Poprava ukrajinského politika: Exšéfa parlamentu zastřelili na ulici, vraždu zachytila kamera
Ve Lvově na západě Ukrajiny byl dnes zabit předseda ukrajinského parlamentu z let 2016 až 2019 Andrij Parubij, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pátrání po pachateli podle něho pokračuje. Šéf Lvovské oblasti Maksym Kozyckyj uvedl, že Parubij se stal obětí střelce.
Členem Nejvyšší rady, tedy parlamentu, byl Parubij od roku 2007. V současnosti byl poslancem za stranu Evropská solidarita Zelenského předchůdce v prezidentském úřadu Petra Porošenka. Zelenskyj a další ukrajinští činitelé vyjádřili soustrast rodině a blízkým tohoto lvovského politika.
„Ukrajinský ministr vnitra Ihor Klimenko a generální prokurátor Ruslan Kravčenko právě oznámili první známé okolnosti hrůzné vraždy ve Lvově. Andriy Parubij byl zabit. Vyjadřuji upřímnou soustrast jeho rodině a blízkým. Do vyšetřování a pátrání po vrahovi jsou zapojeny všechny potřebné síly a prostředky,“ napsal Zelenskyj na sociální sítě.
Policie oznámení o střelbě ve Frankivské čtvrti na jihozápadě Lvova přijala kolem 12:00 místního času (11:00 SELČ). Oběť zemřela na místě. Server The Kyiv Independent píše, že úřady se nevyjádřily k tomu, kdo by mohl být pachatelem činu ani jaký mohl být jeho motiv. Na sociálních sítích se už objevily fotografie těla zabitého politika.
Podle novináře Vitalije Hlaholy vypálil vrah převlečený za kurýra na Parubije osm ran, poté si pistoli strčil do tašky a odjel na elektrickém kole.
Obrazem: Další fotografie ze setkání Volodymyra Zelenského a Emmanuela Macrona
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes prohlásil, že útoky na lodě v Černém moři jsou nepřijatelné a varoval zúčastněné strany, aby se podobným akcím vyhýbaly, píše Reuters. Reagoval tak poté, co v pátek zasáhly drony dva ropné tankery Kairos a Virat pravděpodobně patřící do ruské stínové flotily. Nejmenované zdroje z ukrajinské tajné služby SBU v sobotu sdělily médiím, že útok na tankery provedla Ukrajina pomocí námořních dronů.
„Válka mezi Ruskem a Ukrajinou nyní výrazně ohrožuje bezpečnost plavby po Černém moři. Páteční útoky na plavidla v naší výlučné ekonomické zóně znamenají znepokojivé zvyšování napětí,“ řekl Erdogan novinářům. „Tyto útoky nelze nijak ospravedlnit. Varujeme proto všechny zúčastněné strany před opakováním podobných incidentů,“ dodal turecký prezident.
Rusko v listopadu zaznamenalo na Ukrajině největší vojenský postup za uplynulý rok, napsala dnes agentura AFP s odvoláním na vlastní analýzu údajů poskytnutých americkým Institutem pro studium války (ISW). Ruská armáda minulý měsíc dobyla 701 kilometrů čtverečních ukrajinského území, což představuje po listopadu 2024 druhý nejvýraznější postup od prvních měsíců války na jaře 2022, kdy se situace na frontě ovšem rychle měnila.
Letos v říjnu Rusko podle AFP dobylo na Ukrajině 461 kilometrů čtverečních území; loni v listopadu to bylo 725 kilometrů čtverečních. Od začátku letošního roku pak Rusko obsadilo téměř 5400 kilometrů čtverečních, což je o téměř 2000 více než za stejné období roku 2024.
Parubij v posledních letech existence Sovětského svazu ve Lvově organizoval první protisovětské demonstrace, za politické aktivity byl dvakrát zatčen, uvádí Rádio Svoboda. Jeho příbuzní za druhé světové války byli příslušníky Ukrajinské povstalecké armády (UPA) bojující proti Polákům, Sovětům i nacistům. Na začátku 90. let patřil Parubij k zakladatelům ultranacionalistické Sociálně-národní strany Ukrajiny, která se v roce 2004 přejmenovala na Svoboda. V tom samém roce se podílel na takzvané Oranžové revoluci a později i na událostech z přelomu let 2013 a 2014 označovaných jako Euromajdan, které vedly ke svržení tehdejšího proruského prezidenta Viktora Janukovyče.
Parubij patřil k vůdcům masových protestů v Kyjevě a stal se šéfem vlivné Rady národní bezpečnosti a obrany, což je výkonný orgán pro otázky národní bezpečnosti a obrany. Bylo to v době, kdy Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a kdy proruští separatisté na východě Ukrajiny zahájili boje proti jednotkám Kyjeva.
Loni v červenci byla ve Lvově zastřelena politička a jazykovědkyně Iryna Farionová, známá radikálním prosazováním ukrajinštiny v zemi, ve které část obyvatel mluví rusky. Někteří lidé ji kvůli tomu vinili z podněcování k nenávisti na základě jazykových preferencí. Ukrajinské úřady tehdy nevyloučily, že by do její vraždy mohlo být zapojeno Rusko.
