Přehledně: Poslední vojáci USA odletěli z Afghánistánu, Tálibán oslavil převzetí moci
Z Afghánistánu odletěli poslední američtí vojáci, generál McKenzie potvrdil konec stahování USA ze země, kde jejich vojáci válčili dvě desetiletí. Velvyslanectví ČR v Kábulu bude dočasně uzavřeno, agendu ambasády převezme zastupitelský úřad v Islámábádu. O mezinárodní ochranu, tedy azyl či doplňkovou ochranu, požádalo v Česku 152 ze 169 Afghánců, které přivezly před dvěma týdny evakuační lety. Dění týkající se Afghánistánu jsme na Blesk Zprávách sledovali online.

Prezident USA Joe Biden se předčasně vrací z dovolené kolem osmé hodiny středoevropského času do Bílého domu a vyjádří se k situaci v Afghánistánu.

Hnutí Tálibán nebude mít přístup k finančním rezervám, které drží afghánská centrální banka v USA. Podle AFP to oznámil nejmenovaný americký činitel.

S vítězstvím Tálibánu vzrostla hrozba, že se v Afghánistánu znovu brzy usadí teroristické skupiny, řekl šéf amerického sboru náčelníků štábů Milley.

Tálibán vzkázal, že již téměř ovládl celé hlavní město a situace se začíná uklidňovat.

Kancléřka Angela Merkelová vývoj v Afghánistánu označila za hořké chvíle a vyzvala k soustředění se na evakuaci. V 18:45 chce Merkelová předstoupit před novináře.

Vojenské evakuační lety budou po krátké odmlce opět pokračovat, řekl americký představitel tiskové agentuře Reuters.

Hejtman Vysočiny Schrek předpokládá, že vláda má jasno o tom, jak se o přivezené Afghánce postará. S vedením kraje o tom podle něj zatím nikdo nekomunikoval. „Není ale vyloučeno, že téma bude otevřeno zítra (v úterý) na plánované videokonferenci Asociace krajů ČR s členy Vlády ČR,“ dodal.
Ani další kraje o záměrech vlády s Afghánci nemají informace, řekli jejich zástupci ČTK. „Pan ministr (Hamáček) se zatím na mě neobrátil a nemám v té věci vůbec žádné informace,“ uvedl jihočeský hejtman a předseda Asociace krajů Martin Kuba. Podobně se vyjádřili zástupci Zlínského, Královéhradeckého a Olomouckého kraje. „Pokud budeme mít k dispozici detailní informace a obrátí se na nás ministerstvo zahraničních věcí či ministerstvo obrany, jsme připraveni o pomoci jednat,“ uvedl na dotaz ČTK hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (3PK/ČSSD).

Aghulam Isaczai, odcházející velvyslanec afghánské vlády při OSN, uvedl, že jsou „extrémně znepokojeni tím, že Tálibán nedodržuje sliby a závazky uvedené ve svých prohlášeních. „Obyvatelé Kábulu hlásí, že Tálibán už v některých čtvrtích zahájil domovní prohlídky, registruje jména a hledá lidi, které má na svém seznamu,“ řekl Isaczai na zasedání Rady bezpečnosti OSN. „Již existují zprávy o cílených vraždách a drancování ve městě. Obyvatelé Kábulu právě teď žijí ve strachu.“

Saúdská Arábie dnes vyzvala Tálibán a ostatní strany v Afghánistánu, aby ušetřily životy lidí a majetek. Saúdskoarabské ministerstvo zahraničí na twitteru uvedlo, že království podpoří „volbu afghánského národa bez jakéhokoli vměšování“. Vyjádřilo také naději, že se situace v zemi co nejdříve stabilizuje.

O Afgháncích, jež armáda přesunuje do ČR, by se v úterý mohlo jednat na videokonferenci Asociace krajů se členy vlády, uvedl hejtman Vysočiny Schrek.

Šéf OSN Antonio Guterres v Radě bezpečnosti OSN vyzval „všechny země, aby přijaly afghánské uprchlíky“.

Italští diplomaté, kteří byli evakuováni z Afghánistánu, dnes přistáli na letišti v Římě.

Další středoasijská země – Tádžikistán – dnes oznámila, že povolila na svém území přistání několika vojenským letounům, na jejichž palubě bylo přes 100 afghánských vojáků. Učinila tak poté, co letadla vyslala nouzový signál. „Na jeho základně bylo v souladu s mezinárodními závazky rozhodnuto povolit afghánským vojákům přistání na letišti ve městě Bochtar,“ sdělilo agentuře Interfax tiskové oddělení tádžické diplomacie.
Do Tádžikistánu už minulý měsíc uprchly před rychle postupujícími bojovníky Tálibánu stovky afghánských vojáků.

Ministři zahraničí zemí Evropské unie uspořádají v úterý mimořádné zasedání, kde budou diskutovat o převzetí moci v Afghánistánu Tálibánem, řekl v pondělí šéf zahraničních věcí EU Josep Borrell.

Belgické ministerstvo obrany oznámilo, že plánuje vyslat čtyři letadla na pomoc s evakuací z kábulského letiště. Ministr obrany Ludivine Dedonder přijal rozhodnutí s ohledem na „velmi znepokojivou situaci v Afghánistánu“, uvádí se v krátkém prohlášení jejího kabinetu.

Po evakuaci z Kábulu se do Říma dostalo asi 70 italských diplomatů a Afghánců. Vojenské transportní letadlo KC-767 přistálo kolem 12:30 na mezinárodním letišti v Římě Fiumicino s asi 50 diplomaty a 20 Afghánci, kteří pracovali v Afghánistánu, uvedlo ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení.

Írán zavřel tři své konzuláty v Afghánistánu a kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci v zemi snížil počet zaměstnanců na velvyslanectví v Kábulu, uvedl podle prohlášení mluvčí íránského ministerstva zahraničí Saeed Khatibzadeh. „V současné době jsou na těchto třech misích přítomna pouze ochranka a několik místních zaměstnanců,“ řekl Khatibzadeh.

Itálie se zavázala chránit Afghánce, kteří pomáhali italským vojákům při jejich misi v zemi. Předseda vlády Mario Draghi v prohlášení dodal, že Řím spolupracuje s evropskými partnery na nalezení řešení krize v Afghánistánu, které by ochránilo lidská práva, zejména práva žen.

Podle vicepremiéra Jana Hamáčka Česko jedná o mezivládní spolupráci při evakuaci. Hamáček uvedl, že některé země ještě nebyly schopny své letouny do Kábulu dostat. Česko v této věci podle něj vede jednání „o nějaké formě mezivládní spolupráce s cílem pomoci co nejvíce lidem“. První let z Kábulu dosedl v Praze dnes ráno, dopoledne vyrazil do Afghánistánu druhý armádní letoun.

Tlumočník, kterého unesla afghánská milice, byl podle spolku Vlčí máky propuštěn. Je zbitý, nyní je na útěku, uvedl spolek na facebooku.

Mluvčí Tálibánu Zabihullah Mujahid uvedl, že Talibán už téměř ovládl hlavní město Kábul. Podle Mudžáhida Tálibán také zatkl většinu lidí, kteří po obsazení města „páchali násilí“. Zároveň zopakoval slib Tálibánu, že nebude pátrat po bývalých vládních úřednících nebo jim vyhrožovat.

Ruské velvyslanectví v Kábulu říká, že afghánský prezident Ašraf Ghaní uprchl ze země se čtyřmi auty a helikoptérou plnou peněz, uvádí agentura RIA. Mluvčí ruského velvyslanectví v Kábulu Nikita Ishchenko pro agenturu RIA uvedla: „Čtyři auta byla plná peněz, další část peněz se pokusili nacpat do helikoptéry, ale všechno se tam nevešlo a část peněz zůstala ležet na chodníku.“

Uzbecká protivzdušná obrana v neděli sestřelila afghánské vojenské letadlo, které se pokusilo narušit hranice země. Podle agentury Ria Novosti to dnes oznámilo ministerstvo obrany středoasijské země. Pilot se katapultoval a přežil, píše agentura Reuters s odvoláním uzbeckého resortu obrany.

Český evakuační speciál přistál v Baku, cestu přerušil kvůli situaci na letišti v Kábulu.

Nejméně dva Afghánci údajně zahynuli, když se pokusili opustit Kábul zachycení na vnější straně amerického vojenského letounu a z výšky spadli na zem.

V sousedním Tádžikistánu přistálo několik letadel afghánské armády s víc než stovkou vojáků. Úřady jim v nouzi povolovaly přistát, uvádí Al-Džazíra. Uzbekistán podle agentury TASS potvrdil, že tam jedno afghánské vojenské letadlo havarovalo.

Americká armáda pozastavila veškeré evakuační lety z kábulského letiště, aby uvolnila letištní plochu, kterou zaplavili afghánští civilisté snažící se dostat ze země. Podle agentury Reuters to uvedl vysoký americký obranný představitel.
Na kábulském mezinárodním letišti vládne od neděle chaos. Američtí vojáci se ráno snažili zahnat Afghánce z ranvejí palbou do vzduchu, stejným způsobem zkoušeli bojovníci Tálibánu bránit lidem v úprku do areálu letiště.

Jak afghánské bezpečnostní síly ustupovaly, vzdávaly se a prchaly, padala bojovníkům Tálibánu do rukou jejich výzbroj. S těžší technikou to nejspíš nebudou umět, podle BBC ji už začali rozprodávat v okolních zemích.

„Tlumočníci tu už mohli dávno být. Celá tato záchranná akce, kterou sledujeme v posledních dnech, je projevem amatérismu vlády a neschopnosti neviditelného ministra obrany, který zase zaspal,“ uvedla předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) na adresu Lubomíra Metnara (za ANO).
Poznamenala, že už více než před rokem iniciovala jednání ohledně osudu afghánských spolupracovníků českých vojáků. „Plán byl připravený. Nerozumím tedy tomu, co od té doby ministr obrany Metnar dělal, že se věcí zabývala vláda až nyní? Je to ostudné a navenek to působí, že jsme naše spolupracovníky obětovali.“

Množí se obavy o osud žen a dívek pod vládou radikálního islamistického hnutí. Během vlády Tálibánu v letech letech 1996 až 2001 dívky nesměly navštěvovat školy a ženy nemohly pracovat. Na veřejnosti musely chodit zahalené a s mužským doprovodem či povolením. Ženy, které pravidla porušily, někdy čelily veřejnému ponižování a bití náboženskou policí jednající v souladu s radikálním výkladem práva šaría.
Tálibán nyní tvrdí, že bude respektovat práva žen a bude chránit cizince i Afghánce. Některá svědectví tamních žen ale naznačují pravý opak. Podle Reuters hrozí, že pokrok, kterého afghánské ženy dosáhly po svržení Tálibánu americkými vojáky, by mohl být ztracen.
Radikálové například minulý týden vyhodili zaměstnankyně jedné z kandahárských bank. Jen dva dny poté došlo k dalšímu incidentu v bance v Herátu, kde radikálové napomenuli přítomné ženy, aby si zakryly obličej. Dotyčné zaměstnankyně banky poté v zaměstnání skončily.

Bojovníci Tálibánu jsou v ulicích hlavního města všudypřítomní. Reportérce CNN Clarisse Wardové říkali, že zajišťují bezpečnost a zabraňují rabování či kriminalitě. Před opuštěnou ambasádou USA někteří s úsměvy pokřikují „Smrt Americe!“, spíš se ale tváří uvolněně a radostně. Ostatně šestimilionovou metropoli a prakticky celou zemi dobyli jen s minimem bojů. Nyní prý nebudou náhle a drasticky zavádět opatření jako zákazy kouření a holení, ale Afghánci si prý přejí žít podle muslimského práva. Novinářku nechali pracovat, ale Wardová byla opatrná a zahalila se krom obličeje celá.
On the streets of Kabul today- feel we are witnessing history pic.twitter.com/wcVKzbT6oJ
— Clarissa Ward (@clarissaward) 16. srpna 2021

Moskva nebude spěchat s uznáním Tálibánu za legitimní vládu Afghánistánu, prohlásil v rádiu Echo Moskvy zvláštní zmocněnec prezidenta Vladimira Putina pro Afghánistán Zamir Kabulov. „Uznání nebo neuznání bude záviset na chování nových úřadů. Bedlivě budeme sledovat, jak zodpovědně budou zemi v blízké budoucnosti vládnout.“ slíbil v rozhlase.

Do ulic Kábulu se vrací život? Tak se to aspoň jeví ze záběrů televize TOLOnews, které Tálibán údajně povolil dál pracovat.
Video: Footage from various areas in Kabul city on Monday pic.twitter.com/oB2Zuusf1n
— TOLOnews (@TOLOnews) 16. srpna 2021

„Jsem tady v Kábulu se svými děvčaty a žádám Tálibán, aby zajistil bezpečnost lidu,“ apeloval na videu afghánský exprezident (2001-2014) Hámid Karzaj, který na rozdíl od většiny politiků ze země neuprchl. Lidi vyzval, ať zůstanou doma a v klidu, on i další političtí představitelé prý pokračují v úsilí vyřešit situaci pokojně.
Ex, president Karzai latest message:
— Tajuden Soroush (@TajudenSoroush) 15. srpna 2021
I am here in Kabul with my girls and I ask the Taliban to provide security and safety for the people. pic.twitter.com/l3FmVC6jnE

Víte co je zvláštní? Že když vtrhli do Afganistánu Sověti, zůstalo po nich po deseti letech intervence milion mrtvých civilistů. To vám nevadí? Za jejich "vlivu", jak jejich anexi nazýváte, chodily ženy jako evropanky. Jenže to za "vlivu" Američanů také. V čem je podle vás rozdíl?