14°C
Dienstbier má řešení pro česká ghetta. „Nestačí to,“ míní opozice
Švábi, potkani, zápach, dluhy nebo patnáct lidí ve 3+1. To jsou jen některé problémy, které sužují česká ghetta. Co s nimi? Podle ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera(ČSSD) je to úkol hned pro několik ministerstev. Ve středu vládě proto předloží materiál, který by měl nabídnout možnosti, jak se s často neutěšenou situací vypořádat.
„Materiál na základě detailních znalostí z terénu identifikuje několik klíčových problémů, se kterými se sociálně vyloučené osoby, obce, družstva a společenství vlastníků jednotek potýkají a navrhuje řešení problémů,“ píše se na vysvětlenou v Dienstbierově materiálu.
Blesk.cz natáčel na podzim v mosteckém Chanově a litvínovském Janově. Podívejte se na reportáž, jak to vypadá v největších českých ghettech:
Video Starostové chtějí obnovení veřejných prací. Zákon leží ve sněmovně.
Video se připravuje ...
Dluhy, přemrštěný nájem a přelidnění bytů
Nejenže vyloučení lidé místy působí problémy sami o sobě, další přidělávají také majitelé, kteří jim pronajímají bydlení. Od úřadu práce pak inkasují příspěvek, nebo dokonce i doplatek na bydlení. Družstvu nebo společenství vlastníků už ale nic nepošlou. Ostatní nájemníci pak často až na desetitisícové dluhy doplácejí, protože služby se musí hradit dál, a ubývá tak prostředků na opravy domu apod. Stejně tak pronajímatelé často nadhodnotí svůj byt a s ním spojený nájem. Úředníci skutečný stav bydlení nezkoumají a dávky přidělují podle tabulek.
Dienstbier navrhuje, aby bylo možno zasílat část příspěvku na bydlení rovnou do fondu oprav, tedy nikoliv celou sumu rovnou majiteli. Po ministerstvu spravedlnosti chce, aby upravilo zákon a v případě exekucí na byt byly prioritně řešeny pohledávky družstva či SVJ. Ministerstvo pro místní rozvoj by zase mělo stanovit celostátní mapy nájmů.
Hmyz, hlodavci, zápach. Bude moci hygiena do bytu i bez majitele?
„V tzv. sociálně vyloučených lokalitách je častým problémem zvýšený výskyt hmyzu nebo hlodavců. Tito škůdci se šíří mezi byty a jejich skutečný původ často nelze zjistit. Pokud v domě žije sociálně znevýhodněná domácnost, ostatní nájemníci často spojují výskyt škůdců s ní,“ analyzuje situaci ministr pro lidská práva.
Zapojit chce proto i ministerstvo zdravotnictví. Svatopluk Němeček (ČSSD) by měl se svým rezortem upravit zákony tak, aby bylo možné v určitých případech vstoupit do bytu i bez přítomnosti majitele. Rezort zdravotnictví by měl také zajistit, že skutečný viník zaplatí deratizaci či desinfekci.
„Hezké, ale nestačí to,“ míní Adamová
Problém je podle expertky TOP 09 na sociální oblast Markéty Adamové popsán poměrně přesně. Dienstbierova idea ale podle ní stačit nebude a k větší snaze vyzývá také ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou (ČSSD).
„Navrhovaná řešení považuji za věcná a rozumná, nicméně nevěřím tomu, že budou sama o sobě dostačující. Se sociálně vyloučenými obyvateli je nutné pracovat systematicky a komplexně, a především je nutné snižovat, respektive odstranit jejich závislost na sociálních dávkách. K tomu vede především cesta založená na zapojení těchto lidí do legálního pracovního procesu tak, aby byli schopni si nájemné zaplatit z vlastního výdělku. Ministerstvo práce a sociálních věcí však o snižovaní lidí závislých na sociálních dávkách dlouhodobě příliš neusiluje,“ komentovala návrhy pro Blesk.cz Adamová.
Starostové chtějí lidi z ghett zaměstnat, čekají ale na zákon
Severočeští starostové, kteří mají s ghetty vlastní zkušenosti, by přitom uvítali především jednoduchý zákon, který by jim umožnil lidi z vyloučených lokalit zaměstnat. Tzv. institut veřejné služby by jim prý vedle bourání „vybydlených“ domů pomohl nejvíce.
Ten nabízí možnost městům a obcím zaměstnat na 20 hodin měsíčně ty, kteří jsou dlouhodobě bez práce a pobírají dávky v hmotné nouzi. Cílem je dostat takové lidi zpět do zaměstnání. Fungoval do éry ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka z TOP 09. Poté ho ale zrušil Ústavní soud ČR a vyslyšel tak kritiky, podle kterých šlo o nucené práce.
„My bychom to velmi uvítali. Na tu veřejnou službu jsme je velmi dobře zařazovali. Byl to úklid města, hrabání listí a tak dále,“ komentovala na podzim možnost místostarostka Litvínova Erika Sedláčková. „Opravdu je velká poptávka jednak po zlepšení institutu veřejně prospěšných prací tak, aby ho bylo možné používat dlouhodoběji. Veřejná služba je další nástroj, po kterém je ještě větší volání mezi starosty,“ řekl k tomu ve stejné době Dienstbier.
Zákon ale stále leží v Poslanecké sněmovně, a to už od března 2014 a jeho schválení se nijak neblíží. Dienstbierovo komplexní řešení bude sice po projednání na vládě k realizaci zase o krok blíže, stále ještě ale na míle daleko. Lidem ve vyloučených lokalitách a jejich okolí nezbývá než dál čekat.
Témata:
Související
Hlavně má populistické sliby o začleňování a neplní vůbec nic,ale za opravdu velké prachy.Proč se netrestá za ničení bytů a domů,proč mají jít nějaké dotace na demolici ghet a proč tam nikdo nedonutí ty likvidátory opravdu pracovat aspoň na demolicích???