
Zeman úřaduje z ARO, pověří sestavením nové vlády skutečně Babiše? Ústavní právník varuje

Prezident Miloš Zeman jmenoval předsedu krajského soudu v Brně z ARO vojenské nemocnice. Na středu chystá Hrad vyjádření, jak prezident hodlá postupovat v povolebním vyjednávání. Ústavní právník Jan Kysela ale zpochybňuje akty, které vznikají v nemocnici za stavu, stejně tak i slova premiéra Andreje Babiše (ANO), který po dvou dnech přišel s prohlášením, že mu prezident těsně před převozem do nemocnice slíbil v neděli, že ho pověří sestavením vlády.
„Nemyslel jsem si, že z jednotky intenzivní péče vzejdou takové akty,“ reagoval ústavní právník Jan Kysela pro Blesk Zprávy na fakt, že prezident Miloš Zeman ze speciální jednotky Ústřední vojenské nemocnice rozhodl o jmenování nového předsedy Krajského soudu v Brně.
Milanu Čečotkovi měl předat jmenovací dekret hradní kancléř Vratislav Mynář podle Hradu v úterý ve 14:00.
„Dekret může předat kdokoliv. Jde ale o to, jestli neexistují nějaké pochybnosti, že jde skutečně o vůli prezidenta,“ míní Kysela, podle kterého takové jmenování „kulhá“ morálně, nikoliv ústavně. Okolí prezidenta by hlavě státu mělo podobné akty rozmluvit.
Kysela: Lepší by byl dohled na svobodnou vůli
„Pokud prezidenta převáželi před dvěma dny na jednotku intenzivní péče (v neděli, pozn. aut.), ve stavu, který jsme měli možnost sledovat, tak mi nepřipadá úplně pravděpodobné, že při dobré mysli a v dobré kondici úřaduje včetně jmenovacích aktů,“ dodal Kysela pro Blesk Zprávy.
Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček pro Aktuálně.cz uvedl, že prezident rozhodl o jmenování soudce ještě před svou hospitalizací, kancléře jen pověřil předáním dekretu. Podle Kysely by ale bylo vhodnější, kdyby podobnému aktu přihlíželi vždy dotčení ústavní činitelé a další lidé, aby byla vidět svobodná vůle prezidenta k takovému procesu.
Babiš: Zeman mi přislíbil pověření
V úterý, tedy až několik dní po setkání s prezidentem Milošem Zemanem, premiér Andrej Babiš (ANO) přišel s informací, že mu Zeman přislíbil před svým převozem do nemocnice, že ho pověří sestavením vlády. „Mluvil o tom, že když nastane ta chvíle, tak mě osloví,“ tvrdil v úterý premiér s tím, že se teprve, až ta chvíle nastane, zamyslí nad tím, zda toto pověření přijme, nebo nikoliv. Zeman už před volbami zmiňoval, že pověření získá předseda nejsilnější strany, což právě Babiš splňuje.
V pondělí ale hradní mluvčí tak jednoznačně pro Blesk Zprávy nereagoval. Nedokázal potvrdit, zda tento příslib Babišovi z doby před volbami stále skutečně platí. „V pravý čas se jistě pan prezident vyjádří. Nyní nebudu do situace vstupovat komentářem,“ reagoval Ovčáček pro Blesk Zprávy.
Ústavní právník Kysela o slovech Babiše s několikadenním odstupem pochybuje. „Protože se to nedá nějak ověřit, bych tomu nepřidával nějakou váhu. I vzhledem k tomu, že mám pocit, že i hradní pracovníci v minulých dnech tvrdili, že k žádnému podobnému úkonu nedošlo,“ míní. Například šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová glosovala premiérovo vyjádření v úterý ještě ostřeji, když použila slova o „notorickém lháři“, kterému je těžké uvěřit.
Tak či tak, pokud mluví prezident o tom, že někoho pověří sestavením vlády, neznamená to podle Kysely automatické jmenování premiérem, ani to, že by si prezident vyčerpal první ze dvou pokusů, které mu dává ústava.
„Tahle osoba může dojít k závěru, že to nevyšlo, protože se s ní nikdo nechce bavit. Nebo se mu nelíbí, jaká vláda vzniká. A může prezidentovi tento politický mandát vrátit. A je na prezidentu republiky, aby ukázal na někoho jiného,“ míní právník.
Zeman podle něj v této chvíli zatím ani v politickém prostředí zatím nechybí. Není prý totiž co moderovat, protože jasná většina, která má ambici ustavit Sněmovnu a také sestavit vládní většinu, už existuje.
„Pokud se z těch voleb rýsuje většina 108 hlasů, která má pocit, že to chce zkusit a že to může vyjít, tak role moderátora nyní nemá v čem spočívat,“ dodal.
O dalším postupu prezidenta má Hrad informovat ve středu v tiskovém prohlášení. Nyní se prý Zeman na lůžku o aktuální dění zajímá, poručil si deník Blesk a sleduje podle Ovčáčka aktuální vývoj. K obědu si v úterý dal meruňkové buchty, na středu má objednanou vinnou klobásu, připojil Hrad.
Senátní pokus o zjištění prognózy
„Připadá mi to přirozené. Zpřehledňuje informační nastavení,“ tvrdí Kysela o žádosti předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS), který chce po hradním kancléři Vratislavu Mynářovi prognózu vývoje zdravotního stavu prezidenta Zemana. „Nemusíme vědět, co je ta nemoc, která způsobuje prezidentovu neakceschopnost. Pro nás je podstatné, že je prezident neakceschopný a je pro nás podstatná ta prognóza,“ nediví se Vystrčilově kroku Kysela.
I proto je podle Kysely správná úvaha o tom, aktivovat článek 66 ústavy, podle kterého mohou parlamentní komory převést kompetence prezidenta na jiné ústavní činitele.
„Myslím, že by nebylo úplně správné, abychom byli odkázáni na pana kancléře, nebo pana Ovčáčka, abychom zjišťovali, co si prezident republiky přeje, nebo nepřeje, aniž by někdo měl kontrolu, zda je to skutečně tak,“ je pro takové řešení Kysela.
Gerloch: Na utajované informace se ani senátoři nedostanou
Podle ústavního právníka Aleše Gerlocha sice senátoři mohou žádat o informace, které potřebují pro výkon svého mandátu, výjimkou jsou ale utajované informace nebo ty, které podléhají mlčenlivosti. Nemyslí si proto, že Mynář informace o zdravotním stavu prezidenta bez jeho souhlasu Senátu pošle.
Vzhledem k hospitalizaci Zemana na oddělení intenzivní medicíny je podle Gerlocha evidentní, že jeho stav je vážný. Úvahy o možnosti aktivace článku 66 Ústavy České republiky, podle kterého by se Sněmovna a Senát mohly usnést na zbavení prezidenta pravomocí, pokud je nemůže vykonávat, jsou ale podle něj tři dny po začátku hospitalizace předčasné. Poznamenal zároveň, že zohlednit je třeba i to, že své ústavní pravomoci bude muset prezident začít plnit až počátkem listopadu, kdy by se měla sejít Sněmovna, kdy podá demisi současná vláda a kdy bude potřeba jmenovat nového premiéra.
Zdravotní zprávu o stavu prezidenta si podle Gerlocha obě komory Parlamentu mohou vyžádat pro svou potřebu ve chvíli, kdy by začaly jednat o zbavení prezidenta pravomocí. Požadovat by ji mohly po Kanceláři prezidenta republiky nebo po ÚVN.
Ještě před volbami přislíbil Miloš Zeman Blesk Zprávám účast v pravidelném rozhovoru S prezidentem v Lánech. Termín - 24. říjen 11:00 - zatím nikdo nezrušil. Stejně tak se i Hrad podle jeho pracovníků připravuje také podle běžného scénáře na předávání státních vyznamenání. Dekrety o udělení či propůjčení ocenění už prezident prý stihl podepsat, zákon striktně nenařizuje, že to musí být právě hlava státu, kdo předává medaile a propůjčuje řády.
Žádná strana neměla nadpoloviční většinu. Babiše nevolilo 73% voličů, tak jaký vítěz? Navíc v situaci, kdy většina stran již písemně deklarovala, že s ním do koalice nepůjdou a tudíž nemá šanci sestavit vládu s důvěrou.