V EU nejsou státy druhé kategorie, povzbuzuje „rakouský Gross“. Jak to vidí Češi?
Žádná podřadnost, nebo nadřazenost. Tak by se podle rakouského kancléře Sebastiana Kurze měla EU postavit k výzvám, které ji čekají, především k migraci. Apeloval zároveň na nutnost spolupráce, aby v tom „Itálie a Řecko nezůstaly sami“. Kurz také znovu vyzval EU k šetření peněz lidí. Zeštíhlil by Evropskou komisi nebo škrtl více sídel europarlamentu. Čeští europoslanci hodnotí projev rozdílně.
„Pokud chceme být úspěšní, musíme pracovat spolu. Samozřejmě, že budeme mít rozdílné názory. A nechceme, aby je lidé přestali vyjadřovat. Nejsou ale žádné státy druhé kategorie, nejsou lepší a horší,“ povzbuzoval Kurz na konferenci Evropské lidové strany v Mnichově především členy ze střední a východní Evropy.
Právě západ se například se zeměmi Visegrádu, tedy Českem, Slovenskem, Maďarskem a Polskem, zatím neshodl na přístupu k migraci. „Potřebujeme spolupracovat tam, kde můžeme a kde národní státy nemohou efektivně zakročit. Například v oblasti bezpečnosti a obrany – můžeme zabezpečit vnější hranice například. Stále dnes máme hraniční kontroly mezi Rakouskem a Německem. Jak jsme se tam dostali?“ ptal se vyčítavě a dodal: „Pokud budeme mít nekontrolovanou migraci a neobráníme své hranice, pak je to konec EU a to vidět nechci.“
Podle Kurze - který je podobně jako svého času Stanislav Gross nejmladším premiérem ve své zemi, ale i v Evropě jako takové - se Rakousko, které v polovině roku převezme předsednictví v Radě EU po Bulharsku, chce zaměřit na zabezpečení tzv. Balkánské trasy. Pracovat chce také na vztazích se zeměmi, které se vzdalují ideálům EU, jako je například Turecko.
Mladý rakouský kancléř chce také „popohnat“ posílení agentur, které působí na vnější hranici EU, jako je třeba Frontex. „Jsme připraveni poslat lidi i peníze, ale musíme to udělat mnohem dříve než v roce 2027. Lidé nechtějí čekat tak dlouho, chtějí, abychom byli rychlejší. Nemůžeme v tom nechat Itálii a Řecko samotné,“ prohlásil Kurz směrem k akceschopnosti EU.
S tím souvisí také Kurzova myšlenka zeštíhlit Evropskou komisi. „Redukce komise je rozumným krokem k akceschopnosti. Bude to signál, že nakládáme lépe s daněmi lidí,“ míní. Kurz už v úterý v rozhovoru pro deník Die Welt uvedl, že chce jen 18 komisařů, zastoupení zemí by fungovalo na principu rotace. Nyní je komisařů 28, z každé členské země jeden.
Rakouský kancléř by také rád „zatrhl“ stěhování europarlamentu mezi Bruselem a Štrasburkem. Platby za několik sídel europarlamentu se pohybují kolem 200 miliónů eur ročně (5,13 miliardy korun).
Šojdrová chválí, Niedermayer je kritický
Projev Sebastiana Kurze v Mnichově chválila pro Blesk Zprávy europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). Poznámku o zemích druhé kategorie vnímala jako povzbuzení pro členy ze střední a východní Evropy, které se občas cítí v EU méněcenně.
Naopak Luděk Niedermayer (TOP 09 a STAN) má Kurzova slova za jednoduchá, která se hezky vyjímají v novinách ale nepřibližují Evropu k řešení nejpalčivějších problémů. Souhlasí ale s myšlenkou zrušení stěhování europarlamentu mezii Bruselem a Štrasburkem. Není ale přílišným optimistou, že by se to podařilo dojednat.
Ta babizna mi pije krev.