Trump přerušil vojenskou pomoc na vlastní pěst, spojence vynechal. Ukrajina má zbraně na půl roku
Americký prezident Donald Trump rozhodl o pozastavení vojenské pomoci Ukrajině bez konzultace se spojenci, upozornil dnes mluvčí polského ministerstva zahraničí Pawel Wronski. Ukrajina má bez americké pomoci dostatečné zásoby zbraní a munice na zhruba půl roku. V rozhovoru s portálem RBK-Ukrajina to dnes prohlásil ukrajinský poslanec a člen bezpečnostního výboru Fedir Venislavskyj. Ukrajina dokáže část zbrojních dodávek nahradit, problémem jsou ale speciální zbraně, jako jsou protivzdušné systémy či přesná munice do salvových raketometů MLRS.
Šéf polské vlády Donald Tusk na základě informací z polsko-ukrajinské hranice potvrdil podle agentury Reuters přerušení dodávek americké pomoci do země, která se už přes tři roky brání ruské agresi.
„Je to velmi důležité rozhodnutí a situace je velmi vážná,“ řekl dnes mluvčí polské diplomacie novinářům v reakci na Trumpovo rozhodnutí. "Tato věta může sice znít banálně, ale má velký politický význam - rozhodnutí bylo učiněno bez jakýchkoli informací, bez konzultací, a to ani se spojenci v NATO, ani se skupinou Ramstein, která se podílí na podpoře Ukrajiny," upozornil Wronski.
Jak dlouho Ukrajina bez USA vydrží?
“Ukrajina má jistě bezpečnostní rezervu na asi šest měsíců i bez americké podpory, ale bude to samozřejmě mnohem složitější," řekl Venislavskyj. Uvedl, že Ukrajina od začátku ruské invaze v únoru 2022 výrazně posílila svůj vojensko-průmyslový komplex, což jí umožňuje reagovat na hrozby a výpadky části dodávek nahrazovat.
Kuleba před týdnem v rozhovoru s Politico řekl, že Trumpovou největší pákou proti Ukrajině je pohrozit zastavením dodávek zbraní. “Máme je, podle mého názoru, na šest měsíců, pak začneme na frontě skutečně pociťovat nedostatek zbraní," řekl.
Přerušit vojenskou pomoc zemi, která se tři roky brání ozbrojené ruské agresi, nařídil americký prezident Donald Trump. O rozhodnutí Bílého domu informovala v noci na dnešek média s tím, že před obnovením zbrojní pomoci musí ukrajinské vedení Trumpa přesvědčit o své ochotě jednat o míru. O tom, že Washington k takovému kroku přikročí, média spekulovala zejména po páteční roztržce v Bílém domě mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Televize CNN k Trumpovu rozhodnutí nyní uvedla, že Ukrajina může pokračovat ve vojenských operacích na stávající úrovni několik týdnů, možná do počátku léta. Poté bude mít výpadek americké pomoci viditelný dopad. Administrativa nyní již bývalého amerického prezidenta Joea Bidena před předáním moci Trumpovi urychlila dodávky zbraní, takže Ukrajina má nyní na skladech velké množství pokročilých zbraní včetně balistických střel ATACMS. Ty ukrajinské armádě umožňují údery v hloubi ruského území.
Tématu amerických zbrojních dodávek se ale média věnovala ještě před incidentem v Bílém domě. Před týdnem v úterý list The Wall Street Journal s odvoláním na západní představitele napsal, že Ukrajina má dostatek zbraní a munice do léta. Pokud by o americkou podporu přišla, mohla by se poté dostat do potíží, zároveň by také nemohla používat některé z nejpokročilejších zbraní.
The Wall Street Journal ve své bilanci vycházel ze zbrojní pomoci, kterou Bidenova administrativa Ukrajině už poskytla i kterou smluvně slíbila dodat. Ukrajinští analytici k této zprávě uváděli, že zásoby zbraní a munice vydrží napadené zemi ještě déle.
“Můžeme vydržet možná půl roku, rok, a poskytnout tak Evropě další rok na to, aby začala vyrábět, jakoukoli munici bude moci," řekl Mykola Bělěskov z ukrajinského Národního institutu pro strategická studia (NICD) a z nadace Come Back. Alive (Vraťte se. Živí). “Utrpíme nějaké ztráty, možná přijdeme o území. Nemáme ale na výběr, musíme bojovat nehledě na potíže," dodal.
Ruští vojáci se usilovně snaží dobýt Pokrovsk na východě Ukrajiny. Pronikli již prakticky do všech čtvrtí, nelze ale ještě mluvit o tom, že by město ovládli, citovala dnes agentura Unian jednoho z ukrajinských obránců tohoto strategického místa, vojáka 68. samostatné brigády, kterého označuje jen volacím znakem Hus. Město se podle něj přeměnilo v „šedou zónu“, tedy zemi nikoho. Ruské ministerstvo obrany uvádí, že ruští vojáci pokračují v ničení obklíčených ukrajinských sil u místního nádraží a odrážejí ukrajinské protiútoky.
Ukrajinský generální štáb ráno uvedl jen, že ukrajinští vojáci u Pokrovska odrazili 68 nepřátelských útoků, což je výrazně vyšší počet než na jakémkoliv jiném úseku více než tisíc kilometrů dlouhé frontové linie. Za uplynulých 24 hodin ukrajinské velení zaznamenalo celkem 162 bojových střetů. Americký Institut pro studium války (ISW) usoudil, že ruské jednotky zřejmě upustily od útoků u Kosťantynivky, aby se soustředily na dokončení dobytí Pokrovska a Myrnohradu. Ruská útočná taktika u Pokrovska vede podle ISW k velkým ztrátám.
Ukrajinské letectvo informovalo, že Rusko k nočním útokům použilo 138 dronů a 12 střel různých typů, z toho tři kinžaly. Armáda zneškodnila 115 bezpilotních letounů a jednu raketu Ch-47M2 Kinžal. Dvacet střel a dronů zasáhlo 11 míst.
Podle telegramového kanálu Astra obyvatelé Saratova na jihozápadě Ruska v noci informovali, že slyší výbuchy. Cílem útoku se stala rafinerie, uvádí Astra. Útok později potvrdil ukrajinský generální štáb, podle kterého v podniku vznikl požár. Závod patří k nejstarším v Rusku a podle Kyjeva se podílí na zásobování ruské armády. Ruskojazyčný servis BBC píše, že ukrajinská armáda na něj zaútočila naposledy 16. října.
Katar přestane dodávat zkapalněný zemní plyn (LNG) do Evropské unie, pokud sedmadvacítka nenajde způsob, jak zmírnit nebo zrušit směrnici o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD). Na konferenci o energetice v Abú Zabí to podle agentury Reuters řekl katarský ministr energetiky Saad Kaabí.
EU se zkapalněným plynem z Kataru a USA snaží částečně nahrazovat dodávky plynu z Ruska, na které uvalila sankce po zahájení invaze na Ukrajinu v roce 2022. V roce 2024 se LNG na celkovém dovozu zemního plynu do EU podílel 37 procenty. Z toho dodávky z USA a Kataru se na celkových dodávkách LNG do EU podílely téměř 60 procenty.
