Přehledně: Poslední vojáci USA odletěli z Afghánistánu, Tálibán oslavil převzetí moci

Armáda z Kábulu v třetím letu přepravuje 62 pasažérů včetně čtyř Afghánců, o jejichž přepravu požádalo Slovensko, uvedl ministr obrany Lubomír Metnar.

Třetí evakuační speciál už je na cestě zpět do Česka, oznámil na twitteru ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD).

Třetí evakuační speciál odletěl právě z Kábulu, na palubě jsou například afghánští tlumočníci s dětmi a také držitelé trvalého pobytu v ČR. Dnes dopoledne to koordinoval krizový štáb @mzvcr s @ArmadaCR. Moc díky všem za obrovské nasazení a že se to podařilo!

— Jakub Kulhanek (@JakubKulhanek) August 18, 2021

Zástupci Tálibánu se v Kábulu sešli s afghánskými politickými vůdci. Fotografii ze schůzky sdílela místní zpravodajská síť TOLOnews.

Převzetí moci v Afghánistánu Tálibánem nemusí vést k dalšímu rozmachu radikálního islámu ve světě, domnívá se bývalý český velvyslanec v zemi Petr Štěpánek. Tálibán má podle něj zájmy pouze v Afghánistánu, o převzetí světovlády neusiluje. Světové společenství by se ale mělo snažit, aby zabránilo případné destabilizaci regionu. Štěpánek to řekl v rozhovoru ČTK.

Štěpánek, stejně jako další experti zabývající se regionem, přiznal, že tak rychlý pád afghánské vlády nečekal. Následkem výhry Tálibánu by mohla být případná destabilizace regionu, a to několikerého druhu. „Myslím si, že můžeme do značné míry vyloučit rozmach radikálního islámu, alespoň ne přímo, protože Tálibán je primárně afghánské, respektive paštunské nábožensko-politické hnutí, které je soustředěné na Afghánistán, a jako takové nemá ambice dobývat se nějaké světovlády,“ poznamenal.

Zdůraznil, že je potřeba, aby země NATO a další spojenci měli jednotný a jasný postoj k Tálibánu. „Protože už je evidentní, že Rusko, Čína, Pákistán a Írán budou chtít s Tálibánem spolupracovat, a to samozřejmě z různých důvodů,“ řekl.

Podíl respondentů schvalujících působení amerického prezidenta Joea Bidena klesl od předchozího dotazování o sedm procentních bodů a spadl na nejnižší úroveň od jeho nástupu do Bílého domu letos v lednu. Stalo se tak poté, co se o víkendu zhroutila afghánská vláda podporovaná Spojenými státy. Takový je výsledek nového průzkumu společnosti Ipsos pro agenturu Reuters.

Oddělený průzkum nicméně ukazuje, že většina Američanů podporuje odchod z Afghánistánu podle aktuálního harmonogramu. Šéf zahraničního výboru amerického Senátu v úterý operaci označil za nedokonalou a ohlásil vyšetřování. Reuters proto varuje před přeceňováním nového údaje o Bidenově popularitě a uvádí, že zatím zdaleka nelze říci, jaký dopad na úřadování prezidenta USA bude situace v Afghánistánu mít.

Méně než polovina respondentů vyjádřila spokojenost se způsobem, jakým prezident Biden řídí americkou vojenskou a diplomatickou misi v Afghánistánu, a 51 procent lidí souhlasilo s tvrzením, že by stálo za to ponechat tam americké jednotky ještě jeden rok. Ovšem 68 procent také souhlasilo s tím, že válka "by skončila špatně, bez ohledu na to, kdy by se USA stáhly", zatímco 61 procent účastníků průzkumu podpořilo dokončení amerického odchodu podle současného plánu.

Jedné z rodin 5 tlumočníků spolupracujících s českou armádou se ve středu podařilo odstat na letiště v Kábulu, uvedla pro novinky.cz Miroslava Pašková, předsedkyně spolku Vlčí máky. „Důležité je, že se dostali na letiště. Pokud nejsou v našem letadle, vezme je někdo ze spojenců,“ poznamenala.

Mluvčí ministerstva zahraničí Eva Davidová ČTK potvrdila, že z Afghánistánu je potřeba ještě přepravit několik tlumočníků s rodinami a dětmi. Na místě jsou i čeští vojáci, kteří koordinují evakuaci. Další skupinou, které by se pomoc měla týkat, jsou Afghánci, kteří mají dlouhodobé vazby na Českou republiku, mají zde trvalý pobyt a rodiny a v Afghánistánu uvázli. Do prvních letů se nedostali, protože ty byly určeny pro nejohroženější skupiny.

Na palubě druhého evakuačního letu z Kábulu do Prahy byl i tlumočník, kterého v pondělí zadržel Tálibán, uvedl server Seznam Zprávy. Po intervenci sousedů a otce ho zbitého propustil. Informaci sdělil Lumír Němec, který v Afghánistánu v minulosti působil se speciální jednotkou Vojenské policie SOG.

Maďarská vláda dnes oznámila, že zorganizovala převoz 26 maďarských občanů z Afghánistánu. Skupina má být přepravena do Maďarska v nejbližší době letem vypraveným jiným státem. Kromě toho Maďarsko chystá i vlastní evakuační misi, informovalo podle agentury Reuters maďarské ministerstvo zahraničí.

Náměstek ministra zahraničních věcí Levente Magyar uvedl, že Maďarsko podnikne vlastní evakuační akci, jejímž cílem bude přepravit do bezpečí další maďarské občany, kteří stále zůstávají v zemi. Magyar však odmítl přiblížit, o kolik lidí se celkově jedná, a neposkytl ani žádné další podrobnosti plánované evakuace.

„Naším cílem je pomoci v návratu maďarským občanům, kteří tam uvázli. Je to nyní naše hlavní povinnost,“ sdělil Magyar.

Bojovníci Tálibánu vyhodili do povětří sochu šíitského vůdce, který proti hnutí bojoval v občanské válce v Afghánistánu v 90. letech. Informovala o tom dnes agentura AP. Socha zobrazovala politika etnické menšiny Hazárů Abdul Alího Mazárího, kterého Tálibán zabil v roce 1995. Vyznavači šíitské větve islámu byli za vlády sunnitského Tálibánu v letech 1996 až 2001 pronásledováni.

Mazárího socha stála ve středoafghánské provincii Bámján, kde hnutí Tálibán zničilo v roce 2001 známé obří sochy Buddhů, které byly vytesány do výklenků pískovcové stěny v průběhu druhého až pátého století našeho letopočtu. O demolici Buddhů rozhodl tehdejší šéf Tálibánu mulla Muhammad Umar, podle nějž dvojice soch odporovala islámskému zákazu zobrazovat živé bytosti, zvlášť pak ty, které by mohly sloužit jako objekt uctívání.

Skupina odvážných žen v Kábulu protestovala proti omezení práv žen. Tálibán slíbil, že ženám a dívkám umožní pracovat a chodit do školy, místní se ale bojí, že jde o plané sliby. Video na twitteru sdílela agentura Reuters.

Afghánská ambasáda v Tádžikistánu požádala interpol, aby zadržel prezidenta Ašrafa Gháního a jeho společníky poté, co utekl ze země s velkou sumou peněz. Ty podle velvyslanectví patří Afghánistánu. Informovala o tom místní zpravodajská síť TOLOnews.

Afghánci se v ulicích Džalálábádu vzpírají tálibánské nadvládě.

Na demonstacích v Džalálábádu zastřelil Tálibán dva lidi. Protestující bojují za afghánskou vlajku, kterou pověsili na stožár místo vlajky extremistického hnutí.

Lidé na náměstí v Džalálábádu sundali tálibánskou vlajku a nahradili ji afghánskou.

Člen Tálibánu Anas Hakkání se dnes v Kábulu sešel s bývalým afghánským prezidentem Hámidem Karzajem a premiérem Abdulláhem Abdulláhem. Informoval o tom místní zpravodajský server TOLOnews.

Německá vláda dnes dopoledne schválila mandát pro nasazení vojáků v Afghánistánu, kde pomáhají s evakuací. Nyní v Kábulu působí několik desítek výsadkářů, podle přijatého návrhu ministerstva obrany by mohlo být do afghánské metropole vysláno až 600 německých vojáků včetně vojenské policie či zdravotníků. Konečné slovo bude mít Spolkový sněm, který zahraniční mise schvaluje. Poslanci budou o vyslání vojáků hlasovat zřejmě 25. srpna, kdy je naplánováno mimořádné zasedání kvůli přijetí povodňové pomoci. Souhlas parlamentu s misí se očekává, neboť vláda nasazení vojáků ještě před zahájením evakuace konzultovala s poslaneckými frakcemi politických stran.

Zatímco americký prezident Joe Biden a jeho poradci na veřejnosti na začátku léta prezentovali rychlý kolaps afghánské armády jako nepravděpodobný, tajné služby ve svých zprávách před tímto vývojem varovaly a podávaly čím dál pochmurnější obrázek o možnosti návratu Tálibánu k moci. S odvoláním na nejmenované bývalé i současné vládní činitele to v úterý napsal list The New York Times (NYT). Zjištění podle něj vyvolávají otázky o tom, proč se Washington zdál být nepřipravený na pád afghánské vlády a vstup tálibů do Kábulu.

Článek připomíná Bidenovu tiskovou konferenci z 8. července, na níž prezident mimo jiné řekl, že je velmi nepravděpodobné, že se Tálibánu podaří „všechno zabrat a kontrolovat celou zemi“. Vehementně tehdy odmítal spekulace o tom, že by konec americké bojové mise v Afghánistánu mohl připomínat nechvalně proslulý odchod Američanů z Vietnamu v roce 1975, a označil za nepravdivé tvrzení, že americké zpravodajské složky považují pád afghánské vlády za pravděpodobný.

První evakuační let dnes uskutečnila Austrálie. Armádní stroj, který zamířil z Kábulu na vojenskou základnu ve Spojených arabských emirátech, měl na palubě 26 lidí. Mezi evakuovanými byli Australané i jejich afghánští pomocníci.

Australský premiér Scott Morrison uvedl, že země plánuje odvézt 130 Australanů, ale neupřesnil kolik Afghánců. Tamní média hovoří celkem o 600 lidech.

Nizozemské armádní letadlo odletělo dnes v noci z Kábulu bez jediné evakuované osoby na palubě. Vojákům se nepodařilo z Afghánistánu nikoho odvézt kvůli chaosu, který panuje na mezinárodním letišti. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na nizozemskou ministryni zahraničí Sigrid Kaagovou.

Vojenský stroj odletěl úplně prázdný, uvedla ministryně. Země má v plánu evakuovat přibližně 1000 diplomatických zaměstnanců, tlumočníků a jejich rodin.

„Je to hrozné. Mnozí čekali se svými rodinami před odletovými bránami,“ řekla Kaagová agentuře ANP. „Američtí vojáci, kteří zabezpečují letiště, do nich nevpustili žádné Afghánce, i když měli potřebnou dokumentaci. Letadlo přistálo v Kábulu jen asi na půl hodiny. Doufáme, že dnes se situace zlepší,“ uvedla ministryně.

Ulice afghánského hlavního města se extremisty jen hemží. Místní civilisté raději zůstávají zavření doma.

Abdul Ghaní Baradar, druhý nejvyšší představitel Tálibánu a jeden ze zakladatelů hnutí, má spolu s ostatními členy vedení dorazit do Kábulu již dnes nebo zítra. Informoval o tom server BBC.

Do Německa dnes nad ránem přiletělo přes uzbeckou metropoli Taškent asi 130 evakuovaných z Kábulu, kteří uprchli před radikálním islamistickým hnutím Tálibán. Oznámily to aerolinky Lufthansa, které dopravu pro německou vládu zajišťují. Německá armáda, která dosud přes letecký most z Kábulu do Taškentu dopravila 271 lidí, plánuje na dnešek čtyři evakuační lety. Němci po kritice prvního evakuačního letu se sedmi lidmi berou na palubu každého, vedle německých občanů a Afghánců pracujících v německých službách odletěli v německých letounech mimo jiné Francouzi, Švédové, Nizozemci či Američané.

„První charterový let Lufthansy pro německou vládu dorazil bezpečně z Taškentu do Frankfurtu (nad Mohanem),“ oznámily dnes německé aerolinky. Lufthansa nyní bude pokračovat s mimořádnými lety z Taškentu, kde je ústřední přestupový uzel německého vzdušného mostu, v plánu jsou také charterové lety z dalších zemí, kam se evakuovaní dostanou na palubách letadel německých spojenců.

Vojáci Tálibánu se se zbraněmi procházejí po ulicích Kábulu a sledují vývoj situace.

Ministr obrany Lubomír Metnar na twitteru poděkoval českým vojákům, kteří pomáhají při evakuaci lidí z Afghánistánu.

Představitel Tálibánu uvedl, že členové hnutí nemají oslavovat své úspěšné tažení na znamení nadřazenosti. Vítězství podle něj patří Afghánistánu.

Civilisté podle činitele musejí odevzdat zbraně a munici určeným členům Tálibánu. V rozhovoru s agenturou Reuters dodal, že jakákoliv stížnost civilistů vůči chování tálibů bude neprodleně vyšetřena. Členové hnutí podle něj rovněž navážou dialog s bývalými vládními úředníky, aby se tito lidé cítili v bezpečí.

Afghánské radikální islamistické hnutí Tálibán uvedlo, že jeho vůdci, žijící v uplynulých dvou desetiletích převážně v anonymitě, se postupně představí světu. Členové hnutí dostali rozkaz neslavit převzetí kontroly nad Afghánistánem, řekl agentuře Reuters nejmenovaný představitel hnutí.

„Svět pomalu a postupně spatří naše vůdce, nebude stín tajnosti,“ uvedl činitel Tálibánu, který po nedělním obsazení hlavního města Kábulu fakticky převzal moc v Afghánistánu.

Armáda na facebooku sdílela fotografie z příletu do Prahy z Afghánistánu a potvrdila chaos, který v posledních dnech panuje na kábulském letišti.

Zatím poslední evakuační stroj české armády přistál v Praze-Kbelích v úterý večer. Na jeho palubě bylo 87 pasažérů. Byli mezi nimi Češi, Afghánci i dva Poláci. Už v pondělí přistál v Česku první letoun, který přivezl 46 lidí.

Dnes v noci odletěl z Prahy do Afghánistánu vojenský evakuační letoun. Podle údajů z leteckého radaru stroj po necelých čtyřech hodinách letu přistál v ázerbájdžánském Baku, odkud ráno odletěl směrem do Afghánistánu. V předchozích dvou letech evakuační speciál dopravil do Česka 133 lidí.

Několik Afghánců se pokusilo utéct do sousedního Uzbekistánu, země ale uprchlíkům pomocnou ruku dosud nenabídla.

Americký prezident Joe Biden a britský premiér Boris Johnson „diskutovali o nutnosti blízké spolupráce mezi spojenci a demokratickými partnery ohledně přístupu k Afghánistánu, a to včetně toho, jakými způsoby může mezinárodní společenství poskytnout další humanitární pomoc a podporu pro uprchlíky a další zranitelné Afghánce“, uvedl úřad amerického prezidenta.

Se schůzí zemí G7 už dříve souhlasil i francouzský prezident Emmanuel Macron.

Kábulské letiště je stále plné lidí, kteří se zoufale snaží opustit zemi. Fotografie na twitteru zveřejnila místní mediální síť TOLOnews.

Britská ministryně vnitra Priti Patelová apelovala, aby i další země následovaly britský příklad a poskytly útočiště Afgháncům, kteří se po převzetí moci hnutím Tálibán obávají o svoji bezpečnost.

„Všem těm, kteří s námi posledních 20 let pracovali na tom, aby se Afghánistán stal lepším místem, dlužíme naši vděčnost. Řada z nich, zejména ženy, nyní akutně potřebuje naši pomoc. Jsem hrdý na to, že Spojené království jim nabízí pomocnou ruku, aby mohli i se svými rodinami žít v Británii,“ uvedl premiér Boris Johnson.

„Británie dělá vše, co je v jejích silách, aby k pomoci přesvědčila i další státy. Chceme jít příkladem, ale sami na to nestačíme,“ napsala Patelová v článku pro list Daily Telegraph.

Obálka aktuálního čísla satirického časopisu Charlie Hebdo. Stojí na ní: „Tálibán: Horší, než jsme si mysleli!“

Spojené státy dosud z Afghánistánu evakuovaly 3200 lidí, v úterý vojenská letadla odvezla 1100 Američanů a lidí, kteří mají v USA trvalý pobyt. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na vyjádření nejmenovaného činitele Bílého domu. "Očekáváme, že teď, když se nám podařilo proces nastartovat, budou čísla stoupat," uvedl představitel americké administrativy.