Nová naděje: Unesená Emily (9) je na seznamu prvních propuštěných rukojmích Hamásu!
Devítiletá Emily je v zajetí už bezmála dva měsíce. Teroristická organizace Hamás ji unesla jako rukojmí při útocích ze 7. října. Další osud Emily nebyl dlouho známý. Otec dívenky se v médiích nechal slyšet, že smrt by mu v takovémto případě přišla milosrdná. Rodina má však teď naději na šťastný konec. Emily by měla být jedním z padesáti rukojmích, které Hamás propustí.
Irku Emily Handovovou vzala jako rukojmí teroristická organizace Hamás při koordinovaném útoku na kibuc Be'eri. Holčička tam v tu dobu přespávala u sousedů. Útok trval celkově dvanáct hodin a vyžádal si stovku obětí. Zbytek rodiny byl evakuován izraelskou armádou.
Za několik dní se objevila zpráva, že Emily pravděpodobně zemřela. Utrápenému otci se prý tehdy ulevilo. Vzhledem k tomu, jaká zvěrstva teroristé lidem provádí, byla podle něj smrt vysvobozením. Nicméně o něco později vyšlo najevo, že dívka žije. Od té doby Handovi spolu s dalšími rodinami unesených vyvíjeli tlak na izraelskou vládu, aby rukojmí, co nejdříve přivedla domů.
Nyní to vypadá, že se blýská na lepší časy. Izrael s Hamásem uzavřeli křehkou dohodu o čtyřdenním klidu zbraní. Mimo jiné sjednali i výměnu zajatců. O zklidnění konfliktu se zasadilo několik velmocí včetně USA a Kataru. Celkově má Hamás propustit 50 rukojmích výměnou za 150 Palestinců držených v Izraeli. Na seznamu má údajně být 30 dětí a 20 žen. První rukojmí by měli být volní už ve čtvrtek.
Oficiální seznam propuštěných rukojmích však ještě neověřila irská vláda. „Je tu velká naděje, že Emily by mohla být mezi prvními propuštěnými zajatci, ale ještě nemůžeme ověřit, zdali je seznam pravý,“ uvedl vládní zdroj pro The Sun
Díky dohodě mimo jiné do Pásma Gazy poputuje i potřebná humanitární pomoc. Pokud vše proběhne podle plánu, mohla by se Emily se svou rodinou setkat už v neděli.
Z kibucu Kfar Aza odjeli americký miliardář a podnikatel Elon Musk s premiérem Benjaminem Netanjahuem do izraelského parlamentu. Už ráno izraelské ministerstvo komunikací oznámilo, že se s Muskem dohodlo, že jeho síť Starlink nebude aktivována v Izraeli ani v Pásmu Gazy bez souhlasu izraelské vlády. Minulý měsíc totiž Musk prohlásil, že pomůže s obnovením spojení v Pásmu Gazy, které tam bylo v důsledku bojů několikrát přerušeno, aby umožnil koordinaci humanitární pomoci a záchrany civilistů. „Vyzývám k prodloužení přestávky, přineslo by to další úlevu obyvatelům Pásma Gazy a také propuštění dalších rukojmí,“ uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na tiskové konferenci před jednáním ministrů zahraničí aliance, které začíná v úterý. Bilance mrtvých spojená s válkou Izraele proti palestinskému radikálnímu hnutí Hamás svědčí podle odborníků o intenzivnějším zabíjení civilistů, než jakého se dopouštěly západní síly v nejhorších fázích nedávných válek v Sýrii, Iráku či Afghánistánu, uvádí v nové analýze deník The New York Times (NYT). Odborníci na moderní konflikty podle něj vyjadřují údiv nejen nad počtem zabitých, který hlásí úřady v Pásmu Gazy, ale i nad izraelským využíváním velmi silných bomb v hustě zastavěných oblastech. Podle posledních údajů Hamásem ovládaného ministerstva zdravotnictví za méně než dva měsíce války přišlo o život skoro 15.000 lidí, včetně zhruba 10.000 žen a dětí. NYT pro srovnání uvádí například odhad britských analytiků, podle něhož po invazi do Iráku v roce 2003 za celý první rok bojů Američané a jejich spojenci zabili přibližně 7700 civilistů. Za celých téměř 20 let americké války v Afghánistánu pak experti zdokumentovali na 12.400 civilních obětí, uvedla oxfordská profesorka Neta Crawfordová, která se podílí na výzkumné iniciativě Costs of War Project. Čísla hlášená palestinskými úřady nelze nezávisle ověřit a izraelští činitelé, jakož i někteří západní představitelé, je zpochybňují. Mnozí odborníci však bilance ministerstva zdravotnictví považují za důvěryhodné, vzhledem k jeho síti kontaktů a přesnosti dřívějších hlášení, napsal deník The Washington Post.
