Osudnou může být i chyba při převlékání, říká lékařka Jitka (63). A zmínila prskající pacienty

Autor: Pavlína Horáková - 
9. dubna 2020
05:30

Kvůli epidemii koronaviru na klinice každý den vyšetří podstatně méně pacientů. Pro lékařku a ředitelku Hlasového a sluchového centra Praha Jitku Vydrovou (63) a její tým je však práce mnohem více vyčerpávající než kdy předtím. Vzhledem k těsnému kontaktu s pacienty se několikrát za den oblékají a svlékají a i malá chyba by mohla mít osudové následky. K tomu má na bedrech zodpovědnost za bezpečí svých zaměstnanců a samozřejmě i obavy o zdraví své rodiny. Má v ní totiž šest lékařů. Nejen o tom promluvila v rozhovoru v rámci nového seriálu Blesk Zpráv Češi vs. virus.

Jak vypadal váš den na klinice ještě před vypuknutím pandemie koronavirové infekce?

Každý den jsme v našem Hlasovém a sluchovém centru Praha vyšetřovali 35 až 40 pacientů. Od té doby, co se naše země potýká s koronavirovou nákazou, vyšetřujeme jen kolem osmi pacientů denně.

Dalo by se tedy říci, že se vám, co se pracovního nasazení týče, ulevilo?

Vůbec se nám neulevilo. Práce je mnohem více vyčerpávající. My jako obor ušní-nosní-krční jsme v první linii, náš kontakt s pacientem je mimořádně těsný. Díváme se lidem do krku, do nosu, do ucha z absolutní blízkosti.

Pacienti na nás běžně prskají, kašlou, jsme v přímém kontaktu s jejich sekrety. Aby bylo vůbec možné pacienty vyšetřovat, musíme použít řadu ochranných prostředků.

Před pandemií stačila jednoduchá rouška. Dnes potřebujeme respirátor minimálně FFP2, bezpečnější je FFP3, přes roušku štít, na hlavě čepici, přes oblečení plastovou zástěru na jedno použití a na rukou dvoje rukavice, abych ty jedny rukavice hned po vyšetření pacienta odhodila. Takže když se obleču, vypadám jako kosmonaut.

Co považujete za klíčové?

Musíme se snažit nedělat chyby ani při oblékání, ani při svlékání, ničeho se zbytečně nedotýkat. Sestra po každém pacientovi ordinaci dezinfikuje, takže když skončíme třeba po těch osmi pacientech, tak jsme úplně vyčerpaní.

Musím říct, že by se oblékání a svlékání ochranných pomůcek mělo vyučovat na zdravotních školách a lékařských fakultách. Není to snadné. S manželem, který je také lékař, jsme to doma dokonce trénovali. Teorii sice známe, ale praxe je samozřejmě složitější.

Lékařka Jitka Vydrová se svou sestřičkou a několika vrstvami ochranných pomůcek.Lékařka Jitka Vydrová se svou sestřičkou a několika vrstvami ochranných pomůcek. | Archiv Jitky Vydrové

Jak nyní vypadá váš běžný den v ordinaci?

Nejdříve objednaným pacientům voláme. Zjistíme, co potřebují nebo jak se mají a pokud potřebují jen léky, pošleme je e-receptem, potřebují-li vyšetřit, tak samozřejmě můžou přijít. Musíme si je ale naplánovat na přesnou hodinu, ať nečekají v čekárně. Pokud se tam náhodu setkají, tak aby od sebe seděli alespoň tři metry. Tahle situace je zkrátka složitá úplně pro každého, pro pacienty i pro nás.

MUDr. Jitka Vydrová vyšetřuje pacienty i během pandemie koronaviru.MUDr. Jitka Vydrová vyšetřuje pacienty i během pandemie koronaviru. | Archiv Jitky Vydrové

Co vám jako majitelce kliniky způsobilo největší starosti?

Největším problémem byly ochranné prostředky. V prvních týdnech opravdu vůbec nebyly. Nechci si ale stěžovat, samozřejmě vidím, jak je to ve světě. Jen to na můj vkus tady trvalo příliš dlouho. S ochrannými prostředky souvisí i druhá velká starost, a to, aby se lékaři a sestry nenakazili. 

Jak jste na tom s ochrannými pomůckami v současné době?

Teď už jich máme celkem dost. Od státu jsme začali dostávat jakési příděly pomůcek, které si na výzvu zdarma vyzvedáváme. Moc toho ale není, takže stále sháníme další potřebné věci sami. Často mi někdo zavolá a nabízí mi pomůcky za ceny, které jsou nereálné, třeba šestkrát dražší, než je jejich skutečná cena. Ale na druhou stranu, například minulý čtvrtek jsem dostala dva obrovské balíky nanotextilie na výrobu kvalitních roušek. Snažila jsem se je zaplatit, ale ti mladí lidé, konkrétně to byla herečka Markéta Děrgelová s dalšími kolegy, kteří to i sami domluvili s libereckou textilní fakultou, moje peníze nechtěli. Musím také poděkovat přátelům a rodinám, kteří nám ušili tolik látkových roušek, že jsme je mohli dávat i některým pacientům, starým lidem, onkologicky nemocným nebo bezdomovcům.

Jak koronavirus ovlivňuje váš osobní život?

V naší rodině je nás šest lékařů a všichni chodíme do práce a ordinujeme. Moje dcera dokonce dělá na záchytném oddělení pro koronavirus, i když je otolaryngoložka jako já. Takže o ni mám starost a vlastně o všechny členy naší rodiny. Ale zatím jsme naštěstí všichni zdraví.

Řešila jste už nějakou nákazu covid-19 u vás na pracovišti?

Pozitivní případ jsme ještě neměli. Samozřejmě se bojím, aby nám nikdo neonemocněl. Jsme rozděleni na tým A a B a navzájem se nestýkáme, aby kdyby onemocněla jedna parta, ta druhá mohla dál fungovat a nikoho jsme neohrozili. Pokud je jakékoliv podezření u sestřiček či ostatních lékařů na kontakt s nakaženým, necháváme je okamžitě testovat a do výsledku testu musí zůstat doma. A to se už stalo, naštěstí s negativním výsledkem.

Považujete přístup naší vlády za dostatečně obezřetný?

Jsem ráda, že my jako Česká republika jsme zavedli opatření, která jsou smysluplná. Chvěju se hrůzou, když vidím, co se děje za našimi hranicemi. Zejména WHO (Světová zdravotnická organizace, pozn. red.) u mne úplně ztratila kredit. Čekala bych včasná a jasná doporučení a návrhy řešení. Čekala bych konkrétní pomoc pro nejvíce postižené země, pro Itálii, pro Španělsko, prostě bych čekala, že WHO má plán. Místo toho vysílá nejasná stanoviska i nesmysly. Zpochybňování používání roušek byla poslední kapka. 

Myslíte si, že vůbec existuje nějaké řešení této pandemie?

Řešení existuje vždycky. Promořování populace se bohužel nevyhneme, ale mělo by být opravdu řízené. Uvolňování epidemiologických opatření musí být pomalé a promyšlené. Lidem, kteří podnikají, samozřejmě „tečou nervy“, spíše než z koronaviru, tak ze ztráty zákazníků, zakázek, z existenční nejistoty.

I nám zdravotníkům ubyli pacienti, a přitom jsme vystaveni nebezpečí nákazy i toho, že někoho nakazíme. Měli bychom ale všichni nějakou dobu vydržet. Dokud nebudeme vystaveni plošnému očkování, tak s tím nějak budeme muset žít a ochranné pomůcky budeme potřebovat napořád. Prostě doba po koronaviru už nikdy nebude stejná jako doba před koronavirem. 

Video Vojtěch a novinky o koronaviru: Ministr řešil uvolnění opatření, promořenost Česka, testování i nákup respirátorů - ČTK

Další videa
Články odjinud