Vance promluvil o ruských ústupcích v mírových jednáních. Co slibuje Kreml Ukrajině?
Rusko souhlasilo, že bude po válce respektovat územní celistvost Ukrajiny. Dnes to řekl americký viceprezident J.D. Vance, který v rozhovoru se stanicí NBC zmiňoval některé ústupky, které podle něj udělala Moskva při jednáních s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Vance však připustil, že vyjednávání s Ruskem má střídavé úspěchy.
„Myslím si, že Rusové udělali významné ústupky prezidentovi Trumpovi poprvé po třech a půl letech konfliktu,“ uvedl Vance. Rusko podle Vance prokázalo ochotu být více flexibilní ve svých požadavcích. Podle něj Trump, který se minulý týden setkal na Aljašce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, vede velmi energickou diplomacii.
„Mezi tím, co uznali, je to, že Ukrajina bude mít po válce územní celistvost,“ uvedl Vance příklad jednoho z ústupků. Moskva podle něj také uznala, že Ukrajina bude mít po válce bezpečnostní záruky. Vance přitom poznamenal, že Spojené státy sehrají aktivní roli ve snaze, aby Ukrajina získala bezpečnostní záruky, znovu však vyloučil účast amerických vojáků na bezpečnostních misí v zemi.
Vrcholní představitelé Německa, Francie a Británie kritizují ruské útoky na ukrajinskou kritickou infrastrukturu a ruskou zdržovací taktiku v přístupu k mírovým jednáním, rovněž pohrozili, že využijí zmrazené ruské fondy na podporu ukrajinských ozbrojených sil. Německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer to dnes uvedli ve společném prohlášení, které má ČTK k dispozici.
„Odsuzujeme eskalující ruské útoky na Ukrajinu a systematické cílení na kritickou státní infrastrukturu, která je klíčová pro poskytování tepla a světla ukrajinským civilistům v zimním období,“ uvedli. „Zvýšíme tlak na Rusko, protože prezident (Vladimir) Putin v odpovědi na mírové rozhovory pokračuje ve zdržovací taktice a odporných útocích,“ dodali představitelé trojice evropských zemí.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie na nadcházejícím summitu v Bruselu vyzvou členské státy, aby urychlily práce v souvislosti s obrannou připraveností Evropy a představily konkrétní harmonogram a projekty. Vyplývá to z návrhu závěrů summitu, který má ČTK k dispozici. Summit začíná ve čtvrtek 23. října a i přes nabitou agendu je snahou předsedy Evropské rady Antónia Costy, aby nebyl dvoudenní, ale pouze jednodenní. Kromě obvyklých témat, jako je situace na Ukrajině, na Blízkém východě, obrana či migrace, plánují unijní lídři hovořit i o boji proti klimatickým změnám či dostupném bydlení.
„S ohledem na nedávná narušení vzdušného prostoru Evropská rada zdůrazní naléhavou potřebu rozvíjet kapacity proti dronům a protivzdušnou obranu,“ stojí v předběžném návrhu závěrů, o kterém se budou v příštích dvou týdnech vést diskuse mezi velvyslanci členských států EU, a text tedy velmi pravděpodobně může doznat změn. „Evropská rada rovněž zdůrazní, že úzká spolupráce s Ukrajinou a její integrace s evropským obranným průmyslem a projekty je klíčová,“ dodává text.
Pokud Spojené státy dodají Ukrajině střely Tomahawk, o něž Kyjev žádá, posílí Rusko svou protivzdušnou obranu, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin. Moskva podle něj také vyvíjí nové zbraně jaderného odstrašení a je připravena na variantu, že by Washington odmítl prodloužit platnost smlouvy o jaderném odzbrojení, napsala agentura Reuters.
O naváděné střely s plochou dráhou letu Tomahawk požádal amerického prezidenta Donalda Trumpa ukrajinský vůdce Volodymyr Zelenskyj. Trump dal v posledních týdnech několikrát najevo zklamání z Putinovy neochoty uzavřít příměří s Ukrajinou. Šéf Bílého domu hovořil o možnostech zvýšení tlaku na Rusko, nových sankcích a pokračování dodávek zbraní Ukrajině, konkrétní rozhodnutí týkající se střel schopných zasáhnout z ukrajinského území i Moskvu však nepadlo.
Putin dnes uvedl, že pokud se Washington rozhodne tomahawky Ukrajině dodat Rusko posílí svou protivzdušnou obranu. Ruský vůdce minulý týden prohlásil, že takový krok USA by zničil vztahy mezi oběma zeměmi.
Vance v rozhovoru přiznal, že dosavadní ústupky pro ukončení války nestačí. „Jednání jdou nahoru a dolů,“ uvedl s tím, že je možné, že Trumpovy diplomatické snahy nakonec nebudou mít úspěch. „Pokud narazíme do zdi, tak budeme pokračovat v procesu vyjednávání, používání pák,“ prohlásil. Poukázal přitom na cla, která Trumpova administrativa zavedla vůči Indii kvůli jejím nákupům ruské ropy.
V pátek Trump řekl, že počká dva týdny, zda nastane pokrok ve snaze o zastavení bojů na Ukrajině. Zároveň znovu nevyloučil, že v případě neúspěchu diplomacie a pokračování bojů zavede vůči Rusko masivní sankce. Nevyloučil však ani možnost, že by se Spojené státy mohly přestat o rusko-ukrajinskou válku zajímat.
