František a Miroslav Smotlachové přivedli Čechy k houbám! Slavný mykolog prožil i životní tragédii

Během svého života František Smotlacha, jak sám uváděl, ochutnal 1700 druhů hub a zásadním způsobem rozšířil repertoár lesních lovců a sběračů – a také přispěl k tomu, že až pět milionů Čechů alespoň jednou ročně vyrazí s košíky do přírody.

Přivýdělek při škole

Vraťme se ale na úplný začátek. Píše se rok 1884, v Brně začínají jezdit parní tramvaje, součástí Prahy se stává obec Holešovice-Bubny, umírá hudební skladatel Bedřich Smetana a ve vesnici Kopec svatého Jana (dnes královéhradecká čtvrť) přichází v doškové chalupě na svět František Smotlacha.

V pouhých pěti letech s babičkou, která ho zasvěcuje do tajů mykologie, poprvé vyráží na houby. O sedm let později už si jejich sběrem přivydělává, když coby gymnazista chodí do školy přes louky a háje, vždycky nějaké najde a prodá je na trhu. Jeho cesty pak vedly do Prahy na Karlovu univerzitu, kde studoval přírodní vědy. A právě tady se jeho život tak trochu rozdvojuje. „Houbaři netušili, že je tělocvikář, a sportovci nevěděli, že právě tenhle Smotlacha je ten známý mykolog,“ komentoval to jeho syn.

František Smotlacha sleduje zápasníky bojového umění jiu-jitsu. |  Profi media.cz, ČTK

Tělocvik František Smotlacha byl přesvědčen, že žákům a studentům je potřeba dodat nejen vědomosti, ale také fyzičku. Absolvoval kurz pro učitele tělocviku na středních školách, teorii si ověřil praxí na žižkovském reálném gymnáziu a roku 1910 jej začíná učit na Karlově univerzitě, kde také zakládá dobrovolnou organizaci Vysokoškolský spolek pro tělocvik a sport, hry a skauting. V prvním roce bylo v deseti odvětvích zapsáno 153 studentů, v turistice 31.

Slibný start přibrzdí první světová válka, po vojenské službě se ale František vrací ke svému dílu, vzorem je mu antická harmonie těla a ducha. Ve školním roce 1934/35 tvoří členskou základnu už 7000 studentů v 500 oddílech ve 27 sportech, turistice a táboření. Největší zájem je o volejbal, tenis, lehkou atletiku, plavání a lyžování, rekordní přírůstky zaznamenávají zimní sporty, vodní turistika, motorismus a letectví.

Hřiby, kam se podíváš! Houbaři už mají vychytávky, jak jich unést co nejvíc!

Propagátor juda

František Smotlacha neúnavně buduje organizaci a prosazuje do té doby v tuzemsku neznámé sporty. Jedním z nich je i japonské bojové umění jiu-jitsu, z něhož vycházejí judo či aikido. A 3. dubna 1936 se – v té době už profesor František Smotlacha – stává předsedou nově založeného Československého svazu jiu- jitsu. Budoucí dlouholetý předseda svazu Ladislav Pikhart to pak pánům Kalousovi, Kasíkovi a Volekovi popsal následovně:

„Ten den navečer, v Černé ulici ve středu Prahy, okna Marathonu svítila do temné uličky, jejíž název jako by jí patřil už pro tu její temnotu, a vítala vzácné hosty. Přijížděli a přicházeli ve svátečním. Mezi prvními přišel profesor František Smotlacha, hlavní aktér a iniciátor. Vítal zástupce pozvaných institucí a úřadů, předsedu Československého olympijského výboru i zástupce japonské ambasády.“

Už ve školním roce 1936/1937 je v oddílu vysokoškolského sportu v Praze zahájena výuka juda. A to stylově, přednáškou a instruktáží zakladatele tohoto sportu Jigora Kanoa.

Živý přenos z lesa: Krásné hříbky zmizely přímo před kamerou! Kdo nahradil veverku "zlodějku"?

Založil Českou mykologickou společnost

Když Němci v roce 1939 uzavřeli vysoké školy, František Smotlacha své schopnosti i cílevědomost napřel k mykologii, které se ovšem nikdy věnovat nepřestal. Už v roce 1909 ve svém vinohradském bytě otevřel bezplatnou mykologickou poradnu, posléze uvedl v život Časopis českých a slovenských houbařů (pod názvem Mykologický sborník vychází dodnes) a v roce 1921 spoluzaložil Československou mykologickou společnost, které až do konce života předsedal. V roce 1947 pak vychází jeho nejslavnější a pro mnohé přelomová publikace – Atlas hub jedlých a nejedlých, v níž »rehabilitoval« mnohé druhy, do té doby považované literaturou za nepoživatelné.

„Byl to první československý atlas s barevnými fotografiemi. Měly vyjít ještě tři díly, houby už byly nafotografované, ve víru znárodňování ale všechno zmizelo. Je to nenahraditelná ztráta,“ komentoval počin svého otce jeho jediný syn Miroslav, který se narodil roku 1920 a do atlasu přispěl kresbami.

Znalosti MIroslava Smotlachy byly obdivuhodné. |  Profi media.cz, ČTK

Následník Miroslav

Pokračovatel Miroslav Smotlacha pak desítky let navazoval na práci svého tatínka, který zemřel 18. června 1956. „Ale ten slavný mykolog byl můj otec,“ říkával vždy skromně, přestože byl podle mnohých největším znalcem svého oboru. Pokoru měl tenhle skaut, který chodil do oddílu Jaroslava Foglara, hluboko v sobě. „Když někdo řekne, že zná houby, tak zná úplné houby. Ani největší znalec si netroufá říct, že zná všechno.“

Mimochodem, otec ho přivedl nejen k houbařské vášni, ale také jej nadchl pro sport. „Byl jsem členem studentského hokejového družstva, které vyhrálo mistrovství světa,“ vzpomínal v roce 2003 pro MFD na slavné vítězství, u kterého ale nebyl. „Když oni odjížděli hrát, tak já měl nějaké napomínání z latiny, takže otec řekl: Nikam nepojedeš, nemáš latinu.“

Houbaři „řádí“ v lese, Radek našel 751 hřibů! Mykolog ale nemá dobrou zprávu!

V mrazírnách přišel o hlas

Stejně jako pro tatínka byla i pro Miroslava mykologie především koníčkem. Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou a profesní život strávil v podniku Mrazírny, kde měl na starosti mrazírenský výzkum.

„Zmrazené polotovary jako knedlíky s masem nebo dršťková polévka vyšly z naší dílny.“ V zaměstnání přišel na spoustu postupů. A také zde přišel o hlas. „Zrovna jsem zkoumal zmrazování ovocných šťáv. V ústavu bylo minus třicet, venku plus třicet. Takže když jsem vyšel na ulici po překonávání těch šedesátistupňových rozdílů, tak jsem přestal mluvit. Definitivně. Od té doby mám potíže. Takže jsem vlastně oběť výzkumu, že?“ glosoval to v rozhovoru Miroslav Smotlacha, který až do konce života chodil na pražskou Bílou horu a Petřín sbírat houby. A především všem zájemcům radil, co se dá a co nedá konzumovat. Zemřel 6. června 2007 ve věku 86 let.

V lese byl ve svém živlu. |  Profi media.cz, ČTK

Tragická ztráta

Miroslav Smotlacha věřil, že v rodinné houbařské tradici bude pokračovat jeho syn. Jenže ten se, po dostudování vysoké školy, utopil při splouvání Vltavy.