Měla by Ukrajina vstoupit do EU? Její členství v Unii má víc výhod než nevýhod, míní experti
Ukrajina je mimořádně lákavým prostředím pro české firmy. Působí jich tam přes 17 tisíc a investují do rekonstrukce dopravní nebo energetické infrastruktury. Českým firmám pomáha v působení na Ukrajině i české ministerstvo průmyslu. Cílem je připravit Ukrajinu na vstup do Evropské unie Měli bychom ale Ukrajinu a další kandidátské země vůbec do EU teď přijmout? A kdy se tak může nejdříve stát?
Ukrajina ale i další kandidátské země na vstup do Evropské unie nabízí velký prostor na investování pro české firmy. Na konferenci pořádané ministrem pro evropské záležitosti Martinem Dvořákem se na tom tento týden shodli odborníci z vládních i firemních kruhů.
Jen na samotné Ukrajině působí v současnosti víc než 17 tisíc subjektů z Česka. Řekl to tajemník vládního zmocněnce pro Ukrajinu Václav Kallus. Právě resort zahraničí, při kterém vládní zmocněnec Tomáš Kopečný působí, pomáhá českým firmám se na Ukrajině uchytit.
„Jde o ty sektory, které aktuálně Ukrajina nejvíc potřebuje, tedy budování decentralizovaných a dekarbonizovaných energetických sítí, jaderný průmysl, zdravotnictví. Ale taky dodávají vybavení nemocnic třeba na frontové linii. Vždy je nějaký prostor pro zlepšení, ale současné zapojení je pozitivní,“ popsal aktuální situaci Václav Kallus, tajemník vládního zmocněnce pro Ukrajinu.
Rekonstrukce Ukrajiny má přednost před velkými projekty
„V současnosti potřebujeme se soustředit na zasažené oblasti válkou, až pak se budeme moci soustředit na velké projekty,“ upřesnil Jakub Weimann, předseda pracovní skupiny pro Ukrajinu Svazu průmyslu a dopravy.
Podle něj českým firmám v současnosti hodně pomáhá takzvaný Business klub Ukrajina, který založilo ministerstvo průmyslu a obchodu. „Je to takový one-stop-shop na byznys na Ukrajině. Firma si může vybrat, čím pomůže na Ukrajině a řeší to přímo instituce, což firmám vyhovuje,“ dodal Weimann.
Za pomoc českých firem při rekonstrukci zasažených území jsou Ukrajinci vděční. Tlumočila to Maryna Chlystun, ředitelka oboru pro přitahování investic na ukrajinském ministerstvu hospodářství.
„Děkujeme všem český firmám, protože jejich investice na Ukrajině jsou plně v souladu s transformativní rekonstrukcí, kterou máme v plánu směrem k vstupu do Evropské unie. Po skončení války chceme dosáhnout úrovně bezpečnosti, odolnosti a ekonomického růstu jako mají země EU,“ nastínila Chlystun.
Když Ukrajina vstoupí do EU, Česko přijde o finance z kohezních fondů
Měla by Evropská unie ale přijmout Ukrajinu za svého člena? Kromě toho, že je země v současnosti zasažená válečnou agresí ze strany Ruska, tak rozšíření o tak velkou zemi by znamenalo i změnu v kohezní politice Evropské unie. Některé země, které jsou teď čistým příjemcem kohezních fondů, by se přesunuli do kategorie plátců. A to by se týkalo i České republiky.
„Českou společnost ovládla kohezní mentalita, čerpáme však i jiné peníze, třeba na konkurenceschopnost. I proto vnímám rozšíření Evropské unie o Ukrajinu jako test podpory členství Česka v EU. Musíme si uvědomit, že sice přijdeme o peníze z kohezních fondů, ale kolik dalších příležitostí bude pro investice,“ míní bývalá eurokomisařka Věra Jourová, v současnosti působící jako prorektorka na Univerzitě Karlově. Podle ní česká vláda musí udělat takovou cost-benefit analýzu a komunikovat výhody členství Ukrajiny v EU s veřejností.
Eurokomisařka pro rozšíření Slovinka Marta Kos v Praze řekla, že Ukrajina zatím není připravena na vstup do EU, ale je společně s Moldavskem lídrem v prováděných legislativních reformách, které jsou nevyhnutelné pro vstup do EU.
„Na jednu kandidátskou zemi připadá tisíc zaměstnanců v Evropské komisi. A i přesto musíme pracovat dva nebo třikrát rychleji, abychom zvládali tempo, které nasadili na Ukrajině a Moldavsku,“ řekla eurokomisařka v Praze.
Nejblíže vstupu do EU je Albánie a Černá Hora
Nejblíže ke vstupu do Evropské unie mají ale v tuto chvíli země západního Balkánu, konkrétně Albánie a Černá Hora. Jejich vstup se očekává v roce 2029. Podle ministra Dvořáka jsou všechny země velmi atraktivní pro české firmy, které tam investují velký kapitál. „Mají značný ekonomický potenciál, protože je tam nenasycený trh, velké množství dostupné pracovní síly a je to oboustranně výhodný obchod,“ uvedl Dvořák.
Podle expertů se v posledních letech změnilo vnímání Evropské unie. Kandidátské země si po začátku ruské agrese uvědomily, že Evropská unie je stabilní projekt, a proto pro ně začal být atraktivní.
„Když se podíváme třeba na Albánii, tak tamní premiér Edi Rama byl na počátku jeho nástupu v roce 2013 na pochybách, byl opatrný a nechtěl moc času investovat do vstupu do EU. Teď už se do toho pustil na plno, snaží se jezdit na všechny schůzky do Bruselu, jezdí i za členskými zeměmi a přesvědčuje je, že vstup do EU myslí vážně,“ popsala vládní zmocněnkyně pro Balkán na ministerstva zahraničních věcí Edita Hrdá.
„Do teď se naivně čekalo na ideální příležitost na rozšíření jak pro kandidátské země, tak i pro členské země. Dnes už víme, že ideální příležitost neexistuje, ale kandidátské země k nám pořád chtějí, což je jen dobře. Nabídli jsme čekatelům spoustu výhod, oni přijali spoustu změn, jen se teď z tohoto procesu nesmí stát jakási privilegovaná čekárna,“ dodala bývalá eurokomisařka Jourová.
Rozšíření EU je v bytostném zájmu Česka
Pohled byznysu, který investuje v zemích připravujících se na vstup do Evropské unie prezentoval Svaz průmyslu a dopravy. Člen představenstva svazu Petr Jonák uvedl, že byznys vesměs oceňuje a využívá příležitostí, které se jim na rozvoj v kandidátských zemích nabízí.
„Je v bytostném zajmu EU a Česka, aby Unie se rozšiřovala dál. Čekat na ideální příležitost nedává smysl, neustále čelíme různým krizím a měli bychom konat co nejdříve. Je dobré, že jsme dotáhli dohodu mezi Evropskou unií a zeměmi Jižní Ameriky, takzvaný Mercosur, musíme uzavřít i další dohody. Koukejme se na příležitosti na Islandu a taky ve Velké Británii. Musíme jednat rychle, protože nevíme, co bude za pár let,“ popsal Jonák.
Ukrajina po prohře bude Ruská, takže do EU nevstoupí.