým sankcím. Boj byl tvrdý, ale rozhodně férový,“ řekl agentuře DPA místopředseda EJU Otto Kneitinger. „O incidentu se dál nemluvilo ani s jedním týmem. K odmítnutí podání ruky nedochází v judu často, ale stává se,“ dodal.

V irském Belfastu lidé demonstrovali na podporu Palestiny.

Ve městě Santiago v Chile se odehrála demonstrace na podporu Palestiny.

Mešita Al-Katiba v Gaze po náletu

Žádným lidem se zahraničními pasy ani palestinským pacientům dnes nebylo umožněno opustit Pásmo Gazy přes hraniční přechod Rafáh poté, co v uplynulých dnech Egypt přijal stovky lidí. S odvoláním na zdroje na palestinské straně o tom informuje zpravodajská společnost BBC. Problémem jsou zřejmě neshody kolem zraněných Palestinců.

Přechod Rafáh je momentálně jedinou oficiální cestou ven z Gazy, kde izraelská armáda stupňuje vojenské operace s cílem zničit militantní hnutí Hamás. Ve středu po intenzivním vyjednávání několika stran začali do Egypta odcházet první z tisíců cizinců a lidí s dvojím občanstvím, kteří po začátku války zůstali v Gaze uvězněni. Egypt také přijal desítky pacientů z palestinských nemocnic, které za prohlubující se humanitární krize nedokážou poskytovat adekvátní péči.

Konflikt mezi radikálním palestinským hnutím Hamás a Izraelem se nesmí rozšířit, uvedl dnes americký ministr zahraničí Antony Blinken po jednání s libanonským premiérem Nadžíbem Míkátím v Jordánsku. Blinken také vyjádřil „hluboké znepokojení“ boji na libanonsko-izraelské hranici, napsala agentura Reuters. Blinken je za poslední měsíc na druhé cestě po Blízkém východě ve snaze předejít eskalaci a rozšíření války. Snaží se přimět arabské země, aby se zapojily do hledání řešení konfliktu. V pátek Blinken navštívil Izrael, v neděli a pondělí bude v Turecku, potvrdil dnes Washington.

Blinken Míkátímu poděkoval, že jeho vedení brání zatažení Libanonu do války. Libanon je sídlem hnutí Hizballáh, jež vede Hasan Nasralláh. Ten v pátek poprvé od propuknutí bojů mezi Izraelem a Hamásem veřejně vystoupil a vyzval arabské země, aby válku pomohly zastavit.

Situace ve válce na Ukrajině patová není, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Připustil ale, že pozornost od války na Ukrajině odvádí konflikt na Blízkém východě, kde Izrael skoro měsíc bojuje v Pásmu Gazy proti militantnímu palestinskému hnutí Hamás.

Areálem školy pod správou OSN v Pásmu Gazy dnes otřásly nejméně dva výbuchy, na místě je neznámý počet obětí, sdělila médiím mluvčí Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA). Palestinské radikální hnutí Hamás předtím přišlo s tvrzením, že škola byla terčem izraelské palby a že zahynulo nejméně 15 lidí. Izraelská armáda se ihned k věci nevyjádřila.

Incident je hlášen z tábora Džabálija, který má podle televize Al-Džazíra zhruba 116.000 obyvatel a je největším z osmi uprchlických táborů v Pásmu Gazy. Izraelská armáda jej v úterý a středu ostřelovala s vysvětlením, že cílila na bojovníky Hamásu. Palestinská strana uvedla, že útoky zanechaly skoro 200 mrtvých.

Podle nejnovějšího prohlášení Hamásem ovládaného ministerstva zdravotnictví Gazy zemřelo nejméně 15 lidí a dalších 70 utrpělo zranění. Podobný údaj dostal Reuters od vedení nemocnice Šífa, podle kterého počet obětí ještě poroste.

Ali Ibrahim Rmeiti, člen hnutí Hizballáh, byl zabit při ostřelování Izraelem. Jeho pohřeb se stal masovou záležitostí, kdy ostatní příznivci a členové hnutí nesli jeho rakev hlavním městem.

Budova univerzity Al-Azhar v pásmu Gazy byla zcela zničena, uvedla palestinská média. Izraelská armáda své zapojení do úderu oficiálně nekomentovala. Univerzita Al-Azhar v Gaze byla založena v roce 1991.

Evropská unie podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v otázce války Izraele proti Hamásu nezaujala spravedlivý postoj. V důsledku toho je důvěra v sedmadvacítku hluboce otřesena, řekl podle agentury Reuters Erdogan tureckým médiím v pátek během letu z Kazachstánu.

Podpora, kterou evropské země vyjadřují Izraeli, podle něho pochází „z jejich dluhů“ vůči tomuto státu kvůli holokaustu.

Kvůli izraelským útokům v Pásmu Gazy Erdogan přerušil kontakty s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. „Netanjahu už není někým, s kým bychom mohli mluvit,“ řekl turecký prezident. Dodal ale, že Ankara nepřeruší kontakty s Izraelem.

Turecko izraelské odvetné akce opakovaně kritizovalo a Erdogan dává najevo, že Hamás podle něho není teroristická organizace, za kterou ho označují západní země.

Po skončení nynějšího konfliktu se Pásmo Gazy musí stát součástí nezávislého, suverénního palestinského státu, řekl Erdogan a dodal, že Turecko nepodpoří to, aby „Palestinci byli postupně vymazáni z dějin“.

Nejméně 12 lidí dnes zemřelo v Pásmu Gazy poté, co izraelský útok zasáhl školu ve správě OSN. Podle agentury AFP to uvedlo radikální palestinské hnutí Hamás, které v Pásmu Gazy vládne a jež před měsícem zaútočilo na Izrael. Školy, které spravuje OSN, nyní poskytují nouzové přístřeší pro stovky vysídlených rodin. Od začátku bojů mají izraelské údery v Pásmu Gazy 9488 palestinských obětí, z toho 3900 dětí, uvedlo dnes v nové bilanci ministerstvo zdravotnictví ovládané Hamásem.

Bombardování podle Hamásu cílilo na školu v táboře Džabálija, který má podle televize Al-Džazíra zhruba 116.000 obyvatel a je největším z osmi uprchlických táborů v Pásmu Gazy. Raněných je podle Hamásu 54, píše AFP. Agentura Reuters s odvoláním na vedení nemocnice Šífa informovala o 15 mrtvých a desítkách raněných. Počet obětí podle vedení nemocnice ještě poroste.

Nejméně 12 lidí dnes zemřelo v Pásmu Gazy poté, co izraelský útok zasáhl školu ve správě OSN. Podle agentury AFP to uvedlo radikální palestinské hnutí Hamás, které v Pásmu Gazy vládne a jež před měsícem zaútočilo na Izrael. Školy, které spravuje OSN, nyní poskytují nouzové přístřeší pro stovky vysídlených rodin.

Agentura Reuters s odvoláním na vedení nemocnice Šífa informovala o 15 mrtvých a desítkách raněných. Počet obětí podle vedení nemocnice ještě poroste.

Zásoby pohonných hmot v Pásmu Gazy byly využity pro kamiony OSN, odsolování vody a na chod nemocnic, řekl dnes novinářům americký zvláštní zmocněnec pro humanitární otázky na Blízkém východě David Satterfield. Spojené státy nezaznamenaly případy, kdy by se radikální palestinské hnutí Hamás, které v Pásmu Gazy vládne, zmocnilo nebo zasahovalo do distribuce humanitární pomoci, uvedl Satterfield, který je dnes stejně jako šéf americké diplomacie Antony Blinken v Jordánsku.