Pentagon oslabil pozici Ukrajiny. Americké střely nesmí použít na údery v Rusku
Pentagon už měsíce blokuje použití amerických střel dlouhého doletu Ukrajinci na území Ruska. Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké představitele. Ministerstvo obrany ve Washingtonu podle něj neschválilo Kyjevu takové útoky, zatímco se Bílý dům snaží přimět Moskvu k zahájení mírových rozhovorů. Předchozí americký prezident Joe Biden povolil Ukrajině používat americké střely ATACMS proti cílům na ruském území v loňském roce.
Od letošního jara však ukrajinská armáda podle WSJ tyto střely na ruské území odpalovat nemohla. Přinejmenším v jednom případě chtěla použít střely ATACMS s doletem téměř 300 kilometrů proti cíli na ruském území, ale byla odmítnuta, cituje list činitele. Konečné slovo v tom, zda Ukrajina může použít střely ATACMS k útoku na Rusko, má podle deníku ministr obrany Pete Hegseth.
Pentagon ani Kyjev tyto informace zatím nekomentoval.
Bidenova administrativa poskytla Ukrajině od roku 2023 stovky střel ATACMS, píše WSJ. Původně na ně Washington uvalil omezení týkající se útoků na ruské území, ale ta podle něj zrušil loni poté, co se do bojů proti Ukrajině zapojili na ruské straně severokorejští vojáci. Poslední střely ATACMS, které Bidenova administrativa pro Kyjev uvolnila, dorazily na Ukrajinu podle amerických představitelů na jaře a Ukrajina jich má už jen malou zásobu, napsal deník.
Současný prezident Donald Trump se vrátil do Bílého domu letos v lednu. Už před tím dával najevo, že nesouhlasí s povolením, aby Ukrajinci útočili na cíle uvnitř Ruska s nasazením amerických zbraní, jako jsou střely ATACMS.
"Je velmi těžké, ne-li nemožné, vyhrát válku bez útoků na zemi útočníka. Je to jako skvělý sportovní tým, který má fantastickou obranu, ale nesmí hrát ofenzivně. Nemá šanci na vítězství," napsal tento týden Trump na sociální síti, přičemž některá média jeho slova vyložila jako možný návrh, aby Ukrajinci přešli do ofenzívy v době, kdy se Rusko vzpírá jeho mírovému úsilí. Američtí představitelé ale uvedli, že Trumpovo prohlášení nesignalizuje změnu politiky, napsal WSJ.
Ukrajina mezitím vyvíjí vlastní zbraně dlouhého doletu, například drony, které používá k úderům na ruské území. A ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před několika dny uvedl, že Ukrajina testuje svou novou střelu s plochou dráhou letu nazvanou Flamingo, která by mohla doletět až do vzdálenosti 3000 kilometrů.
Rusko při nočním útoku vážně poškodilo jednu z ukrajinských tepelných elektráren. S odvoláním na ukrajinské úřady to dnes napsala agentura AP, která zároveň upozornila, že Rusko se od počátku své invaze každý rok s přicházející zimou snaží ochromit ukrajinskou energetickou síť v naději, že naruší morálku obyvatel napadené země a také její vojenskou výrobu. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) v poslední době zintenzivnily útoky obou stran na energetiku nepřítele.
Při ruském útoku na ukrajinskou elektrárnu utrpěli zranění dva pracovníci, cituje AP ukrajinskou energetickou společnost DTEK. Firma podrobnosti neposkytla, neuvedla ani informace o umístění elektrárny. Ukrajinské úřady zveřejňují jen málo podrobností o ruských útocích na svou energetickou síť, aby neprozradily nepříteli zpravodajské informace, podotkla AP.
Server Ukrajinska pravda píše s odvoláním na společnost Ukrenerho, že ráno se kvůli ruským útokům ocitli bez dodávek elektřiny spotřebitelé v několika regionech, například v Černihivské oblasti. V jiné zprávě portál cituje šéfa Ukrenerho Vitalije Zajčenka, který na setkání s velvyslanci skupiny G7 řekl, že ruská armáda v posledních týdnech změnila taktiku a na místo rozsáhlých útoků na ukrajinský energetický systém jako celek nyní podniká údery na jeho prvky v určitých regionech.
Komunální politici na Ukrajině zůstanou v úřadech do konce ruské války proti Ukrajině. Kvůli válce se po parlamentních a prezidentských neuskuteční ani místní volby, které se měly podle ústavy konat 26. října.
Ukrajinský parlament prodloužil funkční období místních politiků po dobu trvání válečného stavu. Usnesení podpořila jasná dvoutřetinová většina poslanců, uvedl parlament na svém webu.
Starostové a členové městských a obecních rad a regionálních parlamentů tak zůstanou ve svých funkcích až do konání voleb po skončení války. To platí například i pro primátora ukrajinské metropole Kyjeva Vitalije Klička, který tuto funkci zastává už od roku 2014.
Ruská duma schválila záměr odstoupit od rusko-americké smlouvy o snížení obrovských zásob plutonia z jaderných hlavic z období studené války. Dohoda byla podepsána v roce 2000 a v platnost vstoupila v roce 2011. Zavázala Spojené státy i Rusko k likvidaci nejméně 34 tun plutonia určeného pro výrobu zbraní, což by podle amerických představitelů stačilo až na 17.000 jaderných hlavic.
„Spojené státy podnikly řadu nových protiruských kroků, které zásadně mění strategickou rovnováhu, jež v době uzavření dohody panovala, a vytvářejí další hrozby pro strategickou stabilitu,“ uvádí se v komentáři k návrhu na odstoupení od dohody.
Rusko už v roce 2016 pozastavilo naplňování dohody s odvoláním na americké sankce po anexi Krymu a na údajně nepřátelské akce proti Rusku, rozšiřování NATO a změny ve způsobu, jakým Spojené státy likvidovaly své plutonium.
