Důchodci snadným terčem předvolebních dezinformací. Expert radí, jak nesednout politikům na lep

Více než 60 % seniorů pravidelně sleduje vybrané internetové weby, se zprávami prostřednictvím e-mailů a sociálních sítí se běžně setkává čtvrtina z nich. Průzkum také ukazuje, že pravdivost informací ze svých oblíbených zdrojů si neověřuje celých 40 procent seniorů.

„Četnost zdrojů informací klade větší nároky na kritický přístup k nim – umět pracovat se zdroji, vědět, komu které médium patří či jak třeba vzniká zpráva, může seniorům pomoci lépe se v médiích orientovat a být odolnější vůči různým výmyslům a konspiračním teoriím,“ říká Jiří Hrabě, ředitel organizace Elpida, který se ve spolupráci s organizací Transitions zvyšování mediální gramotnosti seniorů dlouhodobě věnuje.

Dezinformace se šíří řetězovými e-maily

Řetězové e-maily dostává devět z deseti seniorů. Právě jejich prostřednictvím se mohou fake news šířit. „Na rozdíl od dezinformačních webů nejsou fake news v e-mailech tolik vidět. Neznamená to sice, že všichni senioři takové maily automaticky přeposílají, tak to rozhodně není. Pro seniory je ale často z technického hlediska náročnější než pro mladší generace si informace ověřit." řekla k tématu Lucie Čejková z organizace Fakescape.

Lucie Čejková, Vedoucí reportérů a aktivit pro seniory. Ve Fakescape | Twitter Lucie Čejkové

Do e-mailových schránek důchodcům většinou přistávají zprávy, které vyvolávají negativní emoce. Jejich cílem je vzbudit frustraci, strach, rozčilení nad aktuálním děním nebo vyvolat nenávist vůči různým menšinám. Podle Čejkové se často jedná právě o  zpolitizovaná témata. To potvrzuje i seniorka Lucie K: „Do mailu mi pořád chodí něco o politice, o tom, jak konkrétní politici okrádají důchodce a hodně taky zprávy o migrantech.“

Jiná seniorka, která se účastnila jednoho z edukačních seminářů pořádaného organizací Transitions, uvedla, že do mailu dostala zprávu o tom, že u nich za vsí Piráti postavili pro migranty stany. Právě v ověřovací dílně v rámci kurzu zjistila, že se jedná o podvrh.

Centrum nabízí kurzy s počítači. |  archiv Elpida, Daniel Černovský

Cíl dezinformátorů? Zahltit důchodce zprávami

„Řetězových e-mailů je obrovské množství, internetem tak koluje mnoho protichůdných zpráv. Často jde přitom o tvrzení a  názory, které není možné ověřit. Časté jsou protichůdné postoje jednotlivých politiků,“ říká Čejková z Fakescape. Její slova potvrzuje i další expert, Jaroslav Valůch: „Síla je právě v tom množství. Ukazuje se, že jedna nějaká informace vyslaná někde prostě nezapůsobí nebo zapůsobí málo. Ale ve chvíli, kdy se to k člověku dostává z více stran, opakovaně, tak tam je ten největší účinek a dopad a zůstává to v paměti ukotvené."

Jaroslav Valůch, vedoucí oddělení mediálního vzdělávání organizace Transitions | Twitter Jaroslava Valůcha

„Málokdy jsou však věci, které by byly vyloženě černobílé, že by to byla vyloženě lživá informace. I takové se objevují, ale většinou je to mix názorů a nějaké obratné nebo neobratné manipulace s fakty,.“ řekl Blesku expert na důchodce a dezinformace Jaroslav Valůch:

„O to složitější je se v tom vyznat, a to pro každého bez ohledu na to, jestli je člověk senior nebo není," řekl Blesku expert na důchodce a dezinformace Jaroslav Valůch a dodal: „Senioři jsou často schopni krititičtějšího myšlení víc než mladší generace.“ 

Podle experta je to tím, že senioři mají životní zkušeností, na základě kterých jsou obezřetnější. V některých případech to však může být podle Valůcha i na škodu. Mnoho seniorů se dostane do bodu, kdy nevěří prostě ničemu a spadne tak do dezinformační pasti.  „My můžeme  donekonečna ověřovat jednotlivé dezinformace nebo fake news, ale jejich síla není v tom, že se nás snaží přesvědčit o nějaké verzi události, ale spíš v nás mají vyvolat pocit: já se pravdu stejně nikdy nedozvím, dneska stejně nikomu nemůžu věřit, a v tom je ta past,“ vysvětluje expert.

Piráti pod palbou

Jestli Piráti v letošních volbách v něčem vedou, tak je to počet hoaxů, které jsou proti nim namířeny. Na sociálních sítích a v řetězových e-mailech se během léta šířilo například video, podle kterého Ivan Bartoš dealuje drogy. Z Thajska (!) o tom reportuje neznámý muž s tím, že celým případem  se už oficiálně zabývají příslušné mezinárodní orgány. Jednalo se prokazatelně o hoax.A jak se blíží volby, dezinformační kampaň zesiluje.

Piráti byli terčem útoků i před volbami. Před dvěma lety se například začala internetem šířit zpráva, že Pirátka Olga Richterová hodlá rozdat migrantům zadarmo byty. Autorku pomluv, aktivistku Nely Liskovou, dostal tento hoax až před soud. 

Místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová u soudu požaduje omluvu a odškodnění za šíření dezinformací. | CNC/Jiří Krušina, Piráti

Boj s dezinformacemi jako bod předvolebního programu

Koalice Pirátů a Starostů má jako jediná v programu boj s dezinformacemi. V programovém bodě s názvem Chytrá válka s dezinformátory stojí: „Takhle to dál nejde. Dezinformování je taktika šmejdů 21. století. Cíleně mísí pravdu s konspiracemi, šíří chaos a nenávist, ohrožují svobodu ústavní pořádek a mezinárodní závazky ČR. Dezinformace zasáhly alespoň jednou v životě více než polovinu Čechů.“

Piráti a STAN řeší dezinformace i ve vztahu k seniorům. V programu pro důchodce má tato problematika vlastní bod s názvem Stříbrný štít.

„Slušnější jednání a důvěryhodnější zprávy Řada podvodníků má starší lidi za snadný terč. To musí přestat. Chraňme ty, kteří nás chránili celý život,"stojí v úvodu programu.

Koalice Pirátů a STAN chtějí přidat důchodcům a zvýšit minimální důchod | Facebook koalice Piráti a STAN

PirStan obviňuje Babiše i Okamuru

„Možná se i k vám dostaly lži o útlaku seniorů, které s oblibou šíří například SPD Tomia Okamury. Třeba ta lež o tom, že seniorům ztížíme držení řidičských průkazů. Nikdy jsme nic takového nenavrhli a nikdy to navrhovat nebudeme,“ stojí na ve Stříbrném štítu.

Asi jste zaslechli i dezinformci o stěhování migrantů do bytů a vysokých daních z bydlení, který zase rád říká premiér Babiš,“ odhalují dalšího údajného dezinformátora koaliční partneři. Celou věc PirStan předal právníkům s komentářem, že „soud nám dá za pravdu stejně jako v případě lživého tvrzení Andreje Babiše o pirátském senátorovi Lukáši Wagenknechtovi."

Relativně čerstvým příkladem je pak  řetězový e-mail, ve kterém dva lidé označení za Piráty prezentovali smyšlený text ve kterém si emotivně přáli, „aby jejich rodiče a prarodiče zemřeli na koronavirus, aby se vykoupili za zločiny, které celý život páchali proti matce Zemi“. Řetězový e-mail si přeposílali stovky seniorů.

Hon na důchodce před volbami: Babiš nadbíhá s 20 tisíci, experti řekli, co bude klíčové

Odhalit autora je téměř nemožné

Blesk Zprávy se zajímaly i o to, zda jde vypátrat, která politická strana jaké fake news šíří. Podle expertky z organizace Fakescape je však odhalit autora dezinformační kampaně složité.

„Zejména u řetězových e-mailů, ale často i na dezinformačních webových stránkách lze autora dohledat jen stěží," řekla Čejková a dodala: „Různé anonymní blogy a dezinformační weby od sebe navíc často texty založené na fake news přebírají, což ještě více ztěžuje možnost dohledat, jak to celé vzniklo."

S tím, že vznikají a šíří se politizované fake news, se podle expertky nic moc dělat nedá. „Jako nejlepší strategie tak vychází naučit se podívat na obsah sdělení a ověřit si tvrzení, která se v něm objevují, spíše než se pokoušet dohledat konkrétního autora.," uvedla Čejková.

Senioři snadno naletí falešným zprávám na internetu (ilustrační foto) | Profimedia

Jak poznat fake news? Expert radí

„Senior to vlastně může poznat úplně jako kdokoliv jiný. Například u nás ve Fakescape jsme sestavili několik tipů, kterými se lze řídit. V podstatě jde o takovou základní obezřetnost.

1. Když narazím na článek, který je plný šokujících sdělení, barev, vykřičníků, otazníků nebo silných či emotivních tvrzení, tak sice vypadá lákavě, ale může to být právě jeden ze znaků fake news.
2. Pak je dobré pokusit se zjistit, jestli můžu vůbec dohledat zdroj takového článku, najít jeho autora nebo datum, kdy článek vzniknul – v podstatě se podívat, jestli má nějaké základní znaky opravdové novinařiny.
3. A pokud tam něco z toho chybí, dají se v dalším kroku ověřit pomocí internetových vyhledávačů jednotlivá tvrzení. Často pak člověk narazí i na to, že zrovna tuhle fake news už někdo krok po kroku ověřil, případně že se jedná o fake news nebo hoax, který už koluje po internetu několik let a jenom se zase vrátit.
4. Je dobré také ověřovat pravost fotografií. Pokud vidíte podezřelý obrázek, může to být fotomontáž. Lze použít internetové nástroje jako například vyhledávač obrázků nebo databázi hoaxů. Originál je možné dohledat normálně přes Google," uvedla Čejková.