Chránili seniory v domovech, vláda na ně zapomněla? Policisté dostanou stamiliony, pečovatelé (zatím) nic
„V první linii“. Tak se mluví o lékařích, zdravotních sestrách, hasičích, policistech i vojácích. Skoro to ale může vypadat, že se pozapomnělo na pečovatelky a pečovatele, před kterými Češi smekali klobouky za to, že dobrovolně zůstali v karanténě s klienty v domovech důchodců. Tedy vypadá to tak alespoň podle finančních odměn. Zatímco třeba policistům, kteří bojují s koronavirem, vláda „odklepla“ stamiliony na odměny, o penězích pro pracovníky v sociálních službách se zatím jen dohaduje. Peníze jsou tam navíc problémem dlouhodobě.
Museli nakoupit ochranné pomůcky, protože jich měli nedostatek. Mluvilo se o tom, že na ně vláda zapomněla a podobná slova se objevují i v těchto dnech. Zejména domovy seniorů, ale i další sociální zařízení se při startu koronavirové krize dostaly do složité situace.
Ta sociální zařízení, která nemusela zavřít, se naplno zhostila úkolu ochránit ty nejslabší. Právě o seniorech se přitom mluví jako o nejohroženější skupině. Ochranné pomůcky do domovů ale přicházely se zpožděním nebo vůbec.
Za péči o nakažené až 45 tisíc
Ošetřovatelky se s některými dokonce dobrovolně uzavřely do karantény, aby nákazu ke svým klientům nepřinesly z venku. I kvůli tomu se totiž nakazili někteří senioři ve zdravotnických zařízeních a s onemocněním covid-19 pak také zemřeli. Sociálních zařízení, kde se nemoc rozšířila, bylo dvacet, nyní jich je podle informací Blesk Zpráv šestnáct.
Právě pro ně by měly nejspíš formou dotace odejít ze státní kasy peníze navíc. „Ti zaměstnanci, kteří jsou v přímé péči a kteří jsou v zařízení, kde se prokázal covid pozitivní klient, senior a museli se o něj starat, budou mít tu nejvyšší částku 45 tisíc korun,“ řekl Blesk Zprávám prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Jiří Horecký, který o výši odměn s vládou vyjednává.
Ostatní zaměstnanci takto postižených zařízení, kteří se ale o covid pozitivní pacienty nestarali, by měli dostat 20 tisíc korun. Částky jsou už prokonzultované i s odbory.
Ti zaměstnanci, kteří sice v riziku byli, ale pozitivního pacienta v zařízení neměli, by měli dostat za svoji péči a přímý kontakt s klienty odměnu 30 tisíc korun. „A ti ostatní patnáct tisíc,“ odhalil plány Horecký.
„Myslím, že to má šanci projít u těch zařízení, kde byli covid pozitivní klienti. Odhadem se bavíme, že v těchto zařízeních pracuje 1500 až 2000 zaměstnanců, kterých se to týká,“ dodal. Celkový počet zaměstnanců je okolo 140 tisíc.
Z těch, kteří jsou v první linii, vláda zatím odsouhlasila odměny jen pro hasiče, vojáky, celníky a policisty. Na služební platy vojáků z povolání uvolní 35,6 milionu korun. Na platy příslušníků Celní správy má jít 44,2 milionu korun navíc. Na platy policistů získá ministerstvo vnitra 783,9 milionu korun a na platy hasičů 99,76 milionu Kč.
Materiál měli ministři k projednání na vládě už v pátek. To ale přerušili. Ministerstvo práce a sociálních věcí chtělo po sociálních službách do pondělí znát přesná data o zvýšených nákladech a snížených příjmech u alespoň padesáti zařízení. Poskytovatelé jim tak napsali třeba to, kolik měli nakažených, jak se o ně starali a za co navíc museli platit.
Přestřelka Maláčové s Schillerovou
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) by chtěla, aby kromě ošetřovatelů dostaly finanční odměnu i například prodavačky a uklízečky. Tak daleko ale ještě vláda ani zdaleka není. To se ukázalo na tiskové konferenci po pondělním jednání vlády. Dvojice vládních kolegyň se nedokázala shodnout ani na tom, jestli se o tématu kabinet vůbec bavil.
Téma „nakousla“ před novináři ministryně Maláčová (ČSSD). Ta řekla, že vláda o odměnách pro pracovníky v sociálních službách diskutovala. „Bohužel jsme se neposunuli,“ dodala. Schválením mimořádného dotačního titulu by se podle ní vláda mohla zabývat ještě tento týden.
V reakci na to ale ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla, že téma kabinet nediskutoval a bude předmětem jednání koaliční rady. „My jsme to nediskutovali dnes hlavně, proto jsme se posunout logicky nemohli,“ vyvrátila Schillerová (za ANO) slova vedle ní stojící Maláčové.
Ministryně Maláčová si to ale nenechala líbit a okamžitě kontrovala. „Já ještě doplním,“ přihlásila se o slovo. „My jsme to diskutovali s tím, že já jsem upozornila na to, že už o tom diskutujeme měsíc. A lidé, kteří pracují v sociálních službách, by neměli tak dlouho čekat, když už jsme všem, kterým jsme mohli, finančně poděkovali za to nasazení během té krize,“ dodala.
Podmínky nejsou jasné
Šéfka financí Alena Schillerová ale také řekla, že na vládě je shoda na tom, že odměny by sociální pracovníci dostat měli, jasné ale nejsou parametry. „Musíme si spíš říct kam, jakým směrem,“ popsala. Premiér i kvůli tomuto tématu podle ní svolá brzy koaliční radu vlády.
V současnosti se podle informací Blesk Zpráv řeší, jestli se bude částka odvíjet podle toho, kolik dnů byl nakažený klient v zařízení. Dotační titul by měl mít konkrétně nastavené podmínky. Jasné není ani to, jestli by šly peníze například do zařízení, která poskytují jen poradenství a nebyla vystavena velkému riziku.
„Je potřeba to rozlišit podle počtu odpracovaných hodin v měsíci. Protože, když někdo třeba po týdnu práce odešel na OČR (ošetřování člena rodiny, tzv. ošetřovné, pozn. red.) a někdo tam pracoval celý měsíc, tak je to samozřejmě jiné zatížení,“ upozorňuje Horecký.
Peníze chybí dlouhodobě
Finanční situace v sociálních službách není dobrá už delší dobu. Vloni dokonce některé byly těsně před krachem, protože nemohly zaplatit svým zaměstnancům.
To teď připomíná opoziční poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL): „Nemohu si pomoct, ale zažili jsme to již vloni a letos mám seriózní obavy, že se situace zopakuje. Stát pod vládou Andreje Babiše suverénně zapomíná na oblast sociálních služeb, které trpí nedostatkem financí. Pevně doufám, že dojde k rychlé nápravě. Nerad bych, aby se opakovala situace, kdy hrozilo řadě organizacím, že se nedožijí podzimu.“
Tenkrát byla situace způsobená tím, že zařízení nedostala od státu tolik peněz, kolik měla. Potřebný zbytek pak zafinancovaly kraje. O finančních problémech se ale mluví i nyní. Řadě zařízení také v souvislosti s koronavirovou krizí klesly příjmy. Například pečovatelské služby totiž musely svůj provoz kvůli nařízením vlády přerušit nebo omezit.
„Sociální péči ale bolestně chybí finance, zařízení letos obdržela od státu o 6,5 miliardy méně, než požadovala. A to se ještě nepočítalo s tím, jak finančně náročné bude zvládnout koronavirovou krizi,“ tvrdí lidovecká senátorka Šárka Jelínková.
Letošní rozpočet pro sociální služby byl podle Horeckého dost napjatý, krach ale zatím akutně nehrozí. Úbytky příjmů ale zařízení nemají čím vykrýt. Náklady, které sociálním službám při krizi způsobené koronavirem vznikly, by ale měly peníze od státu podle něj také pokrýt.
Souhlas s lékařským personálem a sestrami, ale s těmi policisty a vojáky bych nesouhlasil. To že mají náročnější a rizikové povolání je již obsaženo v jejich nemalých platech. Dobrovolný voják který jde do boje a bere za to příslušný plat i v době míru by nemělo být nic neobvyklého. To samé policisté. Je více oborů kde také docela "mákli" ale o těch se nepíše nic.