Eurovolby: Pavel varoval před extremisty. Šok a dojetí u Babiše, Fiala ocenil slušný výsledek

Ve volebním štábu hnutí ANO je zatím klid. A to i z toho důvodu, že hnutí přistoupilo k volební noci jinak než jiné strany. Novináři jsou úplně odděleni od politiků, kteří jsou v soukromé části za restaurací Columna na pražském Chodově.

Novináři tu jinak mají k dispozici prozatím k jídlu pár mini baget, vdolky a bublaninu. A k pití poté vodu a kafe.

Irský premiér (taoiseach) Simon Harris se v hlavním městě přišel podívat, jak se sčítají hlasy dublinských voličů. 

Ohromný propad volební účasti zaznamenala Litva, kde enormně kolísá od jedněch eurovoleb k druhým. Někdy totiž Litevci zároveň volí prezidenta, a tak hodí obálku i s kandidáty na europoslance. To byl případ roků 2014 a 2019, letos byly prezidentské volby o pár týdnů dříve - 12. května a druhé kolo 26. Po dalších dvou týdnech se tak mnoha Litevcům k urnám potřetí nechtělo, přišlo podle předběžných výsledků 28,4 % voličů.

Dění sledujeme také ve volebním štábu SPOLU. O účast je letos enormní zájem, kapacita byla již předem naplněna a dorazit by mělo téměř 100 novinářů a dalších zástupců médií, jak nám sdělil mluvčí ODS Jakub Skyva. V součtu se zúčastní téměř 500 členů politických stran ODS, TOP09 a KDU-ČSL. 

Do štábu v hotelu Majestic v srdci Prahy dorazí kandidáti, ale i předsedové stran a představitelé vlády. Poslední štáb se zde uskutečnil na podzim roku 2021 během parlamentních voleb. Prozatím je ve štábu pusto a prázdno, oficiálně se otevře až v devět večer. 

Estonsko je pionýrem elektronického hlasování přes internet, ze všech hlasů bylo online podle předběžných odhadů 41,6 %. Je to však méně než před pěti lety, to šlo o 46,7 % odevzdaných hlasů. Účast byla letos takřka totožná jako posledně, 37,6 % oprávnných voličů.

Sledujeme dění ve volebním štábu hnutí ANO, kam před malou chvílí dorazili Alena Schillerová a Karel Havlíček. Přítomným novinářům řekli, že by za úspěch považovali zisk šesti mandátů. „Když to bude lepší, tak je to pro nás úspěch,“ uvedl Havlíček. 

Ve volebním štábu už je i předseda hnutí Andrej Babiš. „Doufáme, že těch šest obhájíme,“ řekl k tomu, kolik by si přáli získat mandátů. 

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přišla do ústředí Evropské lidové strany v Bruselu, jejíž je tzv. spitzenkandidátkou. Nekandiduje přímo do Evropského parlamentu, lidovci si přejí, aby ve funkci v EK setrvala. „Víc než jen unie. Náš domov," říkají transparenty.

Řecké volby do Evropského parlamentu vyhrála pravicová vládní Nová demokracie (ND) se ziskem téměř třetiny hlasů. Na dalších dvou místech jsou s odstupem levicová uskupení SYRIZA a PASOK. Vyplývá to z prvního odhadu zveřejněného EP.

Řekové vybírali do 720členného zákonodárného sboru celkem 21 europoslanců. Konzervativní strana premiéra Kyriakose Mitsotakise je součástí nejsilnější europarlamentní frakce lidovců, kde má nyní šest zástupců. Odhady jí přisuzují přibližně 30 procent hlasů. Mitsotakis, který před rokem obhájil svůj mandát drtivým vítězstvím a ziskem 40 procent hlasů v parlamentních volbách, si přitom jako cíl stanovil zisk nejméně 33 procent hlasů.

V Nizozemsku ve volbách do Evropského parlamentu podle odhadů zvítězila koalice Strany práce (PvdA) a Zelené levice (GL) s 21,6 procenta před krajně pravicovou Stranou pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, pro níž hlasovalo 17,7 procenta voličů. Odhad na svém webu zveřejnil EP.

Zisk téměř 18 procent je pro Wildersovu PVV a Wilderse, který je známým kritikem EU, imigrace, islámu i pomoci Ukrajině, podle pozorovatelů velkým úspěchem. V současném Evropském parlamentu totiž jeho strana žádného zástupce neměla, nyní by jich mohla mít sedm.

Křesla v EP budou mít z nizozemských stran také Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) končícího premiéra Marka Rutteho, kterou podpořilo 11,6 procenta hlasujících, Křesťanskodemokratická výzva (CDA) s 9,7 procenta a levicově liberální až středoví Demokraté 66 (D66) s 8,1 procenta.

Spolupředsedové pravicově populistické AfD Alice Weidelová a Tino Chrupalla již oslavují druhé místo, které strana získala i přes skandály jedničky kandidátky Maximiliana Kraha a jeho dvojky Petra Bystroně. „Jsme druhou nejsilnější stranou v Německu,“ prohlásili nadšeně Chrupalla s Weidelovou. Televize ARD straně přisuzuje 16,5 procenta, ZDF 16 procent, což je o zhruba pět procentních bodů více než v eurovolbách před pěti lety.

V Německu se 18. hodinou uzavřely volební místnosti. Podle prognóz televizí ARD a ZDF s 30 % eurovolby jasně vyhrála opoziční konzervativní unie CDU/CSU, druhá je Alternativa pro Německo.

Volební účast ve Francii by mohla dosáhnout 40letého rekordu, píše Politico. Do 17:00 odevzdalo svůj hlas 45,26 procenta voličů, což je zhruba o dva procentní body více než ve stejnou dobu v roce 2019. Úroveň účasti je na nejlepší cestě dosáhnout nejvyššího bodu od začátku tisíciletí.

V Rakousku s náskokem zvítězí Svobodná strana, počítá portál Oe24 na základě průzkumu u volebních místností (exit poll). Nacionalističtí populisté podle průzkumu získají 27-29 % hlasů, vládní lidovce (cca 22 %) přeskočí o jeden procentní bod i socialisté. I podle dalších modelů vychází na FPÖ šest europoslanců, lidovci i socialisté obdrží po pěti, zelení i liberálové (NEOS) po dvou křeslech.

Němci volí do 18 hodin, volební komisaři už ale začali sčítat korespondenční hlasy. 

Volební účast v Maďarsku se jeví vysoká. Podle webu Europe Elects byla k 15. hodině odhadem 42 %, víc než dvojnásobná proti témuž času před deseti lety.

Volební účast v Německu ve 14:00 činila 32,3 procenta, což bylo zhruba o tři procentní body více než ve stejnou dobu v eurovolbách v roce 2019. Průběžné informace o účasti nezahrnují korespondenční voliče.

V 84milionové zemi má volební právo okolo 65 milionů lidí. Před pěti lety hlasovalo do Evropského parlamentu v Německu 61,4 procenta oprávněných voličů. Vysokou účast zatím ohlásil Mnichov, kde do 11:30 odhlasovalo 47,2 procenta voličů. Před pěti lety to bylo ve stejnou dobu 39,5 procenta.

Evropských voleb se mohou v Německu poprvé zúčastnit mladí lidé starší 16 let, ještě před pěti lety byla hranice stanovena na 18 let.

Švédský předseda vlády Ulf Kristersson a jeho choť Birgitta Paulina Kristersson Edová přišli volit doma v městečku Strängnäs, asi hodinu od Stockholmu. Doprovodil je pes Winston.

Očekává se, že strana Bratři Itálie premiérky Giorgie Meloniové, která má neofašistické kořeny, zvýší počet svých křesel (dosud jich má sedm). Podle údajů z průzkumů veřejného mínění se očekává, že Bratři Itálie získají přibližně čtvrtinu italských hlasů, což odpovídá jejich výsledkům v celostátních volbách v roce 2022. Středolevá Demokratická strana je podle průzkumů druhá, následovaná opozičním Hnutím 5 hvězd.

V Itálii se podel DW neočekává, že by hlasování destabilizovalo vládu, ačkoli Meloniové převaha půjde na úkor jejích koaličních partnerů, populistické a protiimigrační pravicové strany Lega vedené Matteem Salvinim a středopravicové strany Vzhůru Itálie vedené ministrem zahraničí Antoniem Tajanim.

Na některých místech Rakouska volby komplikují bouře a záplavy. Některé volební místnosti ve Štýrsku voda poničila, jiné znepřístupnila, muselo se volit jinde. Úřady hlásí, že zareagovat stihly a na výsledku voleb by to nemělo být znát, píše Deutsche Welle.

Poslanec ODS Jan Skopeček v pořadu Za pět minut dvanáct řekl, že by pro koalici Spolu považoval za úspěch vítězství nebo remízu s hnutím ANO. „Za ODS potom obhájení čtyř mandátů,“ dodal.

V braniborské Postupmi (Potsdam) volil německý sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz. Vedle urny pro evropské volby měl druhou pro volby místní.

„Ačkoliv v těchto volbách vypadá na Slovensku stav mezi proevropskými a protievropskými silami až na jeden mandát vyrovnaný, strany s jasným postojem k evropské a geopolitické orientaci Slovenska za posledních pět let oslabily,“ napsal list Sme.

Na diplomatických misích v Praze volí i Rumuni a Poláci (ti rovněž na konzulátu v Ostravě).

Francouzský prezident Emmanuel Macron se s chotí Brigitte dostavil k volbám v severském přímořském letovisku Le Touquet-Paris-Plage v departementu Pas-de Calais. Před volební místností se zdravil s fanoušky a jejich dětmi.

Francouzi mohou volit na velvyslanectvích - včetně Buquoyského paláce v Praze na Malé straně. „Francouzská volební schránka: průhledná, dva visací zámky, klapka, počítadlo (volitelné). Česká volební schránka: neprůhledná, bez visacího zámku, ale s lepicí pečetí, bez klapky, bez počítadla,“ srovnává urny francouzský velvyslanec v Česku Stéphane Crouzat.