Šokující svědectví z Ruska: Vězeňský šéf dal dozorcům instrukce, aby Ukrajince mučili
V prvních týdnech po začátku ruské invaze na Ukrajinu šéf vězeňské služby v Petrohradu a Leningradské oblasti Igor Potapenko dal elitní jednotce dozorců instrukce, aby neměli slitování s ukrajinskými válečnými zajatci. Uvádí to americký The Wall Street Journal (WSJ) na svých internetových stránkách na základě výpovědí tří bývalých příslušníků vězeňské služby. Popsali praktiky, které vyšetřovatelé OSN označili za rozšířené a systematické mučení. Jejich výpovědi doložily oficiální dokumenty, rozhovory s ukrajinskými vězni a člověk, který jim pomohl z Ruska uprchnout.
Potapenko prý členům elitní jednotky zvláštního nasazení na regionálním vedení vězeňské služby sdělil, že pro zajaté Ukrajince vznikl nový systém a že běžná pravidla se na ně nevztahují. Jednotky jinde v Rusku dostaly podobné instrukce. Takto se rozjela neúprosná mašinérie brutálního mučení ukrajinských válečných zajatců, uvádí WSJ. Dozorci jim dávali elektrické šoky do genitálií, dokud se nevybily baterie, bili vězně tak, aby jim co nejvíce ublížili, a odpírali jim lékařské ošetření, až se u týraných objevila gangréna a byla nutná amputace.
Ruští činitelé odpovědní z dodržování lidských práv v zemi neodpověděli na žádost o vyjádření, uvádí WSJ.
Tři bývalí příslušníci vězeňské služby jsou podle WSJ součástí programu na ochranu svědků poté, co vypovídali před vyšetřovateli Mezinárodního trestního soudu (ICC). Dva byli členy jednotky zvláštního nasazení, jeden zdravotnického týmu. Uvedli, že z vězeňské služby odešli ještě dříve, než se museli do mučení zapojit, ale že zůstali v kontaktu se svými bývalými kolegy.
Problémy přetrvávají
Rusko má dlouhou historii krutého zacházení s vězni, v posledních dekádách ale podniklo některé kroky ke zlepšení situace ve vězeňství, včetně oddělení prvně trestaných od ostatních odsouzených. V některých regionech byly pro dozorce v důsledku dlouhodobého tlaku ochránců lidských práv zavedeny tělesné kamery. Vězeňský systém však nadále zůstává světem pro sebe, píše WSJ.
Zvláštní jednotky vězeňské služby nejsou na rozdíl od běžných dozorců rozmístěny v jednotlivých nápravných zařízeních nastálo. Zasahují, když je potřeba, aby se vypořádaly s mimořádně nebezpečnými situacemi. Při práci s ukrajinskými válečnými zajatci měly úkol spolupracovat s běžnými dozorci a řídit je. Potapenkovy instrukce z března 2022 si vyložily jako povolení používat násilí, uvedli dva bývalí členové elitní jednotky. Týrání Ukrajinců členové přivedli na novou úroveň v přesvědčení, že mají souhlas vedení. V březnu 2022 Rusko také začalo připravovat svůj vězeňský systém na příchod válečných zajatců. Šéfové věznic dostali nařízení vyklidit celá patra, křídla, a dokonce celé věznice, píše WSJ s odvoláním na dokumenty a výpovědi jednoho z bývalých členů vězeňské služby. Ruská armáda na bojišti narazila na tvrdší odpor Ukrajinců, než Moskva čekala. Také správa věznic nebyla připravená na počty zajatců, které přijdou.
Dozorci si zvěrstva užívali
Bývalí členové elitní jednotky popsali zarážející násilnosti na ukrajinských válečných zajatcích. Mnoho z dozorců si údajně svoje brutální chování užívalo a často se chlubili, jaké utrpení vězňům způsobili. To podle WSJ potvrdil i 25letý bývalý zajatec Andrij Jehorov, který byl vězněn v Brjanské oblasti. „(Dozorci) byli nadšení, slyšel jsem, jak se smáli, zatímco my jsme naříkali bolestí,“ vzpomíná. V ruských vězeních strávil asi 30 měsíců, na svobodu se dostal během výměny zajatců loni v říjnu. Při lékařské prohlídce se ukázalo, že má zlomených pět obratlů. Léčí se a setkal se s psychologem. Ale je skeptický ohledně toho, že mu dokáže pomoci. „Když jste neprošli tím samým jako já, nedokážete mi pomoci,“ říká.
Násilí má pro ruské úřady svůj účel, shodují se bývalí členové jednotky zvláštního nasazení a lidskoprávní aktivisté. Má sloužit tomu, aby zajatci byli poddajnější při výsleších a aby ztratili vůli bojovat. Výslechy se někdy zaměřily na získávání přiznání k válečným zločinům nebo na získávání operativních informací od vězňů, kteří měli málo sil klást odpor, protože zažili mimořádnou brutalitu.
Bývalí členové jednotky zvláštního nasazení žijí na utajovaných místech a museli ukončit kontakty se všemi lidmi, které znali celý život. Jeden z nich WSJ řekl, že byl vždy ruským vlastencem a nikdy nechtěl žít jinde než v Rusku. Tvrdí však, že když začala invaze na Ukrajinu, nemohl v zemi zůstat nebo mlčet. Vypovídat před ICC považuje za jeden ze způsobů, jak napomoci spravedlnosti.
Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov navštívil frontovou linii. „Přeji vám další bojové úspěchy a úplné osvobození doněcké země,“ citovala ruská státní agentura TASS Gerasimova poté, co na frontovém úseku u Pokrovsku vyznamenal příslušníky ruského vojskového uskupení Střed.
Obsazení průmyslové Doněcké oblasti patří k hlavním cílům ruského válečného úsilí. Rusko v roce 2022 anektovalo Doněckou oblast spolu s dalšími ukrajinskými regiony - Chersonskou, Záporožskou a Luhanskou oblastí. Ani v jednom případě však tato území zcela nekontroluje.
Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg se v nejbližších dnech chystá odcestovat do Běloruska, aby jednal s tamním vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na čtyři zdroje obeznámené se záležitostí. Děje se tak v době, kdy mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem uvázla na mrtvém bodě.
Pokud se Kellogg setká s Lukašenkem, stal by se nejvýše postaveným představitelem Spojených států, který autoritářsky vedené Bělorusko za poslední roky navštívil.
Přesný program schůzky není jasný. Kellogg však v soukromí vylíčil cestu jako krok, který by mohl pomoci nastartovat mírové rozhovory vedoucí k ukončení ruské války proti Ukrajině.
Summit skupiny zemí G7 v Kanadě v úterý po předčasném odjezdu amerického prezidenta Donalda Trumpa skončil bez závěrečného společného prohlášení k Ukrajině, informují světové agentury. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj summit opustil s dalším příslibem pomoci od hostující Kanady, ale aniž měl možnost setkat se s Trumpem, který předčasně odletěl zpět do Washingtonu kvůli pokračujícímu konfliktu mezi Izraelem a Íránem.
K úternímu závěrečnému jednání kanadského premiéra Marka Carnyeho a jeho protějšků ze Spojeného království, Francie, Německa, Itálie a Japonska se připojili Zelenskyj a také generální tajemník NATO Mark Rutte. „Potřebujeme podporu od spojenců a proto jsem tady,“ řekl Zelenskyj. „Jsme připraveni na mírová jednání, bezpodmínečné příměří. Myslím, že je to velmi důležité. Ale k tomu potřebujeme tlak,“ dodal.
Přítomní lídři se dohodli na společném postupu v boji proti takzvaným netržním politikám, které by mohly ohrozit globální přístup ke kritickým nerostům. Také se zavázali omezit negativní dopady umělé inteligence na pracovní místa a životní prostředí, přičemž zároveň přijali to, co označili za možnou technologickou revoluci. Shodli se také v řadě dalších otázek, avšak summit, který měl být ukázkou jednotného postoje vyspělých zemí k hlavním globálním problémům, nakonec neskončil společným prohlášením o válce na Ukrajině.
