Maláčová chce pro státní zaměstnance tři tisíce z eráru. Richterová: Vláda nesmírně utrácí

Ministryně s  1. místopředsedkyní Pirátů diskutovaly o tom, jaký vliv měly kroky vlády na čtyřprocentní inflaci. Maláčová za tím vidí „zpackaný“ způsob zrušení superhrubé mzdy, což prosadilo vládní ANO za odpory opoziční ODS, z poloviny je podle ní pak inflace importována. V souvislosti s tím poukázala na zdražování produktů v zahraničí. S ministryní nesouhlasila pirátka Richterová, podle které „vláda nesmírně utrácí“.

Babišův kabinet se podle Richterové chová nepředvídatelně a podniká náhodné kroky, čímž podle slov političky zvyšuje inflaci na trhu. „Lidé se nemohou na nic spolehnout,“ zlobila se 1. místopředkyně Pirátů. Poukázala i na zavírání maloobchodu během pandemie koronaviru. „Lidé si kompenzují zisky, některé firmy zavírají. Lidé nevěděli, jak dlouhé to bude. Chaotické kroky vlády jsou to, co škodí ekonomii,“ podtrhla.

Ekonom: Konec superhrubé mzdy zdražil bydlení

Do debaty se vložil ekonom Jurajda, podle kterého zrušení superhrubé mzdy zaměřené na vysokopříjmové zaměstnance pomohlo s navýšením cen na trhu nemovitostí. Většinu nárůstu ale připsal globálním mezinárodním procesům za pandemie, jako je dovoz surovin. „Navazují na sebe výroby přes spoustu zemí a ještě potrvá, než se procesy vrátí zpět do normálního stavu,“ zmínil.

Jurajda dodal, že pandemická krize nejvíce uškodila lidem s nízkými příjmy a vláda svou pomoc zaměřila na ty vysokopříjmové.

Důchodci snadným terčem předvolebních dezinformací. Expert radí, jak nesednout politikům na lep

„Plošné navyšování platů není správná cesta“

Živou debatu vyvolala i valorizace penzí. Poslankyně Richterová znovu poukázala na nejistotu Čechů, kteří se podle jejích slov do budoucna nemohou spolehnout na předvolební sliby vlády.

„Potřebujeme, aby důchody a chování vlády byly předvídatelné. Dneska značná část společnosti nevěří, že bude mít důchody tak vysoké, jako jsou dnes,“ uvedla Pirátka. Ministryně Maláčová si tu ale pochybení vlády, která důchody valorizuje nad rámec zákona, nepřipouští. A Richterovou obvinila z absence empatie vůči starým lidem.

„Snažili jsme se pomoct těm, kteří mohli přijít o příjem,“ argumentovala ministryně.

Platy ve státním sektoru meziročně vzrostly o 11 procent, jedná se tak o největší nárůst v historii Česka. S plošnou valorizací mezd ve státní správě nesouhlasí ekonom Jurajda. „Začal bych jako u každého navyšování výdajů,“ řekl. Na věc by se tak díval ze dvou úhlů – tedy „kde má správa největší návratnost a kde jsou naopak výdaje ve veřejné správě zbytečné“.

Plošně by platy nenavyšovala ani Richterová. S Jurajdou se zástupkyně Pirátů shodla i na tom, že je třeba zajistit garantovaný a setrvávající růst platů učitelů a pracovníků ve školství, a to nezávisle na vládě. „Díky inflaci a zavření ekonomiky teď máme velké schodky státního rozpočtu. Důležité bude udržet úroveň platů učitelů,“ doplnil ekonom.

Richterová: Státní zaměstnanci jako jediní nečelili nejistotě

Jediní, kdo v době drastických protipandemických opatření nečelil finanční nejistotě, jsou podle Richterové právě státní zaměstnanci. Uvedla, že některé profese zůstávají prioritní, platy ale nejde zvyšovat plošně. V případě některých oborů by tak neváhala platy dočasně zmrazit.

Kromě učitelů by se podle Pirátky měly zvednout mzdy strážníků a policistů, aby neopouštěli veřejnou správu. Načež ministryně zdůraznila, že pozadu by rozhodně neměli zůstávat ani zdravotníci a zaměstnanci sociálních služeb.

Vondráček připustil koalici ANO s Okamurou. A hádka na Primě o marxistech i naleštěné bídě

Tři tisíce pro každého ve státní správě. A 20 miliard nákladů pro stát.

Proti argumentům Richterové a Jurajdy se ministryně Maláčová postavila s návrhem ČSSD, který by každému zaměstnanci státního sektoru přidal k platu 3000 korun měsíčně. Tentokrát by tak nešlo o navýšení procentuální, ale v pevné výši.

Pro Česko by to znamenalo dvacetimiliardový výdaj navíc k již předem schválenému rozpočtovému schodku. O věci bude sociální demokracie jednat s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). Ekonom Jurajda ocenil, že je návrh více zaměřen na chudší část společnosti, která by tři tisíce korun navíc pocítila mnohem více než bohatší Češi.

Richterová upozornila, že slib by nutně nemusel vyústit ve štědřejší výplatní pásku. „Stejně lidé nemají jisté, že ty peníze dostanou, když se jim něco naslibuje. Může to dopadnout tak, že se jim to slíbí a pak se jim zkrátí odměny,“ konstatovala poslankyně.

„Tohle jsou věci, se kterými mají kraje z minulosti dobré zkušenosti. Ohrožujeme důvěru lidí do budoucna a není jisté, že to takhle dopadne a že to bude fungovat dlouhodobě a stabilně,“ dodala Richterová.

Nato ministryně Maláčová uvedla, že zatím strana peníze navíc neslíbila. Pouze slíbila, že se o věci bude jednat na vládě. Redukci odměn ale odmítla s tím, že dvacetimiliardovým navýšením rozpočtu by se přídavek pokryl bez nutnosti ubírat jinde.

Ekonom Jurajda se vyjádřil i k plánovanému navyšování minimální mzdy z aktuálních 15 200 korun na 18 tisíc. Upozornil, že plošné přidávání je populární, ale má velký dopad na rozpočet. „Navýšila se nám dlouhodobá nezaměstnanost, proto bych se toho v tuhle chvíli bál,“ dodal.

Poslankyni Richterové se nelíbí, že se vládní strany během jednání o změnách dlouhodobě dohadují. „Handrkovacím způsobem nedáváte žádnému podniku ani obci možnost si cokoli naplánovat, ani jak má dlouhodobě počítat s navýšením minimálních mezd,“ konstatovala.

Šéf Pirátů Bartoš: Strach o zdraví? Na kontaktní kampaň si začal platit dva bodyguardy

Pošta stávkuje, ale Maláčová kontroluje soukromý sektor

Během diskuze přišla řada i na plánovanou stávku zaměstnanců České pošty. Ti o svých plánech promluvili už v první polovině srpna. Důvodem měly být špatné pracovní podmínky. Na dotaz, proč Státní úřad inspekce práce poslal kontroly nejdřív do průmyslových podniků místo na pobočky pošty, Maláčová odpovědět nechtěla.

Závěry z kontroly hodlá ministryně vydat až v budoucnu. Trvala na tom, že stížnosti na porušení zákoníku práce dostávala inspekce hlavně od zaměstnanců průmyslových firem. Sektor si tak vyžádal prioritní pozornost. „Informace jsou moc čerstvé. V červencové vlně kontrol jsme hleděli hlavně na velké průmyslové podniky a ne na poštu,“ vysvětlila.

Dodala, že pandemie koronaviru obecně vedla ke zhoršení pracovních podmínek. Největší problémy se podle ministryně točily právě kolem průmyslu, který se za každou cenu snažil udržet standardní provoz. Docházelo tam tak k největší míře porušování zákoníku, na základě čehož došla inspekce k rozhodnutí nechat poštu i přes ohlášenou stávku na potom.

Proti tomu se ozvala poslankyně Richterová, podle které jsou náhlé kontroly podniků součástí předvolební kampaně. „Jezdíte na kontroly, které jste před tím vůbec nedělala. Výsledky výboru práce jste nikdy dřív neprezentovala,“ řekla Richterová. „Šlapete po soukromém sektoru a ignorujete problémy ve státní sféře.“

O stávce na poště jednalo vedení podniku s odborovými organizacemi. Spolu mají vytvořit pracovní skupinu, která bude zaměstnanecké podmínky kontrolovat. Plánovanou stávku ale odboráři nezrušili. Konat se má mezi 29. zářím a prvním říjnem.

„V současné době čekáme na zřízení pracovní skupiny. Jediná věc, kterou mohu říci, pokud vedení k tomu přistoupí konstruktivně, můžeme zvolit mírnější formu stávky,“ řekl předseda Nezávislého odborového sněmu (NOS) České pošty Filip Janovský.

Maláčová zítra na vládě se svým „restem“

Tématem bylo také zavedení odchodu do důchodu pro fyzicky i psychicky náročné profese. Maláčová zmínila, že její návrh zítra projedná vláda a že doufá, že do voleb stihne návrh projednat i ve Sněmovně s tím, že to považuje jako svůj „rest“. „Šlo by to na devadesátku,“ dodala.

Místopředsedkyně se do ministryně obořila, že podle ní ani není plánem návrh schválit, jako spíše jen ukázat, že se na reformě pracuje. „Náročné profese jsou jedna věc, v tom se shodneme. Ale vidíme háček v tom odstupňování,“ komentovala.

Richterová dodala, že navíc celkově si důchodová reforma zasloužila větší pozornost, kterou jí mohla věnovat pro to vytvořená pracovní skupina. Kritizovala i škrtání možnosti předčasného odchodu do důchodu i to, že se nepřišlo s finálním návrhem k prohlasování a věci šly rovnou do Sněmovny. „Lidé ani neví, kolik je možností. Ministryně jednu škrtne, protože je málo využívaná, místo toho, aby o tom informovala,“ podotkla.

Vysílali jsme: Maláčová o důchodové reformě. Proč až nyní a v kolika letech do důchodu půjdeme?

Podle ní by se mělo dbát na to, aby se lidem daly možnosti, které se jim budou vyplácet. Jednou z nich by mělo být zvýhodnění pro ty, kteří zůstanou v práci i poté, co jim vznikne nárok na odchod. „Například snížit odvody, aby se zaměstnavatelům vyplatilo seniory zaměstnávat. A zvyšovat peníze za to, když člověk déle pracuje,“ zmínila.

Maláčová se bránila dotazům moderátora, které cílily na to, že reforma nebyla předložena dříve. Podle ní nebylo možné takto obsáhlé a důležité změny projednávat v době krize. „Politicky bych to neustála. Museli se zachraňovat životy, sociální služby a udržet lidi v práci. Může mi to spousta lidí vyčítat, ale člověk si musí určit priority a já si je zvolila správně,“ konstatovala. Dodala, že jako úspěch bere i rozjetí důchodové kalkulačky, kde si může člověk vypočítat, jaký důchod při současném platu bude mít.

Jurajda kontroval, že kalkulačka je ale pro lidi, kteří si chtějí důchod aktivně vypočítat a je nutné se zaměřit spíše na ty občany, kteří tak informovaní nejsou, a to i na ty, kteří jsou ve středním věku. Například zasíláním informativních dopisů. „To je v plánu,“ zmínila ministryně.