Měsíce „přikování“ u počítačů nestačily. Rodiče mají recept, jak doplnit mezery ve výuce

Do průzkumu Nielsen Admosphere se zapojilo 1011 rodičů dětí ve věku 6-19 let. Žáci prvních stupňů se do škol „naplno“, tedy bez rotační výuky, vrátí do škol v pondělí, v některých krajích se to bude týkat i druhých stupňů. Za měsíce distanční výuky je více než polovina rodičů toho názoru, že tento způsob výuky bude mít negativní vliv i na další vzdělávání jejich dítěte.

Rodiče chtějí letní školy pro děti

Data také potvrdila, že rodiče mají zájem, aby si děti nějakým způsobem doplnily mezery ve vzdělání. V rámci výzkumu byly testovány dvě možnosti, o kterých se v poslední době hovořilo, tzv. „letní škola“, tedy prodloužení prezenční školní docházky v době letních prázdnin, a důkladné doplnění učiva, které děti kvůli distanční výuce neprobraly, v průběhu září 2021. Zatímco prodloužení školního roku o čtyři týdny, tedy o polovinu letních prázdnin, podporuje 35 procent rodičů, pilování učiva z promeškaného roku v září má podporu tří čtvrtin.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

S letní výukou počítá i ministerstvo školství, chce jít ale formou doučovacích kempů, vyčlenilo na ně 100 milionů korun. Dalších 250 milionů od září plánuje poskytnout školám na doučování dětí, které se nezapojovaly do výuky na dálku.

Podle zjištění České školní inspekce se za celý rok epidemie nepodařilo do distančního vzdělávání vůbec zapojit kolem 10.000 žáků. Přibližně 50.000 se jich ještě na začátku tohoto roku z důvodu nedostatečného technického vybavení učilo na dálku bez zapojení do on-line výuky.

Rodiče si během distanční výuky stěžovali na nekoncentrovanost dětí, potíže mělo 74 z nich. Děti také bojovaly s nedostatečnou motivací. A více než dvě třetiny rodičů měly problém dětem učivo vysvětlit.

Online výuka dětem nevyhovovala

Samotným dětem vyhovovala online výuka méně než ta běžná v lavicích. 

„Jako důvody pro toto tvrzení uváděli rodiče (formou otevřených odpovědí) zejména chybějící osobní kontakt s vyučujícími i se spolužáky, ztrátu motivace a běžných návyků dětí, nepřehlednost výuky i to, že děti nestíhají v rámci distanční výuky probrat tolik látky jako při běžné výuce. Rodiče uváděli také ztrátu zájmu o výuku a tím pádem i nesoustředěnost, která souvisí i s multitaskingem. Některé děti se totiž při vyučování zároveň věnovaly řadě jiných online činností. Na rodiče těžce dopadla potřeba orientovat se v rámci probíraného učiva. Vadilo jim ale také to, že děti byly často samy doma, ‚přikovány‘ k monitoru,“ vysvětluje autorka výzkumu a Research & Insights Manager Nielsen Admosphere výsledky Hana Friedlaenderová.

Distanční výuku propáslo 11 300 českých dětí. Nejvíce na Ústecku a Karlovarsku

Mezi největší přínosy patří to, že se děti naučily lépe pracovat s digitálními technologiemi (46%). Distanční výuka také přiměla část rodičů k tomu, aby se zajímali o to, co jejich děti ve škole probírají.