Izrael zesílil údery na jihu Pásma Gazy. Chystá několikaměsíční „likvidační“ operace?

Drazí čtenáři, přejeme dobrou noc, online zpravodajství k dění v Pásmu Gazy pokračuje zase od rána.

Izraelský ministr zahraničí Eli Kohen ostře reagoval na prohlášení generálního tajemníka OSN o hrozbě zhoršení mezinárodní situace kvůli válce v Pásmu Gazy. „Guterresovo úřadování je nebezpečí pro světový mír. Jeho žádost aktivovat článek 99 a výzva k příměří v Gaze jsou podporou teroristické organizace Hamás a vraždění starých lidí, únosů dětí a znásilňování žen. Každý, kdo podporuje světový mír, musí podporovat osvobození Gazy od Hamásu,“ napsal Kohen na síti X.

Izrael během týdenního příměří s Hamásem propustil na 240 palestinských vězňů, z toho 171 ve věku 14 až 18 let. Tři čtvrtiny z nich nebyly za nic odsouzeny, napsal deník El País. Podle něj je Izrael jedinou zemí, kde se děti a mladiství dostávají před vojenské soudy. Jde o Palestince zatčené na okupovaném Západním břehu, zatímco trestné činy tamních židovských osadníků podle organizace Human Rights Watch (HRW) řeší soudy civilní.

„Když začala válka, začali nás ponižovat. Každý nový vězeň vypadal, že ho zmlátili,“ popsal televizi CBS sedmnáctiletý Ahmad abú Najm. Mnoho jeho spoluvězňů bylo mladších než on, některým bylo jen 12 let. Ahmad byl ve vězení rok za házení kamenů při střetech s vojáky, což je nejčastější čin, za nějž se nezletilí Palestinci dostávají za mříže. Deník Financial Times (FT) napsal, že Izrael považuje za teroristu každého Palestince, ať už byl odsouzen za pokus o vraždu, či za „narušení bezpečnosti“, tedy i házení kamenů.

Lídři skupiny G7 dnes vyzvali k vyhlášení dalších humanitárních přestávek v bojích mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás v Pásmu Gazy a k řešení prohlubující se humanitární krize v oblasti. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na závěry on-line schůzky čelných představitelů sedmi hospodářsky vyspělých zemí.

„Je třeba přijmout naléhavější opatření k řešení zhoršující se humanitární krize v Pásmu Gazy a k minimalizaci civilních obětí. Podporujeme další humanitární pauzy, které toto umožní, a vyzýváme k jejich zavedení,“ uvedli ve společném prohlášení vedoucí představitelé skupiny, jejímiž členy jsou Spojené státy, Japonsko, Kanada, Francie, Itálie, Německo a Británie.

Vladimir Putin po návštěvě Spojených arabských emirátů přeletěl do Saúdské Arábie, i v Rijádu jednal mj. o ropném byznysu a válce v Gaze. V metropoli se Putin setkal s korunním princem - a faktickým vládcem - Muhammadem bin Salmánem, jemuž poděkoval za pozvání a uvedl, že ho původně očekával v Moskvě. „Ale plány se změnily,“ řekl Putin bez dalších podrobností.

Ve čtvrtek se Putin v Moskvě setká s íránským prezidentem Ebráhímem Raísím, s nímž by měl jednat také i o situaci na ropném trhu. Írán podporuje jak Rusko, tak blízkovýchodní skupiny útočící na Izrael - Hamás, Hizballáh či jemenské ozbrojence.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk dnes varoval před zvýšeným nebezpečím páchání zločinných ukrutností v Pásmu Gazy a vyzval strany konfliktu, aby se takových porušování práva nedopouštěly. Informovala o tom agentura Reuters.

Podle OSN pojem „zločin krutosti“ odkazuje na zločiny genocidy, zločinů proti lidskosti a válečné zločiny, jak je definují mezinárodní smlouvy. „Moji humanitární kolegové popsali situaci jako apokalyptickou. Za těchto okolností je zvýšené riziko zločinů krutosti,“ řekl Türk novinářům v Ženevě. „Opatření musí být přijata naléhavě, jak dotyčnými stranami, tak všemi státy, zvláště těmi, které mají vliv, abychom takovým zločinům předešli,“ řekl Türk.

Alma Avrahamová (84), kterou před deseti dny spolu s dalšími rukojmími propustilo po padesáti dnech v zajetí palestinské hnutí Hamás a která bojovala o život, už není na jednotce intenzivní péče a poprvé vstala z postele. Informoval o tom dnes server The Times of Israel (ToI). 

„Jsem ze železa, jsem opět s vámi,“ řekla své rodině Avrahamová, kterou po propuštění ze zajetí v Pásmu Gazy 26. listopadu okamžitě převezl vrtulník do nemocnice Soroka v izraelském městě Beerševa. Její kritický zdravotní stav byl podle lékařů způsoben tím, že 50 dní nebrala své léky. Ozbrojenci z Hamásu ji unesli 7. října z kibucu Nahal Oz z izraelského pohraničí, odkud odvlekli do Pásma Gazy na 240 lidí.

Server ToI dnes také bez dalších podrobností napsal, že Avrahamová se odmítla setkat s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem při jeho nedávné návštěvě v nemocnici Soroka.

Úterní reportáž izraelské televize ukázala záběry konfliktů mezi členy Hamásu a civilisty kvůli humanitárním dodávkám, kterých je v Pásmu Gazy od počátku války 7. října velmi málo. Civilisté členům Hamásu nadávali, podle reportéra z místa jsou tam takové scény stále častější. Izraelská televize také uvedla, že Hamás zabírá velkou část humanitárních dodávek a místní to vědí.

Podle izraelské televize OSN v předchozích dnech zpomalila vstup kamionů s pomocí, protože se na ně zoufalí Palestinci vrhali dříve, než dodávky mohli humanitární pracovníci rozdělit. Reportér z místa popsal situaci na jihu Pásma Gazy jako absolutní anarchii. Podobné zprávy přináší v poslední dnech i další média, například BBC.

V Pásmu Gazy roste hněv místních obyvatel vůči palestinskému hnutí Hamás kvůli pokračujícím bojům a izraelským leteckým úderům a stále horší humanitární situaci, informovala v úterý izraelská televize Channel 12. Podle ní také někteří obyvatelé Pásma Gazy uvedli, že se modlí za to, aby Izraelci Hamás zničili. Informoval o tom dnes server The Times of Israel (ToI).

Na jihu Pásma Gazy, kam se přesunula většina ze 2,4 milionu obyvatel této malé pobřežní oblasti a kde izraelská armáda vede nyní nejtvrdší ofenzivu, se podle stanice Channel 12 rozšířil i pozdrav Kéž se Bůh pomstí Hamásu.

Městská rada Jeruzaléma definitivně schválila projekt výstavby více než 1 700 nových bytů pro židovské osadníky ve východní části města. Informovala o tom dnes agentura AFP s odvoláním na izraelskou nevládní organizaci Mír nyní. Palestinci chtějí, aby se východní Jeruzalém stal v budoucnu hlavním městem jejich nezávislého státu, jehož součástí má být i Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy.

Tato čtvrť, která má zahrnovat 1 738 bytových jednotek, se bude z poloviny rozkládat v anektovaném a okupovaném východním Jeruzalémě a z poloviny na izraelské straně města, uvedla levicová nevládní organizace, která od konce 70. let zastřešuje izraelská mírová hnutí.

Palestinci prchají z Pásma Gazy, obávají se útoků Izraelců.

V severním a jižním Izraeli zní sirény.

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová uvedla, že dnešní výzva  k většímu boji proti nenávistným projevům je především „apelem na členské státy, které mají zajistit bezpečnost“. „Některé státy říkají, že nemají dost peněz na to, aby chránily například synagogy, židovské školy nebo čtvrti, kde žije větší židovská komunita,“ dodala s tím, že na tyto účely vyčlenila komise z rozpočtu další peníze, konkrétně 30 milionů eur (přes 730 milionů Kč).

Evropská komise dnes vyzvala Evropany a členské státy k většímu boji proti nenávistným projevům. Jde o reakci na dění z posledních týdnů, kdy v Evropě narostlo množství protižidovských i protimuslimských útoků v souvislosti s válkou Izraele proti radikálnímu palestinskému hnutí Hamás.

Podle místopředsedy Evropské komise Margaritise Schinase narostl například v Rakousku v období po 7. říjnu počet antisemitských útoků o 300 procent ve srovnání s předchozím rokem a v Nizozemsku dokonce o 800 procent.

„V posledních týdnech jsme v Evropě viděli scény, o kterých jsme doufali, že už je nikdy neuvidíme,“ uvedla komise ve svém prohlášení. „Evropa zažívá alarmující nárůst nenávistných projevů a trestných činů z nenávisti a postiženy jsou zejména židovské a muslimské komunity,“ dodala. Právě proto komise i unijní šéf diplomacie ve svém dnešním sdělení oznamují, že EU zvýší své úsilí v boji proti nenávisti ve všech oblastech, ať již jde o bezpečnost, digitální technologie, vzdělávání, kulturu či sport. Konkrétně to znamená například poskytnutí dodatečných finančních prostředků na ochranu náboženských míst.

Izraelské ozbrojené síly uvedly, že zachytily raketu, která byla odpálena na izraelské území. Odhalena byla v oblasti Rudého moře.

Palestinci, kteří uprchli z Pásma Gazy, žijí v provizorních táborech.

Slovenská vláda dnes schválila další prodloužení kontrol na hranicích s Maďarskem, a to do 22. ledna. Hraniční kontroly kvůli nelegální migraci zavedla Bratislava v říjnu už za předchozího úřednického kabinetu a následně termín jejich ukončení opakovaně posouvala.

Slovensko je pro migranty tranzitní zemí, přes kterou běženci obvykle pokračují dále do západní Evropy. Letos Slovensko zaznamenává rekordní počty odhalených případů nelegální migrace. Podle ministerstva vnitra ale bylo v listopadu na hranicích Slovenska s Maďarskem zadrženo už jen 34 lidí, zatímco v říjnu to bylo až 6809 osob.

Potřebu dalšího prodloužení hraničních kontrol s Maďarskem slovenské ministerstvo vnitra nyní zdůvodnilo konfliktem v Izraeli, na který v říjnu zaútočilo hnutí Hamás. Izraelská armáda pak spustila vojenskou operaci v Pásmu Gazy. Podle Bratislavy jsou hraniční kontroly důležitým opatřením v boji proti terorismu.

Podle palestinských úřadů, které v oblasti kontroluje Hamás, od začátku úderů před dvěma měsíci zemřelo v Pásmu Gazy přes 16 200 lidí. V posledních 24 hodinách zahynulo 73 lidí a 123 bylo zraněno, uvedlo ministerstvo zdravotnictví v Gaze.

V Pásmu Gazy, a to nyní včetně jeho jižní části, se znovu bojuje od pátku, kdy vypršelo příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás. Izraelské tanky se podle serveru BBC blíží do centra města Chán Júnis, kde má bydliště velitel ozbrojeného křídla Hamásu Muhammad Díf a lídr skupiny v Pásmu Gazy Jahjá Sinvár, jemuž Izrael přičítá zosnování útoku ze 7. října.

Válka tak nyní vstoupila do nejdůležitější a nejsložitější fáze, neboť se tanky blíží ke třem nejdůležitějším baštám Hamásu, kromě Chán Júnisu také do Džabáliji a gazské čtvrti Šudžája, píše BBC. V těchto oblastech přitom stále žijí statisíce civilistů. „Jíme jednou denně - většinou malý kousek chleba a fazole z konzervy,“ řekla BBC matka pěti dětí Nívín Hasanová. Situaci podle ní také ztěžuje chladné počasí, jelikož mnoho lidí žije ve stanech a nemá dostatečně teplé oblečení. „Nemohu sehnat mléko pro své šestiměsíční dítě, všechny mé dcery a syn jsou nemocní, pijí nečistou vodu a nemůžeme sehnat žádné přikrývky,“ uvedla.

Armádní mluvčí Hagari dnes uvedl, že v Pásmu Gazy je stále 138 rukojmích, a vyzval mezinárodní společenství, aby udělalo maximum pro jejich propuštění. „Každý den, každá hodina, každá minuta je klíčová," řekl.

V hlavním městě Izraele lidé vystavují na zeď fotografie svých blízkých, kteří jsou stále rukojmími v Pásmu Gazy. Někteří píšou i vzkazy.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes dopoledne zahájil svou návštěvu Spojených arabských emirátů. Uvedly to světové agentury. Dnes má navštívit také Saúdskou Arábii. Očekává se, že v obou zemích bude jednat o vývoji těžby ropy, válce, kterou vede Rusko na Ukrajině, či konfliktu mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás.

Po zahájení invaze na Ukrajině Putin omezil své cesty do zahraničí, mimo jiné kvůli zatykači, který na něj v souvislosti se zavlečením ukrajinských dětí do Ruska vydal Mezinárodní trestní soud (ICC). SAE ani Saúdská Arábie však jurisdikci soudu na svém území neuznávají, takže ruskému prezidentovi by nemělo hrozit zadržení, připomněla agentura AP.

Palestinci truchlí nad svými příbuznými, kteří zemřeli při konfliktu v Pásmu Gazy.

Američtí činitelé se domnívají, že nynější fáze izraelské pozemní operace v Pásmu Gazy, která se zaměřuje také na jih tohoto území, potrvá několik týdnů nebo do ledna, píše zpravodajský web televize CNN. Izrael následně podle těchto zdrojů zvolí taktiku velmi přesných úderů zaměřených na lídry Hamásu a jeho bojovníky. Izraelský vojenský rozhlas mezitím uvádí, že nové okno pro uzavření dalšího příměří by se mohlo otevřít do měsíce.

Vysoce postavený představitel v administrativě amerického prezidenta Joea Bidena CNN řekl, že Bílý dům má velké obavy ohledně toho, jak bude Izrael v nové fázi své operace na jihu Pásma Gazy postupovat. Američtí činitelé podle zdroje důrazně Izrael varovali, že nesmí zvolit stejně ničivou taktiku, jako tomu bylo na severu Pásma, a musí udělat víc pro ochranu civilistů.

Izraelská armáda se omluvila za úterní úder, při kterém zemřel libanonský voják, a slíbila, že incident prověří. Uvedla to dnes agentura Reuters. Podle serveru The Times of Israel je omluva ze strany izraelské armády vzácným krokem. Izrael provádí na jihu Libanonu údery na bojovníky hnutí Hizballáh, které útočí u izraelsko-libanonské hranice.

Izrael v prohlášení, které cituje agentura Reuters, uvádí, že libanonská armáda nebyla cílem úderu. Incident, při kterém jeden libanonský voják zemřel a několik bylo zraněno, je nyní prošetřován, uvedla armáda.