Izrael zesílil údery na jihu Pásma Gazy. Chystá několikaměsíční „likvidační“ operace?
Izraelská letadla a tanky v noci na úterý 2. ledna zintenzivnily údery v jižní části Pásma Gazy poté, co Izrael oznámil, že plánuje stáhnout část svých vojáků. Izrael tvrdí, že válka v Pásmu Gazy bude trvat ještě řadu měsíců. Tel Aviv však naznačil novou fázi ofenzívy, když v pondělí jeden z izraelských představitelů uvedl, že armáda tento měsíc stáhne své síly uvnitř Gazy a přejde na několikaměsíční fázi lokálnějších „likvidačních“ operací.
- Palestinští teroristé z Hamásu zahájili v sobotu 7. října 2023 ráno mohutný útok z Pásma Gazy. Vypálili tisíce raket a zároveň do Izraele vyslali komanda, která vraždila a unášela zpět do Gazy rukojmí. Až 240 lidí teroristé unesli.
- Izraelská armáda i premiér Netanjahu uvedli, že je Izrael ve válečném stavu, a slíbili, že se bude bránit. „Občané Izraele, jsme ve válce,“ vzkázal Netanjahu. „A vyhrajeme,“ slíbil.
- Na 364 těl zabitých mladých lidí za sebou teroristé nechali poblíž kibucu Re’im na tanečním festivalu. Čtěte ZDE
- Izraelská armáda zahájila již v sobotu 7. října 2023 odvetné a tvrdé letecké údery v Pásmu Gazy. Začal hon na teroristy z Hamásu.
- I po novém roce 2. ledna 2024 dál probíhaly údery Izraele na Pásmo Gazy. Dění kolem války Izraele s Hamásem jsme sledovali na Blesk.cz online.
Snížení počtu izraelských vojáků zapojených do ofenzivy, kterou Izrael v palestinském Pásmu Gazy vede proti radikálnímu hnutí Hamás, podle USA signalizuje postupný přechod k operacím nižší intenzity na severu enklávy. Izraelská armáda mezitím oznámila, že v noci na dnešek podnikla vzdušné údery v Sýrii v reakci na útoky na severní Izrael.
Schéma „likvidačních“ operací
Izrael tvrdí, že válka v Pásmu Gazy, která podle Reuters proměnila velkou část území s 2,3 milionu obyvatel v trosky a způsobila tam humanitární katastrofu, bude trvat ještě řadu měsíců. Tel Aviv však naznačil novou fázi ofenzívy, když v pondělí jeden z izraelských představitelů uvedl, že armáda tento měsíc stáhne své síly uvnitř Gazy a přejde na několikaměsíční fázi lokálnějších „likvidačních“ operací.
Snížení počtu vojáků by mělo některým záložníkům umožnit vrátit se do civilního života, podpořit válkou zasaženou izraelskou ekonomiku a uvolnit jednotky pro případ širšího konfliktu na severu země s libanonským Hizballáhem.
Západ naléhá na nižší intenzitu bojů
Washington naléhá na Izrael, aby snížil intenzitu svých vojenských operací uprostřed mezinárodních výzev k příměří kvůli narůstajícímu počtu civilních obětí.
Obyvatelé Pásma Gazy však uvedli, že izraelská letadla a tanky v noci na dnešek zesílily bombardování východních a severních oblastí Chán Júnisu na jihu tohoto palestinského území.
Mrtvých v Gaze dál přibývá
Palestinské zdravotnické úřady v Gaze ovládané Hamásem dnes uvedly, že si izraelská operace v Pásmu Gazy vyžádala životy 22 185 Palestinců a dalších 57 035 při ní bylo zraněno.
Jen za poslední den bylo podle téhož zdroje při izraelských úderech v Pásmu Gazy zabito 207 Palestinců a 338 jich bylo zraněno.
Konflikt se Sýrií
Izraelská armáda oznámila, že v noci na úterý 2. ledna podnikla vzdušné údery v reakci na raketovou palbu zaměřenou na severní Izrael. Terčem izraelských úderů byla podle prohlášení syrská vojenská infrastruktura. Bližší podrobnosti k místu úderu armáda nesdělila.
Syrská armáda uvedla v prohlášení, že izraelský letecký útok, který dnes časně ráno přišel ze směru od Golanských výšin a byl zaměřen na pozice na předměstí Damašku, způsobil určité materiální škody. Od 7. října Izrael vystupňoval své údery na Íránem podporované milice v Sýrii a zasáhl také syrskou armádní protivzdušnou obranu a některé syrské síly.
Dobrou noc, vážení čtenáři. Se zpravodajstvím z konfliktu se znovu přihlásíme v úterý ráno.
Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v prohlášení uvedla, že propuštěnými ženami jsou 79letá Nurit Cooperová a 85letá Jocheved Lifšicová a poděkovala Egyptu a Červenému kříži. Obě ženy byly podle prohlášení uneseny z kibucu Nir Oz a jejich manželé jsou stále v Pásmu Gazy. Seniorky byly podle Netanjahuovy kanceláře předány izraelským vojákům a jsou na cestě do izraelské nemocnice, kde se opět shledají se svými rodinami.
Organizace spojených národů (OSN) pečlivě sleduje, zda hnutí Hamás nezneužívá dodanou humanitární pomoc, která je určena civilistům, pro svůj prospěch. Uvedl to mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matt Miller, podle kterého zatím nejsou důkazy, že by ke zneužití došlo.
Pentagon podle agentury Ukrinform potvrdil, že je schopen dodat zbraně zároveň Ukrajině i Izraeli.
Další detailnější záběry dvou žen poté, co je dnes ze zajetí propustilo radikální hnutí Hamás.
Americký prezident Joe Biden dnes na otázku možnosti příměří odpověděl, že Hamás musí nejprve propustit všechny rukojmí. „Měli by být propuštěni rukojmí a pak se můžeme bavit,“ uvedl Biden podle agentury Reuters. Ta také s odkazem na nejmenované zdroje píše, že Spojené státy radí Izraeli, aby ještě s pozemní operací v Pásmu Gazy posečkal, aby bylo víc času na jednání o propuštění dalších rukojmích.
První záběry přímo z propuštění obou izraelských seniorek. Přinesla je izraelská média.
תמונות שתי החטופות הישראליות ששוחררו משבי חמאס בערוץ המצרי אקסטרה ניוז pic.twitter.com/9kOD2e9kjA
— roi kais • روعي كايس • רועי קייס (@kaisos1987) October 23, 2023
Fotografie žen, které propustil ze zajetí Hamás.
Zástupce Hamásu v Libanonu Usáma Hamdán podle televize Al-Džazíra večer zpochybnil zprávy, že se Hamás chystá dnes v noci propustit 50 zadržovaných dvojích občanů. Zprávy o jejich možném propuštění se dnes objevily v izraelských médiích. Podle Hamdána to jsou „fámy“.
Mezinárodní výbor Červeného kříže potvrdil, že hnutí Hamás propustilo dvě ženy, které drželo jako rukojmí v Pásmu Gazy, píše agentura AP.
Prezident Valného shromáždění OSN Dennis Francis svolal na čtvrtek jednání pléna kvůli pokračující válce mezi Izraelem a palestinským islamistickým hnutím Hamás. Francis to členským státům oznámil dnes v dopise, píše agentura AFP. Konfliktem se od jeho začátku zabývají humanitární i diplomatické orgány OSN, minulý týden se sešla také Rada bezpečnosti, která však po vetu Spojených států nepřijala rezoluci k přerušení konfliktu z humanitárních důvodů. USA kritizovaly, že návrh nezmiňoval právo Izraele na sebeobranu a že nekonstatoval, že za humanitární krizi v Pásmu Gazy může Hamás.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na jednání v Teheránu kritizoval kroky USA na Blízkém východě, které by podle něj mohly vést k eskalaci konfliktu mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás. Lavrov podle agentury AFP konkrétně zmínil vyslání dvou amerických letadlových lodí na Blízký východ.
Jocheved Lifšicová, kterou Hamás nyní propustil, byla podle serveru Times of Israel 7. října zadržena s jejím partnerem Odedem. Toho si podle všeho teroristé ponechali – pokud je naživu. Pár v minulosti spoluzakládal kibuc Nir Oz a byl znám tím, že podporoval mírové řešení konfliktu. Pravidelně dokonce rozvážel pacienty z Gazy do nemocnic po celém Izraeli. Hamás podle jejich dcery jejich dům vypálil.
„Rozhodli jsme se je propustit z humanitárních a zdravotních důvodů... Přestože je nepřítel minulý pátek odmítl přijmout,“ uvedl mluvčí Hamásu s tím, že zajatkyně byly propuštěny za zprostředkování Kataru a Egypta.
Guvernér centrální banky Amir Jaron prohlásil, že izraelská ekonomika sice v důsledku konfliktu s Hamásem utrpí újmu, ale měla by se rychle zotavit. Prognózy centrální banky by se podle něj nicméně mohly výrazně změnit, pokud by válka trvala delší dobu a zapojily se do ní další strany, například libanonské šíitské militantní hnutí Hizballáh. „Výrazně se zvýšilo riziko, že se do konfliktu zapojí další nepřátelé Izraele, jako Írán a Hizballáh,“ uvedla minulý týden mezinárodní ratingová agentura Fitch. Varovala, že boje by mohly trvat dlouhou dobu, čehož se obávají také další analytici.
Propuštěnými ženami jsou podle světových médií Nurit Jichaková a Jocheved Lifšicová.
Palestinské islamistické hnutí Hamás tvrdí, že propustilo ze zajetí dvě ženy, které zadržovalo jako rukojmí od útoku ze 7. října. Na internetu to podle agentur uvedl mluvčí ozbrojeného křídla skupiny Abú Ubajdá. Důvody k propuštění rukojmí byly podle něj humanitární a zdravotní.
„I když je to těžké, nemůžeme vzdát boj o mír. Nemůžeme se vzdát řešení v podobě dvou států. Izraelci i Palestinci si zaslouží žít v bezpečí, důstojnosti a míru úplně stejně,“ uvedl americký prezident Joe Biden.
As hard as it is, we cannot give up on peace. We cannot give up on a two-state solution.
— President Biden (@POTUS) October 23, 2023
Israelis and Palestinians equally deserve to live in safety, dignity, and peace.
Ve městě Jehud se dnes konal pohřeb Erika Kraunika, šéfa bezpečnosti kibucu Be'eri, jenž zemřel během útoku Hamásu 7. října.
Podle Stephena Ryana z Mezinárodního výboru Červeného kříže je tato organizace připravena na další dodávky humanitární pomoci, s níž na egyptské straně čeká několik stovek dalších nákladních aut.
Hamás dnes uvedl, že humanitární pomoc pro civilisty do Pásma Gazy je nedostatečná. Postupné posílání pomoci do Gazy dohodly minulý týden USA a Egypt s Izraelem, který má obavy, aby pomoc nezneužili členové Hamásu.
Izraelský zpravodajský server i24 informuje s odkazem na „zdroje uvnitř Gazy“, že by brzy mohlo dojít k propuštění 50 osob s dvojím občanstvím, které drží jako rukojmí hnutí Hamás. Jejich propuštění vyjednává Katar, mělo by k němu dojít v bližších hodinách. Na místo již mají mířit pracovníci humanitární organizace Červený kříž.
Izraelský generálmajor Mickey Edelstein dnes novinářům během promítání činů, které vykonal Hamás, bez podrobností řekl, že armáda má také důkazy o znásilňování žen, které ale zveřejňovat nebude.
„Násilí proti Izraeli neskončilo 7. října - rakety jsou vystřelobvány na města a obce každý týden. Hamás ještě stále drží okolo 200 rukojmí, včetně britských občanů. Dělám vše, co je v mé síle, spolupracuji s našimi partnery, abych je dostal domů,“ vzkázal na sociální síti X britský premiér Rishi Sunak.
The violence against Israel did not end on the 7th October – rockets are launched at their towns and cities every day.
— Rishi Sunak (@RishiSunak) October 23, 2023
Hamas still holds around 200 hostages, including British citizens.
I am doing everything in my power, working with all of our partners, to bring them home. pic.twitter.com/7Gu6FCmFl5
Izraelská centrální banka dnes v důsledku ozbrojeného konfliktu s palestinským hnutím Hamás zhoršila výhled domácí ekonomiky na letošní i příští rok. Banka nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) Izraele se letos zvýší pouze o 2,3 procenta a v příštím roce o 2,8 procenta. V dřívější prognóze přitom pro oba roky předpovídala tříprocentní tempo růstu, napsala agentura Reuters.
Genocida prováděná Izraelem v Palestině s pomocí USA by neměla zůstat bez patřičné mezinárodní odezvy.