Video se připravuje ...
Zdroj: Všeobecná fakultní nemocnice v Praze - VFN
Téměř 350 Čechů zemřelo kvůli nákaze koronavirem. Drtivá většina z nich měla i jiné vážné nemoci. Nejhůř na tom bylo Česko v dubnu, kdy s covidem-19 umíralo i deset lidí za jediný den. V uplynulém týdnu nemoc končila smrtí u jednotlivců. Hned několika z nich ale bylo méně než 65 let, jak si všimly Blesk Zprávy. Celkově však kvůli onemocnění s přívlastkem „smrtící“ v Česku umírají senioři okolo osmdesátky. Ministerstvo zdravotnictví podle Adama Vojtěcha (za ANO) zatím neví, co tento výkyv značí.
V těch nejsmutnějších koronavirových statistikách se odráží poznatky epidemiologů a hygieniků o tom, kde se nákaza nejvíce šíří. Více než 100 lidí s covidem-19 zemřelo v Praze. 73 lidí žilo před smrtí v Moravskoslezském kraji. Poloviční byla úmrtnost v Karlovarském kraji.
Nejvíce lidé v Česku zemřelo na covid-19 18. dubna. Smutná statistika tento den zaznamenala číslo 15. Od minulého čtvrtka téměř každý den zemřel jediný člověk. Zarážející je ale věk těchto zemřelých.
Ačkoli rizikovou skupinou jsou senioři, v posledních dnech umírali i lidé, kteří měli do důchodu ještě daleko. V posledním týdnu například zemřeli dva muži (†39 a †44). O týden dříve ve středu zemřela žena (†53). Muž před padesátkou zemřel i v pondělí.
Mezi těmi, kteří kvůli nákaze novým typem koronaviru, zemřela i jedna žena ve věkovém rozpětí 25 až 34 let. Zemřeli také celkem čtyři muži v produktivním věku 35 až 44 let a šest lidí v rozpětí 45 až 54 let. Do skupiny zemřelých před důchodem statistiky řadí i devatenáct osob, kterým v den smrti ještě nebylo ani 64 let.
„Co se tyče úmrtí v nižším věku v posledním týdnu, zaznamenali jsme to a dané případy analyzujeme,“ nastínil pro Blesk Zprávy ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). „Důležité je říct, že se jedná o jednotky případů a nikoliv o trend, tedy dlouhodobější skutečnost,“ uklidňuje.
V důchodovém věku je však riziko mnohem vyšší. Ve věku 65 až 74 let zemřelo v Česku 84 pacientů. V posledních dvou kategoriích se čísla zemřelých vyšplhala dokonce nad stovky. Lidí starších pětasedmdesáti let skonalo 234.
U většiny lidí byla smrt způsobená kombinací covidu s dalším vážným onemocněním. Někteří pacienti jich mají několik, oficiální příčina smrti pak není přímo covid-19. „Může být pouze diagnózou, která k úmrtí přispěla, přímo jej však nezpůsobila,“ vysvětluje ministerstvo zdravotnictví. Konkrétní příčina se však určuje podle toho, v jakých stavech, které vedly ke smrti, pacient postupně byl.
Víc než polovina Čechů, kteří na koronavirus zamřeli, měla vysoký krevní tlak, hojně také umírali ti se srdečními potížemi a cukrovkou. Okolo deseti procent zemřelých zároveň trpělo astmatem a závažnějšími onemocněními dýchací soustavy nebo také měli v těle nádor.
Na to, jak vlastně identifikovat úmrtí na covid-19, nebyla dlouho ve světě jednotná pravidla. Až 16. dubna Světová zdravotnická organizace (WHO) publikovala dokument popisující postupy pro reportování, vyhodnocení a certifikaci případů úmrtí. I tak je stále ve světě několik možných přístupů.
„Koronavirus je rizikový zejména pro ty, kteří mají nějaké přidružené onemocnění a jsou oslabení, diabetiky, chronické a onkologické pacienty, a pak zejména pro seniory,“ potvrzuje data o úmrtích ministr Vojtěch.
U koronaviru se od začátku nabízí srovnání s těžkou chřipkou, která probíhá podobně. „V tomto směru je to podobné jako chřipka, až na to, že koronavirové onemocnění postihuje dýchací systém a pacienti vyžadují podporu plicní ventilací,“ dodává Vojtěch s tím, že právě proto koronavirus klade vysoké požadavky na přístrojové vybavení nemocnic.
V souvislosti s chřipkou v Česku zemře ročně průměrně 1500 lidí. Za více než sto dnů, od 22. března, kdy zemřel první pacient s covidem v Česku, už jich zemřelo téměř 350. To znamená, že průměrný počet mrtvých na covid se v Česku přiblížil počtu mrtvých na chřipku.
„Důležitým faktorem ale je, že na koronavirus není vakcína a na chřipku ano,“ připomíná. Zároveň se ale také ukázalo, že mladý zdravý člověk onemocnění koronavirem může prodělat, aniž by to věděl. Každý rok celosvětově onemocní chřipkou okolo 5 - 10 % dospělých a 20 - 30 % dětí. I chřipka ale nemusí mít dramatický průběh.









Až začnou umírat ti nejsilnější lidští jedinci,tzn.takoví,kteří neměli žádnou nemoc, mají vysokou odolnost,standartní krevní tlak, netrpí diabetem, mají nižší tělesnou hmotnost než je s ohledem na věk a tělesnou výšku obvyklé,atd. - pak bude situace úplně nejvážnější, protože budou prokazatelně rozmetány odvěké zákony přírody
