Lékaři „dřeli“ během pandemie, odměny stále nedostali. S žádostí míří za Babišem

„O mě je pečováno, staráno, každou chvilku se mě někdo ptá, jestli něco chci, jestli něco potřebuju. Tady mě někdo furt přikrejvá, krmí mě tady,“ popisoval v březnu péči zdravotníků, kteří ho udrželi na živu, taxikář Robert nakažený koronavirem. Přežil zřejmě i díky experimentální léčbě lékem Remdesivir.

„Prostě tyhle lidi jsou andělé,“ poděkoval se slzami v očích pacient, který byl ještě několik dnů před tím v kritickém stavu na mimotělním oběhu. Stejně mluvili i ostatní lidé, kterým zdravotníci pomohli zachránit život, a přitom riskovali ten svůj.

Nejen jim, ale i zdravotníkům na urgentních příjmech, v testovacích stanech, v ambulancích, na lůžkových odděleních a všem dalším, kteří museli v těžkých podmínkách a nejprve dokonce bez ochranných pomůcek pracovat, aby se nákaza dramaticky nerozšířila po celém Česku, slibovala vláda finanční odměny.

Ty už dostali nebo jsou na cestě k téměř všem, kterým celé Česko vzdávalo hold. Právě v těchto dnech by své zasloužené peníze měly dostat třeba pečovatelky, které zůstávaly dlouhé dny zavřené v domovech důchodců, aby k seniorům nepřinesly „z venku“ nákazu. V procesu už jsou odměny pro záchranáře. Ještě předtím dostali ocenění za své mimořádné nasazení hasiči, policisté a armáda.

Směšné odměny do první linie: Pro doktorky 35 korun místo pětistovky, pečovatelky čekají

Zdravotníci, kterým Češi a společně s nimi třeba ministr zdravotnictví Adam Vojtěch tleskali, za svoji práci dostali pár desítek korun. A někde ani to ne. Vláda odměny slibovala a tak Vojtěch vydal příkaz, aby nemocnice vyplatily velkorysý příplatek od 100 do 500 korun za hodinu. Výše se měla lišit podle toho, zda přišli přímo do kontaktu a starali se o nakažené, nebo pracovali ve ztížených podmínkách mimo oddělení s nakaženými. I tito lékaři a sestry nasazovali své životy a ochotně pomáhali druhým.

Velké nemocnice peníze doplatily postupně

Na odměny totiž nemocnice neměly peníze. „Kde nic není, ani čert nebere. Ministr nějaké odměny nařídil, peníze na ně ale neposlal,“ napsali neoficiální informaci od vedení v otevřeném dopise lékaři z Fakultní nemocnice Brno, kterou navíc ještě nedávno zasáhl kybernetický útok.

„FN Brno vyplatila v rámci své aktuální ekonomické situace maximum možného,“ komentoval před měsícem pro Blesk Zprávy mluvčí nemocnice Pavel Žára a ujistil, že peníze zaměstnanci dostanou, až bude lépe. „Mimořádné odměňování bude nadále pokračovat i v dalších měsících v souvislosti s očekávaným zlepšením ekonomické situace FN Brno.“

Hororové snímky z brazilských nemocnic: Těla obětí covid-19 cpou do odpadkových pytlů

Nyní se nemocnice dušuje, že vše dala do pořádku. „Vzhledem ke stabilizaci onemocnění se vyplácejí odměny v režimu standardních postupů,“ sdělil Žára Blesk Zprávám. Zdravotníci by tam měli dostat peníze navíc za březen, duben i květen. V červnu jim nemocnice slíbila rozdat téměř čtyři miliony. Podle oficiálních údajů nemocnice odměnila 410 lékařů, 389 sester a 51 sanitářů. Dala jim celkem devět a půl milionu.

„Nemocnicím náklady vzrostly, péče a s ní i příjmy jim vypadly a fixní náklady nijak neklesly,“ vysvětluje ekonomické problémy nemocnic předseda Lékařského odborového klubu Martin Engel.

Podle předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníkové však mají problémy i některé fakultní nemocnice. „Nemocnice, které vyplatily nějaké odměny, tak je vyplatily ve skutečně nízkých částkách, tedy okolo třeba tisíce korun nebo dvou tisíc korun za celý měsíc,“ popisuje. To znamená že místo stovek korun za hodinu práce bonus dělal pouhé desetikoruny.

V malých nemocnicích peníze nejsou

Řada malých nemocnic má ale stále velké problémy. To jsou třeba ty, které zřizují obce a města nebo soukromé nemocnice a vůbec nejhůř jsou na tom nemocnice následné péče. Velké nemocnice vláda navíc nedávno oddlužila, čímž jejich rozpočtu obrovsky pomohla, o tom se malým nemocnicím může nechat zdát.

Česko je plné obřích fotek Horákové. Filipa drtí i kvůli Babišovi, komunista se kroutí

„My teď finanční prostředky na odměny nějakého vyššího objemu nemáme,“ přiznává předseda Asociace českých a moravských nemocnic Eduard Sohlich, který je zároveň ředitelem nemocnice v Hranici v Olomouckém kraji.

Zdravotníci ale pochopitelně peníze, které jim ministerstvo zdravotnictví a vláda slíbila, chtějí. „Tlak odborů na nás jako zaměstnavatele je enormní, my se snažíme vysvětlit, že ty zdravotní prostředky prostě vyčleněné nemáme,“ popsal nepříjemnou situaci Blesk Zprávám ředitel Sohlich. V jeho nemocnici dali pracovníkům za jejich píli a odvahu alespoň něco málo. To však byly peníze, které měly jít na poskytování zdravotní péče.

Vojtěchova kompenzační vyhláška stačit nebude

„Nastavení spravedlivé výše odměn za práci je jednou ze základních úloh managementu nemocnice,“ sdělila však už dříve Blesk Zprávám vedoucí tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví Renata Povolná. Odvolávala se také na přípravu kompenzační vyhlášky.

Tou alespoň částečně chtělo ministerstvo situaci zachránit. Vyhláška má zařídit, aby pojišťovny platily nemocnicím víc peněz. Předseda Sohlich už návrh ministra Vojtěcha viděl a jasně říká - nestačí to. „Ty úhrady za poskytování zdravotní péče tam nebyly takové, abychom byli schopni vyplatit odměny za to covidové období,“ říká.

Covid v ČR přehledně a v grafech: Jak se plní nemocnice, JIP a kde epidemie řádí nejvíc?

„Pan ministr těm nemocnicím přes tu úhradovou vyhlášku připravil možnost navýšení úhrad o dvě miliardy, a jenom kdybysme spočítali počet těch lidí, kteří se starali o ty pacienty s covidem a přicházeli s nimi přímo do styku, tak je potřeba asi dvě a půl miliardy,“ říká odborářka Žitníková. Odměny navíc mají dostat i lékaři a sestry, kteří pečovali ve speciálním režimu i o podezřelé a jiné pacienty.

Definitivní znění úhradové vyhlášky by mělo být známé příští týden. Jestli ministerstvo zapracovalo připomínky odborů a asociací nemocnic, není známo.

Odbory i nemocnice zkouší apel na Babiše

Podle odborů ministr Vojtěch není žádným dohodám přístupný. Obrátili se proto na jeho šéfa Andreje Babiše. I on totiž o potřebě odměnit zdravotníky hodně mluvil.

Nejraději by slyšeli, že peníze na odměny půjdou ze státního rozpočtu, tak jako u ostatních profesí. „My jsme chtěli a psali jsme to panu ministrovi, že žádáme, aby finanční prostředky na ohodnocení pracovníků v první linii šly z jiného zdroje než ze zdravotní pojištění,“ říká k tomu předseda asociace nemocnic Sohlich. Tak tomu bylo například u složek integrovaného systému. Touto cestou se peníze dostaly k policistům, hasičům a záchranářům.

„Neomalený“ Babiš lákající Slováky: Premiér točil na zakázku, od experta to schytal za „hrubost“

„V pondělí máme jednání velké tripartity. Já to tam otevřu a znovu budu požadovat, aby s námi premiér o těch odměnách jednal a aby dodržel svůj slib zdravotníkům,“ avizuje Žitníková.

U pečovatelek pomohla dotace

Podobně zafungoval i dotační program z pera ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD). Nebyl sice nejrychlejší, ale peníze nakonec k pečovatelkám opravdu míří.

„Všichni dostali peníze přesně na hlavu vypočtené,“ říká Sohlich a v tomto se navíc shodne i s předsedkyní zdravotnických odborů Dagmar Žitníkovou. I ona je pro to, aby peníze na platy a mimořádné mzdy šly cestou dotace: „Je to nejprůzračnější, nejtransparentnější a dá se to velmi dobře ověřit podle počtu zaměstnanců, kteří v těch nemocnicích pracují a nedá se nijak s těmi penězi čarovat.“

Schillerové rozpočet s rekordní sekyrou pod lupou: „Odfláknutý“, tvrdí expert a zmínil mlžení

Pro zdravotníky je potřeba několik set milionů korun. To by podle Sohlicha bylo ideální dát ze státního rozpočtu. „Pět set miliard dluh tam je a do zdravotnictví, které se na té likvidaci pandemie podílelo nejvíc, tak nedostali nic,“ kritizuje plán na schodek rozpočtu půl bilionu ředitel Sohlich.

Plzeňská nemocnice žehlila spor na facebooku

Velkou odezvu měl na sociálních sítích i příspěvek jednoho z pracovníků Fakultní nemocnice Plzeň. Ten uvedl, že za svoji práci v covid režimu dostal na výplatě navíc pouhých 250 korun.

Na to ale následně reagovala sama nemocnice. „Pan doktor Hajžman zapomněl napsat, že v 1. linii v období pandemie pracoval pouze 1 hodinu. Za skoro tříměsíční období pandemie pouze 1 hodinu,“ brání se nemocnice.

„V době, kdy vypukla epidemie, a v rámci FN Plzeň se zřídilo třídící oddělení pro suspektně pozitivní COVID pacienty, jsem se otevřeně dotazoval, zda jsou dobrovolníci, kteří tam půjdou sloužit. MUDr. Hajžman nebyl mezi nimi, na rozdíl od něj se přihlásili dobrovolně mladí lékaři a já, a následně jsme tam odsloužili potřebné služby,“ uvedl jeho nadřízený primář Chirurgického oddělení Václav Karnos.

Pracovníky, kteří pracovali s pacienty podezřelými na nákazu koronavirem, bude plzeňská nemocnice prý teprve odměňovat ve výplatě za červen. „Fakultní nemocnice Plzeň, v rámci odměňování svých zaměstnanců pracujících v období koronavirové pandemie, rozdělila na odměnách více než 40 milionů korun,“ sdělila Blesk Zprávám mluvčí plzeňské fakultky Gabriela Levorová. Odměny podle ní v této velké nemocnici byly v rozmezí 100 až 500 korun na hodinu, jak stanovilo ministerstvo.