Směšné odměny do první linie: Pro doktorky 35 korun místo pětistovky, pečovatelky čekají
Trávili hodiny v ochranných oblecích, vystavili se riziku nákazy neznámým smrtícím virem, museli se odloučit od rodin. Za to všechno lékařům a zdravotním sestrám vláda tleská a slibuje odměny. Měli dostat navíc až 500 korun za hodinu práce. Někteří ale nedostali vůbec nic. Jiným zase na výplatních páskách přibyly pouhé desetikoruny na hodinu. Jako směšnou odměnu to označují doktoři i odbory. Chyba je prý na ministerstvu zdravotnictví i samotných nemocnicích. Komu už vláda odměny „odklepla“, jsou pečovatelky v sociálních službách. Peníze ale uvidí nejdřív v červenci.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v půlce dubna ředitelům svých nemocnic napsal, že mají dát zaměstnancům mimořádné odměny. „Mimořádné odměňování se týká všech zaměstnanců, kteří se výrazně podílí na zvládnutí situace související s pandemií covid-19, především při poskytování zdravotní péče,“ napsal.
Lékaři a sestry tak měli na výplatních páskách najít odměny v rozmezí od 100 do 500 korun za hodinu práce. Výše odměny se měla odvíjet od náročnosti a míry rizika, kterému se zdravotníci při péči o nemocné covidem-19 vystavili.
Teď se ale ukazuje, že z lékařů si polepšil jen málokdo. A kdo přece jen něco dostal, měl na kontě jen pár drobných navíc za hodinu práce. „Výše reálně vyplácených odměn se za měsíc duben, kdy koronavirová krize kulminovala, pohybuje pouze kolem 80 Kč hrubého za hodinu práce. Za měsíc březen pak dokonce pouhých 35 Kč hrubého za hodinu práce brutto,“ napsali teď lékaři v otevřeném dopise adresovaném právě Vojtěchovi.
Víc peněz nemocnice nemá
Paradoxněji může působit také to, že jde právě o zdravotníky z Kliniky infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno. Jak sami připomínají, právě oni pečovali o desítky pacientů s covidem-19 a o stovky s podezřením na tuto nemoc. Udělali víc než 500 stěrů k testům na přítomnost viru. Jde taky o nemocnici, která měla původně přijmout některé francouzské pacienty.
Proč lékaři a sestry nedostali, co měli? Je za tím prý špatná ekonomická situace nemocnice. Potýká se s miliardovým dluhem a také čelila kybernetickému útoku. Lékaři uvádí, že jim vedení neoficiálně sdělilo: „Kde nic není, ani čert nebere. Ministr nějaké odměny nařídil, peníze na ně ale neposlal.“
Dopis podepsala asi dvacítka lékařů z brněnské infekční kliniky a zveřejnil ho předseda odborů Josef Středula. „Dostal jsem to přímo od nich jako otevřený dopis,“ potvrdil Blesk Zprávám a k odměnám Středula dodal: „Ta situace u těch lidí, kteří jsou v těch nemocnicích, je skutečně vážná.“ Podpisovou listinu lékařů odborový předák nezveřejnil záměrně. Blesk Zprávy některé z nich oslovily, nechtěli se však více vyjadřovat.
Otevřený dopis lékařů Kliniky infekčních chorob @FNBrno adresovaný @adamvojtechano a @AndrejBabis k realitě kolem odměn těm,kteří byli v první linii boje s #COVIDー19!Vedení nemocnice zaměstnancům:"Kde nic není, ani čert nebere. Ministr nějaké odměny nařídil,ale peníze neposlal!" pic.twitter.com/fTKQgXK7HT
— Josef Stredula (@JStredula) May 26, 2020
Že je s odměnami v Brně problém, potvrzuje i vyjádření nemocnice. „FN Brno vyplatila v rámci své aktuální ekonomické situace maximum možného na mimořádných odměnách za zajištění činností souvisejících s řešením pandemie nemoci covid-19,“ popsal mluvčí nemocnice Pavel Žára s tím, že o tom minulý týden své pracovníky ředitel a zdravotnický náměstek informovali.
Nemocnice také ujišťuje, že peníze zaměstnanci dostanou, až bude lépe. „Mimořádné odměňování bude nadále pokračovat i v dalších měsících v souvislosti s očekávaným zlepšením ekonomické situace FN Brno,“ popsal Žára. Nemocnice prý pak pokyny resortu naplní.
Příplatky jen za hodiny v „prymulácích“
Odměnu až 500 korun za hodinu mají zdravotníci dostávat jen za ty hodiny, které strávili přímo u pacientů a v protichemických ochranných oblecích, kterým se začalo neformálně říkat „prymuláci“.
Podle předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníkové, která u vlády oroduje za lepší podmínky pro zdravotníky, je to špatně. Speciální nasazení prý zdravotníci předvedli i mimo to. Další práce, která s koronavirovou krizí souvisela, zabírala několik hodin denně. Také podle ní nebylo možné v ochranných oblecích a v přísném režimu vydržet celou směnu, takže si zdravotníci směny rozdělili.
„Dvanáct hodin nelze v tom oděvu pracovat, prostě ten zaměstnanec musí mít přestávku, to je nepředstavitelné, že by někdo v tom vydržel celou směnu při péči o ty nejnáročnější pacienty,“ popisuje zároveň zdravotní sestra. V podobných případech se podle ní vždy odměnami hodnotila celková zátěž na směně.
Částky 35 a 80 korun za hodinu, o kterých doktoři mluví, jsou tak podle Žáry z brněnské fakultky nepřesné. „Částky uváděné kolegy v dopise jsou pravděpodobně jen přepočtem odměn na počet hodin strávených na pracovišti, nikoli však na počet hodin ve ztíženém provozu. Při přepočtu na reálně strávené hodiny v riziku vycházejí částky zcela jinak,“ popsal.
Jinde jsou na tom ještě hůř
Jak popisuje šéfka zdravotnických odborů Dagmar Žitníková, brněnští zdravotníci nejsou žádnou výjimkou. Podle jejích informací většinou nemocnice vypláceli sto korun na hodinu, maximálně 250 korun. „Ty maximální částky nedodržely skoro žádné nemocnice,“ popisuje. Z dvanácti ministerstvem spravovaných nemocnic dostali maximální částku někteří pracovníci pouze ve čtyřech z nich.
„Kdyby pan ministr určil pravidla a napsal, jak to ty nemocnice mají vyplatit a nebylo by to takhle obecné, tak by ty nemocnice musely postupovat jednotně,“ míní Žitníková. Vojtěch ale v příkazu zohlednil, že některé nemocnice jsou na tom finančně špatně.
„Z hlediska předběžné opatrnosti většina těch ředitelů přistoupila k tomu, že se držela při těch spodních hranicích,“ vysvětluje Žitníková. Neví se totiž, jaké peníze se k nemocnicích za toto období podle úhradové vyhlášky dostanou. Chyba je podle odborářky na obou stranách.
Ještě horší je ale prý situace v ostatních nemocnicích. Podle informací asi z poloviny všech českých nemocnic – tedy i těch, které přímo nespadají pod resort zdravotnictví – tam nedostali tamní zdravotníci navíc vůbec nic.
„Pokud vyplacené byly, tak opravdu někdy až směšné částky. U některých zaměstnanců ty příplatky začínaly na částce deset nebo dvacet korun za hodinu,“ popisuje praxi Žitníková.
Ministerstvo: Je to na managementu nemocnice
„Všechny velké státní nemocnice tak učinily,“ uvedlo ministerstvo zdravotnictví k odměnám. V reakci na dotazy redakce a otevřený dopis lékařů vedoucí tiskového oddělení Renata Povolná vysvětlila: „Za odměňování je odpovědný zaměstnavatel, případně zřizovatel dané nemocnice. Ministerstvo zdravotnictví je zřizovatelem státních nemocnic, proto jim vydalo pokyn ohledně odměn. Nemocnice jsou financovány z prostředků veřejného zdravotního pojištění (tedy úhradami od zdravotních pojišťoven). Nemocnice jsou placené zálohově v průběhu roku – a zdravotní pojišťovny tyto zálohy v průběhu covidu nesnížily, ačkoliv měly nemocnice menší produkci.“
Resort také připomíná, že byla navýšena platba za státní pojištěnce a nyní probíhá příprava kompenzační vyhlášky, která má poskytovatelům péče kompenzovat náklady s covidem a péči o covid pacienty. „Nemocnice by tedy na mimořádné odměny za covid-19 měly mít dostatek finančních prostředků,“ vyvozuje Povolná.
„Ministerstvo vydalo rámcový pokyn. Nicméně nastavení spravedlivé výše odměn za práci je jednou ze základních úloh managementu nemocnice,“ uzavřela.
Pečovatelky mají slíbené desetitisíce
Mezi ty nejdůležitější pracovníky vláda ve svých vyjádřeních na tiskových konferencích řadila i pečovatelky v sociálních službách, domovech důchodců a podobně. Lidé jim vzdávali hold za to, že zůstaly se seniory v karanténě, aby se o ně mohly postarat a nepřinesly mezi ně „zvenčí“ koronavirus. Rozšíření nákazy hrozilo kvůli nedostatku ochranných pomůcek.
Ministryně práce a sociálních Jana Maláčová (ČSSD) umožnila na odměny pracovníků v sociálních službách čerpat dotace. Ti, kteří pečovali o nemocné covidem nebo když bylo zařízení v karanténě, dostanou 40 tisíc korun hrubého za měsíc. Ti, kteří se na péči nepodíleli, dostanou 20 tisíc. Tam, kde se covid neobjevil, dostanou zaměstnanci plošně 10 tisíc korun.
„Trošku nás trápí, že to není úplně na rozhodnutí toho ředitele, který opravdu ví, jestli někdo pracoval opravdu v té první linii, nebo dělal jinou práci,“ připomíná pro Blesk Zprávy prezident Asociace provozovatelů sociálních služeb Jiří Horecký. Ředitelé mají možnost přidat či ubrat na odměnách z této částky pouze deset procent podle toho, jak si dle jejich mínění zaměstnanci peníze „zasloužili“.
Peníze ale pečovatelkám dosud nepřišly. Kvůli zákonným náležitostem musí být dotační titul vypsaný třicet dnů. K pracovníkům tak odměny za březen, duben a květen dorazí až v červenci. Podle Žitníkové je to ale „na dobré cestě“.
Schválená je i odměna pro záchranáře. Měli by dostat čtyřicet tisíc korun za měsíc. „Ti lidi pracovali v opravdu neuvěřitelných podmínkách. Taková resuscitace v tom plném vybavení v těch ochranných pomůckách, to si málokdo umí představit, jak je to náročné. A taky vůbec netušíte, k jakému pacientovi jedete,“ dodává Žitníková.
Odborářka upozorňuje, že by se podmínky měly nastavit tak, aby nevznikla stejná situace jako u nemocnic. „Byli bychom velmi rádi, kdyby to ministerstvo zdravotnictví zpracovalo obdobně jako v sociálních službách,“ pochválila Maláčovou. Jisté zatím není třeba to, jak se ministerstvo zdravotnictví postaví k odměnám pro zdravotní sestry, které nepracují v nemocnicích, ale právě v sociálních zařízeních.
Kdo všechno i modré z nebe slíbí, nezarmoutí