Zelenskyj a Pavel: Víc než dobrý, až přátelský vztah, míní experti. Jak zvládá čelit Rusům?
Do Prahy dnes přijede ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jeho země již přes tři roky vzdoruje agresivní válce vyvolané sousedním Ruskem. Sejde se mimo jiné s prezidentem Petrem Pavlem, který jej v březnu navštívil v Kyjevě. Blesk oslovil dva experty - bývalého náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého a experta na bezpečnostní politiku Milana Mikuleckého. Jak hodnotí aktuální situaci na frontových liniích? Jak si vede Zelenskyj na diplomatickém kolbišti? A co vztah mezi Zelenským a Pavlem?
Zelenskyj do Prahy míří v době, kdy se situace na ukrajinském bojišti nevyvíjí pro Ukrajinu zrovna příznivě. Rusku se daří postupovat v Doněcké a Luhanské oblasti. Ukrajince skoro vytlačilo ze svého území a navíc se mu daří pálit rakety a posílat drony do ukrajinského týlu. Podle Mikuleckého však Rusové platí za vojenské úspěchy vysokou cenu.
Další z »bojišť« této války se pak odehrává na poli diplomatickém. Největší podporovatel Ukrajiny od začátku bojů, USA, po nástupu Donalda Trumpa zpátky do Bílého domu lavírují, zda v podpoře pokračovat. Teď se však zřejmě situace zlepšuje. Po uzavření dohody o vzácných surovinách, které chce Trump na Ukrajině těžit, se zdá, že starým sporům pomalu zvoní umíráček. „Donald Trump za dobu jeho druhého mandátu schválil první prodej zbraňových systémů na Ukrajinu,“ připomněl Blesku Mikulecký (celý rozhovor níže).
Vztah mezi státníky je podle obou expertů vynikající. Podle Mikuleckého Zelenskyj oceňuje Pavlovu úlohu v české pomoci napadené zemi. Za nadstandardní ale jejich vzájemný vztah označit nechtěl. To bývalý náčelník generálního štábu jej označil rovnou za přátelství. Pavel podle něj dobře chápe situaci na bojišti.
Naposledy se prezidenti potkali v březnu. Pavel tehdy totiž navštívil Ukrajinu. Vedle Kyjeva zavítal i do Oděsy a míst nejprudších bojů z kraje války v roce 2022. Společně také položili věnce k památníku Československých vojáků bojujících v prostoru dnešní Ukrajiny za první a druhé světové války. Zelenskému pak symbolicky předal vrtulník Black Hawk, na který se složila česká a slovenská veřejnost.
Na bojišti se daří Rusům. Ale za jakou cenu?
Blesk: Jak si stojí Ukrajina na bojišti?
Šedivý: „Tak předně. Ukrajina pořád je v defenzívě, zatím se nedaří zastavit postup Rusů, dokonce Rusové dneska postupují nejméně na třech směrech a je to zcela zřejmé.
Ukrajinci zatím buď drží, anebo jsou pod malým tlakem v té jižní části, to znamená v Chersonské a Záporožské oblasti. Rusové jsou soustředění především na dokončení, obsazení Luhanské oblasti a Doněcké, takže celkově ta situace Ukrajiny není úplně optimální, tím spíš, že Rusům se daří pořád vcelku nemilosrdně bombardovat i to území v té týlové hloubce. Vidíme údery na civilní objekty, vojenské objekty, výrobní závody a podobně.“
Mikulecký: „Ukrajině se nedaří osvobozovat území, které Rusko okupuje a Ukrajině se nedaří ani držet to stávající území. Nicméně proti tomu, když si vezmeme, jaký je ekonomický výkon Ruska, kolik má Rusko obyvatel, jaký má vojenský potenciál, tak ta situace není špatná.
Takže pokud se budeme bavit o situaci, ano, ta situace na bojišti je v tuhle chvíli ve prospěch Ruska, ale ten prospěch není nijak dramatický. Ukrajina ztrácí území, ale je nutné dodat, že Rusko za to platí naprosto nepřiměřenou cenu. Získává strašně málo území za strašně moc lidských obětí.
Drží ještě Ukrajinci nějakou část území Ruska?
Šedivý: „Byť to prezident Zelenskyj odmítl, tak Kurskou oblast Ukrajinci ztratili. Jestli tam se pohybují nějací vojáci speciálních sil nebo malé skupinky, které se ještě postupně stahují z toho prostoru, tak to není relevantní.
Zkrátka kontrolu nad tou Kurskou oblastí dneska už mají zpátky Rusové. Ukrajincům zůstává ještě pořád část Bělgrodské oblasti, kde zatím ale zřejmě Rusové nevidí hlavně důvod tam nasadit nějaké větší množství vojsk, ale to je jediný úsek, kde přece jenom mají Ukrajinci nějakou kontrolu na ruském území, jinak všecko ostatní bohužel ztrácí.“
Mikulecký: „To už není moc zásadní. Nicméně stále jde o něco, co Rusům odčerpává síly a Rusové je nemůžou soustředit na těch místech, které jsou pro ně prioritou. Minimálně, pokud se budeme bavit o definitivním ovládnutí ukrajinských oblastí, zejména Doněcké a Luhanské.“
Jaké je postavení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na Západě?
Šedivý: „Uvidíme, co se stane teď. Ukrajina podepsala smlouvu o využití nerostných surovin. Uvidíme, zda Američané tak, jak slíbili, zvýší ten příspěvek a pomoc Ukrajině právě především v protivzdušné obraně. To si myslím, že by mohlo poněkud zlepšit situaci. Ale nemyslím si, že by to vyřešilo ten strategický poměr sil, který je nevýhodný pro Ukrajinu.
Co se týká prezidenta Zelenského, myslím si, že prezident Zelenskyj může považovat tu podepsanou smlouvu s Američany za vcelku pozitivní krok, kterého dosáhl. Myslím si ale, že by měl se věnovat více tomu, co se děje doma, protože tam ty nedostatky, které vidíme v oblasti například mobilizace a přípravy útvarů a jednotek, to si myslím, že jsou věci, kterým by měl věnovat hodně velkou pozornost. A za druhé víme, že tam se nedaří řešit všechno, co je spojeno s korupcí. Nicméně ta prestiž prezidenta Zelenského je pořád hodně vysoká.“
Mikulecký: „Zásadní změna, ke které došlo a která má potenciál tu situaci změnit minimálně k tomu, aby se ten ruský postup definitivně zastavil a aby došlo k větší ochraně ukrajinských měst před těmi ruskými útoky, je podpis dohody o využití nerostných zdrojů mezi Spojenými státy a Ukrajinou a v návaznosti na to už také vidíme první vlaštovky v tom, že Donald Trump za dobu jeho druhého mandátu schválil první prodej zbraňových systémů na Ukrajinu. Prvotní nadšení, které panovalo po začátku ruského útoku, tak logicky muselo vyprchat.
Nicméně Volodymyr Zelenskyj je na Západě stále braný jako relevantní partner a jako symbol Ukrajiny, která se nechce vzdát a chce bojovat. Samozřejmě až to podmínky umožní, to znamená, bude to v souladu s ukrajinskou ústavou, budou moct hlasovat svobodně Ukrajinci všichni, tak pak proběhnou volby a uvidíme, kdo bude dalším partnerem. Ale v tuhle chvíli na ukrajinské straně kromě Volodymyra Zelenského žádná významná politická figura není a je to naprosto legitimní partner pro Západ nebo pro svobodný svět.“
Jaký vztah panuje mezi Zelenským a jeho českým protějškem Petrem Pavlem?
Šedivý: „Já si myslím, že zcela bezesporu je tam vztah, věřím, že až přátelský. To za prvé, za druhé, prezident Pavel rozumí té situaci, která je na bojišti, rozumí celkovému tomu stavu, který se tam odehrává, a já si dovolím říct, že v řadě případů máme společné názory s prezidentem Pavlem na to, co se děje na Ukrajině, a on moc dobře ví, že prezident Zelenskyj dělá všecko, co dělat může. Je to člověk, který se vlastně přetvářel svým charakterem a odborností v době, kdy již běžela ta ruská agrese. To, že Zelenskyj přijede sem, poté co se nemohl účastnit jednání Trojmoří (summit Iniciativy Trojmoří v pondělí a v úterý ve Varšavě - pozn.red.), tak ukazuje to, že ten vztah je, řekněme, možná až neformální z tohoto pohledu. Což je jako správné. Při takových vztazích se dá vyřešit zpravidla mnohem víc než při těch formálních jednáních.“
Mikulecký: „Těžko můžeme říkat, že by ten vztah byl nadstandardní, ale v rámci politiků těch zemí, které Ukrajinu v boji proti ruskému agresorovi podporují, tak ten vztah je více než dobrý. Ostatně tak, jak je vnímaná i Česká republika. Sice naše pomoc ve srovnání s pomocí, kterou dosud poskytly Spojené státy nebo Německo, není až tak významná, ale je zásadní v tom, že v rámci našich možností pomáháme, jak můžeme.“
..vždyť mu za to platíme...