Kdy budou volby do Evropského parlamentu

Evropský parlament by se v současném složení měl naposledy sejít 18. dubna. 23. až 26. května pak proběhnou voby do Evropského parlamentu, ve kterých si občané zbylých 27 evropských zemí vyberou nové složení parlamentu.

Půjde již o čtvrté volby do europarlamentu, kterých se čeští voliči zúčastní. Celkově Evropané vyberou europoslance již podeváté. Výsledky budou známé až 26. května pozdě večer, nejspíš ve 23 hodin.

Zastoupení v Evropském parlamentu

Kromě výměny europoslanců se Evropský parlament dočká i další velké změny. Kvůli odchodu Velké Británie z EU se totiž změní počet členů europarlamentu a zároveň počet poslanců, které některé země do EP vyšlou.

Parlament má v současnosti 751 členů, z toho 73 tvoří poslanci z Velké Británie. Po volbách v roce 2019 se 27 křesel britských poslanců rozdělí mezi 14 zemí, které v současnosti mají menší zastoupení, než by mít měly, zbylých 46 zůstane zatím neobsazených, v případě rozšíření EU by křesla připadla europoslancům z nových zemí. Toto rozhodnutí je dáno tím, že Lisabonská smlouva omezuje maximální počet členů parlamentu na 751.

České republiky se ovšem tato změna nedotkne a i nadále bude mít v EP 21 poslanců. Polepší si především Španělsko a Francie, kterým by mělo přibýt po pěti poslancích. Tři poslance navíc pak dostane Itálie nebo Nizozemí.

Jak se volí do Evropského parlamentu

Volby do Evropského parlamentu nemají jednotný systém a jednotlivé země si ho tak mohou určit samy. Musí se při tom držet pouze několika základních podmínek. Zvolený systém musí mít formu poměrného zastoupení, volební oblast může být rozdělena pouze tak, aby to nemělo poměrný vliv na charakter systému a uzavírací klauzule (hranice, kterou strany musí překročit, aby získaly mandát) nesmí být vyšší než pět procent.

V České republice je uzavírací klauzule stanovená stejně jako ve sněmovních volbách na pět procent. Stejnou pak má i dalších osm unijních zemí. V dalších třech pak strany musí získat alespoň čtyři procenta, v jedné zemi tři procenta a v jedné 1,8 procenta, zbytek unijních zemí žádnou uzavírací klauzuli pro volby do EP nezavedly.

V Česku pak každá strana staví jedinou celorepublikovou kandidátku.

Jak to dopadlo v roce 2014

V roce 2014 vyhrálo evropské volby těsně právě Babišovo hnutí ANO, když získalo 16,13 procenta hlasů. V závěsu byla TOP 09 se Starosty s výsledkem 15,95 procenta. A třetí skončila ČSSD se ziskem 14,17 procenta. S ohledem na malé rozdíly dostaly všechny tři subjekty po čtyřech europoslancích z celkových 21.

Po třech europoslancích pak měli na základě volebního výsledku komunisté a lidovci, ODS získala v europarlamentu dva zástupce a na jeden post dosáhli i Svobodní. 

Frakce Evropského parlamentu

Poslanci národních stran v Europarlamentu většinou sdružují nadnárodní frakce, které spojují strany s podobnými zájmy. Mimo některou z osmi mezinárodně uznávaných frakcí v současnosti stojí pouze 18 z 751 europoslanců.

Největší frakcí s 217 poslanci je v současnosti Evropská lidová strana (EPP). Jejími českými členy jsou KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Z českých europoslanců se k ní tak hlásí Luděk Niedermayer, Stanislav Polčák, Jiří Pospíšil a Jaromír Štětina zvolení na společné kandidátce TOP 09 a STAN a křesťanští demokraté Michaela Šojdrová, Pavel Svoboda a Tomáš Zdechovský.

Druhou nejpočetněji zastoupenou frakcí je Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S&D), kterou v plénu zastupuje 189 poslanců. Českým členem je ČSSD, jejímiž europoslanci v současnosti jsou Jan Keller, Pavel Poc, Miroslav Poche a Olga Sehnalová.

Další frakcí v pořadí jsou Evropští konzervativci a reformisté (ECR), zastoupení 74 poslanci. Z českých stran se k této frakci hlásí ODS a její europoslanci Evžen Tošenovský a Jan Zahradil.

Čtvrtou frakcí co do počtu členů je Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) s 68 členy. Jejím členem je hnutí ANO premiéra Andreje Babiše, které v europarlamentu zastupují europoslankyně Dita Charanzová a Martina Dlabajová. Zároveň se k frakci hlásí i europoslanci Petr Ježek a Pavel Telička, kteří byli do EP zvoleni za ANO, ale kvůli sporům s Babišem ze strany vystoupili.

První pětku uzavírá frakce Evropská sjednocená levice – Severská zelená levice (GUE-NGL), jejíž barvy hájí 52 poslanců. Za Českou republiku v ní působí europoslanci KSČM Jaromír Kohlíček, Kateřina Konečná a Jiří Maštálka.

Jen o jednoho europoslance méně pak má frakce Zelení Svobodná aliance (Greens – EFA). Jejími členy nejsou žádní čeští europoslanci.

45 poslanců pak má největší euroskeptická frakce Evropa svobody a přímé demokracie. Jejím českým členem je Jiří Payne za Svobodné.

Nejmenší frakcí pak je Evropa národů a svobody (ENF) s 37 poslanci. K frakci se hlásí česká SPD, která ovšem nemá žádné europoslance.

Kromě toho v europarlamentu zasedá i 18 nezařazených poslanců, není mezi nimi ovšem žádný z českých členů EP.

Předseda Evropského parlamentu

Evropský parlament si volí i svého předsedu, který řídí zasedání. Pro případ, že v době jednání není v sále, přebírá jeho povinnosti spojené s řízením jednání některý ze 14 místopředsedů.

Zvláštností funkce je, že funkční období předsedy je pouze 2,5 roku, během jednoho období se tak ve funkci vystřídají hned dva předsedové. Současným předsedou EP je italský poslanec Antonio Tajani, který v čele europarlamentu vystřídal Němce Martina Schulze.

Video
délka: 02:50
1080p 720p 360p

Komise přišla na základě aktivity europoslanců s návrhem na zákaz střídání zimního a letního času. V čele skupiny stojí český europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL) Blesk Zprávy / Zuzana Štíchová

Fotogalerie
31 fotografií