Za úmyslné nakažení do vězení, problémy hrozí i za porušení karantény, varuje advokát
Nouzový stav v Česku výrazně zpřísnil tresty za přestupky i trestné činy. Vyšší sazby hrozí třeba za vloupání a také za úmyslné šíření nemoci! To samé platí o šíření poplašných zpráv. A těch se v těchto dnech objevuje opravdu hodně.
Minulý týden umístila mladá žena na internet hlasovou zprávu, že ve městech budou hlídat vojáci a lidé vůbec nebudou mít možnost vyjít ven. Tvrdila, že tuto informaci má od známé z ministerstva zdravotnictví. Nyní už má žena opletačky s policií za šíření poplašné zprávy.
Dále se také objevilo, že léky na tlak zvyšují riziko nákazy koronavirem. To však kardiologové vyvrátili a český kardiolog prof. Petr Neužil důrazně vyzval nemocné, aby medikaci v žádném případě nevysazovali. Před několika dny zase sama Světová zdravotnická organizace (WHO) varovala před užíváním ibuprofenu a doporučila používat paracetamol. Pak vše zase vzala zpět. Důvod pro zostření trestů je jednoduchý.
„Stát musí za těchto mimořádných okolností využít kapacity záchranných i bezpečnostních složek na zajištění běžného fungování společnosti. Legislativa proto myslí na to, kdy silami policie, zdravotníků či hasičů někdo zcela zbytečně plýtvá, a zostřuje za této situace tresty,“ vysvětluje Jakub Kadlec z advokátní kanceláře Vilímková Dudák & Partners.
Nakazíte někoho? Trest až 10 let
Nejpřísněji je trestané porušení karantény a nakažení dalších lidí. „Zákon myslí na nezodpovědné občany, kteří o nákaze koronavirem vědí, a přesto chodí mezi ostatní lidi,“ říká JUDr. Kadlec. Kdyby tak nakažený nakazil někoho jiného a ten by skončil v nemocnici s poškozeným zdravím, nebo dokonce zemřel, hrozí nezodpovědnému pachateli až 10 let ve vězení. Problém ale může mít dokonce už v případě, že karanténu opustí. Podle právníků je tohle jednání možné posuzovat jako přípravu trestného činu.
Postih za krádeže a podvody
Výrazně přísnější tresty hrozí i zlodějům, kteří zneužijí současné vážné situace například ke vloupání, popřípadě ke krádeži zboží, které společnost momentálně akutně potřebuje. „V současnosti jsou to například balení roušek,“ vysvětluje advokát. Vyšší sazby jsou třeba i za šíření poplašné zprávy nebo ohrožování zdraví závadnými potravinami.
Zjednodušeně řečeno za protiprávní jednání, které nějak souvisí s důvodem, pro které byl stav nouze vyhlášen. Za běžné trestné činy tak v nouzové situaci hrozí vyšší tresty než za běžných okolností. Například za podvod, který někomu způsobí škodu do výše 10 000 korun, hrozí trest do dvou let odnětí svobody. Při vyhlášení nouzového stavu ale za stejný podvod hrozí trest v rozmezí od dvou do osmi let.
Planý poplach už není jen klukovina
»Natvrdo« si může jít sednout i vtipálek, který v době stavu nouze zavolá na některou z krizových linek s falešným hlášením. „U falešných telefonátů na nouzové linky se za běžné situace jedná o trestný čin šíření poplašné zprávy. Pachatel za něj může být potrestán až třemi roky nepodmíněně. V některých případech vyvázne s podmínkou, protože se mu čin podaří uhrát na klukovinu. Ne tak v době stavu nouze, kdy se trestní sazba zvyšuje až na osm let,“ uvádí advokát.
Neposlušnost pod pokutou
Nepříjemně vysoké pokuty hrozí i podnikatelům, kteří se neřídí vyhlášenými pravidly. Podnikatel, který neuposlechne a neuzavře svou provozovnu, může dostat pokutu 20 tisíc korun. Pokud to udělá opakovaně, hrozí mu stíhání za maření úředního rozhodnutí. Existují i pokuty za odmítnutí pomoci, kterou by vláda nařídila. Například medici nebo lékaři v důchodu, kterým by stát nařídil pomoc ve zdravotnictví, by za odmítnutí mohli »vyfasovat« až padesátitisícovou pokutu.
Hackeři až doživotí
Pořádně drsný může být ve stavu nouze hackerský útok. „V případě kybernetického útoku na Fakultní nemocnici v Brně hrozí hackerovi trest odnětí svobody osm až 15 let,“ vysvětluje advokát Kadlec. Nejenže hackeři způsobili nemocnici vysokou škodu, ale především ohrozili zdraví a život pacientů. „Kdyby soud prokázal, že hacker způsobil smrt úmyslně, mohl by dostat 12–20 let nebo výjimečný trest (20–30 let), případně i doživotí,“ říká JUDr. Kadlec.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.