WHO šokuje svět: Koronavirus může přežít ve vzduchu déle, než se předpokládalo

„Koronavirus se přenáší kapénkami, většinou z kýchání nebo kašlání,“ to je podle přední expertky z WHO Marie Van Kerkhoveové a dalších odborníků hlavní způsob přenosu nového koronaviru.

Lékařka však zároveň dodala, že tyto kapénky mohou nejen ulpět na nějakém povrchu, ale také přežít „za určitých podmínek“ ve vzduchu. Podle lékařky záleží hlavně na vlhkosti a teplotě vzduchu, případně na záření.

Nebezpečí v nemocnici

Na základě těchto nových poznatků WHO zvažuje zavedení nových bezpečnostních opatření pro zdravotnický personál. „V nemocnici máme hodně aerosolových procedur, kdy se do vzduchu dostane dost částeček, může dojít k něčemu, co nazýváme aerosolizace, díky čemuž pak tyto částečky ve vzduchu mohou přežít déle,“ uvedla Van Kerkhoveová.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

„Je tedy velice důležité, aby pracovníci přijali další opatření, pokud pracují s pacienty podstupující tyto aerosolové procedury, jako je například rentgen plic,“ zároveň objasnila, že lékaři po celém světě jsou si vědomi závěrů nové studie a rovněž testují, jak se koronavirus chová v různých prostředích.

Koronavirus a jeho chování na površích

Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) například do hloubky zkoumalo, jak dlouho přežívá koronavirus na rozličných površích. „Na mědi nebo oceli vydrží dvě hodiny,“ oznámil šéf CDC Robert Redfield. „Ale na kartonu nebo plastu vydrží déle, nyní zkoumáme jak dlouho,“ doplnil Redfield.

Důležitost testování

Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus v pondělí 16. března vyzval všechny státy, aby začaly testovat své občany na koronavirus.  „Máme pro všechny země prostý vzkaz: testujte, testujte, testujte,“ řekl Tedros na pondělní tiskové konferenci v Ženevě. Programy testování jsou podle něj nejlepším nástrojem na zpomalení postupu pandemie.

Bez testování podle šéfa WHO není možné jednotlivé případy nákazy izolovat a řetězec infekce přetrhnout. Tedros dále řekl, že případy s mírným průběhem nemoci COVID-19 by měly být umisťovány do domácí karantény v těch zemích, které nemají dostatečné nemocniční kapacity.

Řádění koronaviru: Podívejte se, jak se vyvíjel počet nakažených a mrtvých a jaká je situace teď

Tedros rovněž konstatoval, že počet úmrtí na novou infekci mimo Čínu už přesáhl počet mrtvých v samotné Číně, kde epidemie koncem minulého roku propukla.

Australské výzkumy: Tělo se s koronavirem pere jako s chřipkou

Australští vědci zmapovali imunitní reakci na koronavirus, kterou měla jedna z prvních nakažených v zemi, což jim pomohlo odhadnout, kdy se vyléčí. Oznámil to australský ministr zdravotnictví Greg Hunt, podle něhož jde o důležitý krok na cestě k vyvinutí vakcíny, jež by mohla pandemii zastavit, uvedla agentura Reuters.

Skupina vědců z australského Institutu Petera Dohertyho pro infekce a imunitu uvedla, že podnikla důležité kroky k pochopení koronaviru. Vědci zkoumali krevní vzorky nejmenované pacientky ve věku 40 až 50 let a zjistili, že reakce imunitního systému na koronavirus se podobá tomu, jak tělo zápasí s chřipkou. Závěry pomáhají vědcům porozumět, proč se někteří pacienti vyléčí, zatímco u jiných se vyvinou vážnější respirační problémy.

„Lidé mohou naše metody využít k porozumění imunitní reakce u větších skupin lidí s onemocněním COVID-19 a také pochopit, co chybělo těm, u nichž byl dopad fatální,“ uvedla profesorka mikrobiologie a imunologie z Melbournské univerzity Katherine Kedzierská, která se na studii podílela.

Zkoumáním imunitní reakce nejmenované pacientky mohli vědci s přesností předpovědět, kdy se zotaví. Ačkoliv ženu nejmenovali, ví se, že šlo o australskou občanku evakuovanou z čínského města Wu-chan, které bylo ohniskem nákazy v Číně.

Myjete si ruce kvůli koronaviru správně? Test pod UV lampou odhalil pravdu!

Ministr zdravotnictví: Výzkum urychlí vývoj vakcíny

Ministr zdravotnictví Hunt uvedl, že poznatky vědců jsou významné ve světovém měřítku a představují důležitý vývoj ve zkoumání nového koronaviru. „Jde o urychlení vývoje vakcíny skrze identifikaci kandidátů, u nichž je největší šance na úspěch,“ řekl Hunt novinářům. „Jde také o urychlení vývoje možné terapie a léčby pacientů, kteří jsou nakažení,“ dodal.

Na vývoji vakcíny či antivirotik proti rychle šířícímu se koronaviru na světě pracuje více než deset výrobců léčiv. Investiční náklady ale podle ředitelů společností zapojených do vývoje vakcíny mohou činit až 19,5 miliardy korun. Po vývoji vakcíny může do jejího schválení uplynout více než rok.