Trump přerušil vojenskou pomoc na vlastní pěst, spojence vynechal. Ukrajina má zbraně na půl roku
Americký prezident Donald Trump rozhodl o pozastavení vojenské pomoci Ukrajině bez konzultace se spojenci, upozornil dnes mluvčí polského ministerstva zahraničí Pawel Wronski. Ukrajina má bez americké pomoci dostatečné zásoby zbraní a munice na zhruba půl roku. V rozhovoru s portálem RBK-Ukrajina to dnes prohlásil ukrajinský poslanec a člen bezpečnostního výboru Fedir Venislavskyj. Ukrajina dokáže část zbrojních dodávek nahradit, problémem jsou ale speciální zbraně, jako jsou protivzdušné systémy či přesná munice do salvových raketometů MLRS.
Šéf polské vlády Donald Tusk na základě informací z polsko-ukrajinské hranice potvrdil podle agentury Reuters přerušení dodávek americké pomoci do země, která se už přes tři roky brání ruské agresi.
„Je to velmi důležité rozhodnutí a situace je velmi vážná,“ řekl dnes mluvčí polské diplomacie novinářům v reakci na Trumpovo rozhodnutí. "Tato věta může sice znít banálně, ale má velký politický význam - rozhodnutí bylo učiněno bez jakýchkoli informací, bez konzultací, a to ani se spojenci v NATO, ani se skupinou Ramstein, která se podílí na podpoře Ukrajiny," upozornil Wronski.
Jak dlouho Ukrajina bez USA vydrží?
“Ukrajina má jistě bezpečnostní rezervu na asi šest měsíců i bez americké podpory, ale bude to samozřejmě mnohem složitější," řekl Venislavskyj. Uvedl, že Ukrajina od začátku ruské invaze v únoru 2022 výrazně posílila svůj vojensko-průmyslový komplex, což jí umožňuje reagovat na hrozby a výpadky části dodávek nahrazovat.
Kuleba před týdnem v rozhovoru s Politico řekl, že Trumpovou největší pákou proti Ukrajině je pohrozit zastavením dodávek zbraní. “Máme je, podle mého názoru, na šest měsíců, pak začneme na frontě skutečně pociťovat nedostatek zbraní," řekl.
Přerušit vojenskou pomoc zemi, která se tři roky brání ozbrojené ruské agresi, nařídil americký prezident Donald Trump. O rozhodnutí Bílého domu informovala v noci na dnešek média s tím, že před obnovením zbrojní pomoci musí ukrajinské vedení Trumpa přesvědčit o své ochotě jednat o míru. O tom, že Washington k takovému kroku přikročí, média spekulovala zejména po páteční roztržce v Bílém domě mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Televize CNN k Trumpovu rozhodnutí nyní uvedla, že Ukrajina může pokračovat ve vojenských operacích na stávající úrovni několik týdnů, možná do počátku léta. Poté bude mít výpadek americké pomoci viditelný dopad. Administrativa nyní již bývalého amerického prezidenta Joea Bidena před předáním moci Trumpovi urychlila dodávky zbraní, takže Ukrajina má nyní na skladech velké množství pokročilých zbraní včetně balistických střel ATACMS. Ty ukrajinské armádě umožňují údery v hloubi ruského území.
Tématu amerických zbrojních dodávek se ale média věnovala ještě před incidentem v Bílém domě. Před týdnem v úterý list The Wall Street Journal s odvoláním na západní představitele napsal, že Ukrajina má dostatek zbraní a munice do léta. Pokud by o americkou podporu přišla, mohla by se poté dostat do potíží, zároveň by také nemohla používat některé z nejpokročilejších zbraní.
The Wall Street Journal ve své bilanci vycházel ze zbrojní pomoci, kterou Bidenova administrativa Ukrajině už poskytla i kterou smluvně slíbila dodat. Ukrajinští analytici k této zprávě uváděli, že zásoby zbraní a munice vydrží napadené zemi ještě déle.
“Můžeme vydržet možná půl roku, rok, a poskytnout tak Evropě další rok na to, aby začala vyrábět, jakoukoli munici bude moci," řekl Mykola Bělěskov z ukrajinského Národního institutu pro strategická studia (NICD) a z nadace Come Back. Alive (Vraťte se. Živí). “Utrpíme nějaké ztráty, možná přijdeme o území. Nemáme ale na výběr, musíme bojovat nehledě na potíže," dodal.
Vrtulníková jednotka pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š dorazí do Polska v řádu hodin. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Počítá se s vysláním až 150 českých vojáků maximálně na tři měsíce.
„V řádech hodin by měly dosáhnout území Polské republiky,“ řekla ministryně. Polsko v noci na středu zaznamenalo 19 narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony.
Rusko při společném vojenském cvičení s Běloruskem, jehož se účastní na 30.000 vojáků, otestovalo hypersonickou střelu Cirkon (Zirkon), kterou vyslalo na cíl v Barentsově moři. S odvoláním na dnešní vyjádření Moskvy o tom informuje agentura Reuters.
„Podle objektivních monitorovacích údajů získaných v reálném čase byl cíl zničen přímým zásahem,“ konstatovalo ruské ministerstvo obrany, které už střelu testovalo opakovaně v minulosti. Ruský prezident Vladimir Putin podle Reuters už v roce 2019 uvedl, že Cirkon je schopen letět rychlostí zhruba devětkrát vyšší než rychlost zvuku a zasáhnout cíle na moři i na souši na vzdálenost více než 1000 kilometrů.
Rusové dnes v posledním dni hlasování v regionálních volbách rozhodují o obsazení zhruba 46.000 volených funkcí, mimo jiné o 20 postech gubernátorů, složení 11 regionálních sněmů či 25 městských zastupitelstev. Hlasování, kterého se po celé zemi podle agentury TASS může zúčastnit kolem 55 milionů voličů, je v některých oblastech přímo ovlivněno válkou na Ukrajině, kterou Rusko před více než třemi a půl lety rozpoutalo.
Portál The Moscow Times k volbám píše, že i když se Kreml od začátku války na Ukrajině v únoru 2022 snaží vymýtit jakýkoli zbytek politické opozice, na regionální úrovni lze stále najít určitou míru politické konkurence. Alespoň některé z voleb tak mohou podle webu přinést skutečnou politickou soutěž místo předem připravených ukázek loajality k vládnoucí straně Jednotné Rusko.
