„Plasty jsou v pivu i medu!“ Ekolog chválí nápad EU zakázat tyčinky do uší
Ve státech EU by v dohledné době mohl začít platit zákaz jednorázových plastových brček, tyčinek do uší, nádobí i některých dalších plastových výrobků na jedno použití. Cílem je vyřešit neúnosnou hromadění vyhozeného v oceánech i přírodě. „Ročně asi 320 milionů tun plastu a z toho 13 milionů tun se každý rok dostane do moří,“ řekl ve studiu Blesku ekolog Ivo Kropáček. Podle něj jsou dnes mikročástice plastů i v rybách či medu a snadno se tak mohou dostat i k Čechům.
„Návrh řeší problém obrovského množství plastů v oceánech,“ říká v rozhovoru pro Blesk Zprávy Ivo Kropáček, expert na odpad z hnutí Duha. „Opatření se týká asi 70% výrobků, které se podařilo nalézt třeba na plážích. Jde o jednorázové láhve, hygienické potřeby, vatové tyčinky, sáčky, kelímky od nápojů i obaly od jídel,“ dodává s tím, že EU chce zakázat jen ty produkty, ke kterým existuje vhodná a ne tolik škodlivá alternativa.
Sáček si velryby pletou s medúzou
Problém plastových odpadů je podle ekologa alarmující. Podle něj na světě vyrobíme ročně asi 320 milionů tun plastů a z toho 13 milionů tun se každý rok dostane do moří. Tedy čtyři procenta. „Evropa je čtvrtým největším producentem a v mořích každoročně skončí až 500 tun plastů. Česko vyrobí 1 milion tun plastů,“ vypočítává.
„Například sáček, který plave v moři, vypadá stejně jako medúza a z pohledu velryby nebo jiných zvířat se dá snadno splést s potravou. Kvůli tomu hynou obrovské velryby, které mají plný žaludek, ale stále hlad. Stejně tak racci a další mořští ptáci,“ upozorňuje Kropáček s tím, že plasty trápí i zvířata v Česku. „Stává se, že zvíře zaleze do nějakého plastu, už se z něho nemůže dostat ven a je mrzák. Týká se to třeba ježků.“
„Jíme lososa s mikroplasty“
„Někteří vědci říkají, že moře už je plastová polévka. Jsou v něm malé kousky plastů, které se drobí a vznikají téměř neviditelné mikroplasty. Ty jsou velký problém, protože se tyto částice našly v kuchyňské soli, v medu, v pivu, ve vzduchu i v půdě. Mořští živočichové se tím živí, a když potom jíme v Česku třeba lososa, tak i v jeho těle jsou kosíčky plastů,“ říká s tím, že takové mikroplasty mohou být i ve sladkovodních rybách.
Návrh Evropské komise, který ještě musí schválit členské země i Evropský parlament, by podle Kropáčka měl hlavně motivovat výrobce obalů a produktů, aby je vytvářeli z alternativních materiálů. Jako příklad uvádí tyčinky do uší, které by mohly v budoucnu být z papíru nebo ze dřeva. Výroba sice bude dražší, ale ne výrazně. „V rodinném rozpočtu to nebude hrát žádnou výraznou roli. Jsou alternativy, které jsou dražší, ale ne nějak extrémně,“ dodává ekolog.
Čína už hory plastového odpadu z Evropy nechce brát
. Takže možná zbývá ještě Indie. Tam si z toho prý postaví druhý Himálaj
. Už dnes je to tam místy hory - doly. Mezi horami odpadu chaloupky z vlnitého plechu. Lidičky se tam navracejí k prapůvodu lidských dějin. Člověk - (prohrabávající) sběrač. Plasty se většinou vyrábí z ropy, takže až ta jednou dojde (to je JISTÉ
), budeme asi zase balit jen do skla a papíru, místo dnešních plastů hýřících barvami. Dnes 95% všeho vyráběného zboží má za základ ropu (=plasty). Na výrobu plastů pro jeden stolní PC se spotřebuje ropa v desetinásobku jeho hmotnosti. Viz i Wikipedie a další stránky o plastech.