Řidič po tragédii v Bratislavě prosil policisty, aby ho zabili: Může si na svobodě sáhnout na život?
Sportovní funkcionář Dušan Dědeček zabil v neděli 2. října na autobusové zastávce v Bratislavě pět mladých lidí. Za čin, který spáchal v opilosti, mu hrozí doživotí. Soud však překvapivě rozhodl, že do vazby nepůjde a bude stíhán na svobodě. Dědeček měl po vystřízlivění žádat policisty, aby ho zabili. Může se podle policejní psycholožky na svobodě pokusit o sebevraždu?
Podle slovenského serveru Zregiónu.sk si Dědeček po vystřízlivění začal uvědomovat, co udělal. „Dokola jen prosil, aby ho zabili, jinak že se zabije sám,“ prozradil jim zdroj. Policisty měl prý prosit o služební zbraň, u toho si klekl na kolena. Může si při stíhání na svobodě sáhnout na život?
„Je jasné, že ta situace je naprosto patová, přirozeně člověka napadne, že před sebou může vidět bezvýchodnost a že tady bude i riziko nějaké zkratové reakce," popisuje policejní psycholožka Ludmila Čírtková. Silná afektivní reakce v situaci, kdy měl po policistech žádat služební zbraň, ale podle odbornice ještě nemusí být odkazem na zvýšené riziko sebevraždy. „Je možné, že to bylo řečeno v afektu, že to nebylo neseno výčitkami, ale jen pocitem sebelítosti," soudí Čírtková.
Do poslední chvíle věří ve své štěstí
Jak uvedl server CNN Prima News, šofér měl za posledních jedenáct let spáchat šestnáct dopravních přestupků. „Ten člověk celý život porušoval pravidla, vždycky mu to procházelo, zdá se být tedy docela srozumitelnou spekulací to, že je hodně egocentrický,“ přemýšlí Čírtková a přidává další postřeh. „Sebestředně založení lidé do posledka věří ve své štěstí, že se jim nakonec podaří vyváznout. Asi se ještě v budoucnu dočkáme překvapivých pokusů o obranu,“ dodává policejní psycholožka.
Alkohol za rychlost nemohl?
Nad osobností Dušana Dědečka se zamýšlel i klinický psycholog Dušan Kešický. Na úseku, kde je podle informací slovenského deníku Plus Jeden Deň možné jet maximálně padesátkou, se Dušan Dědeček řítil rychlostí až 150 kilometrů v hodině. Podle experta ale za rychlost promile v krvi řidiče nemohou.
„To, že ten pán jel rychle, to není dáno alkoholem, ale jeho osobností. Za volantem máme opilé, kteří jedou pomalu. Kdyby byl jiný, také pojede pomalu a přestože je opilý, přijede normálně domů a nic se mu nestane. U opilého člověka se pouze odkrývá, jaký ve skutečnosti je. Pod vlivem alkoholu se neměníme, naopak, stáváme se takovými, jací opravdu jsme,“ uvedl klinický psycholog Dušan Kešický pro výše zmíněný deník.
„Jsou lidé, které kdyby po nehodě vytáhli z auta, tak by se rozplakali, zhroutili, on ne. Souvisí to s tím, že alkohol odkryl jeho pravé já,“ dodal.
Bohužel máte pravdu v tom, že pro "nadlidi", kteří mají peníze a kvalitní právníky, je trestní právo stále benevolentnější. Viz. třeba tzv. dohoda o vině a trestu, ve které se dohodne státní zástupce s pachatelem a oběť do ní nemůže mluvit. Takže tipuji, že také tento pán to uhraje též na něco takového. A o nějakém sebepoškozování u takových sebestředných lidí nemůže být ani řeč. Ten bude stále vnitřně přesvědčen, že mu ti lidé skočili do cesty, i když navenek bude jistě dle rady advokáta svého činu litovat.