Výhra v eurovolbách: Plat 200 tisíc, štědré náhrady a důchod z EU! Vondra: Kalousek se chtěl jen zviditelnit

Kdo překoná hranici 5 procent a „urve“ některé z 21 českých europoslaneckých křesel? Hraje se přitom i o štědré europoslanecké platy. „Měsíční plat poslance činí 10 075,18 EUR hrubého (cca 249 tisíc korun), tedy 7 853,89 EUR (cca 194 tisíc korun) po odečtení daní a odvodů na pojištění,“ uvádí web europarl.europa.eu.

Europoslanci však vedle toho mají nárok i na europoslanecký důchod po dosažení věku 63 let. „V souladu s článkem 14 statutu poslanců mají bývalí poslanci nárok na důchod po dosažení věku 63 let. Rovná se 3,5 % platu za každý dovršený rok ve funkci a jedné dvanáctině za každý další dovršený měsíc, celkově však nejvýše 70 %,“ dodává zmiňovaný web.

Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) se přitom během končícího mandátu europoslanců postěžovala, že odmítli její návrh na snížení platů o polovinu. „Sedm a půl tisíce euro dostanu výplatu každý měsíc na svůj účet. To mi přijde hodně. Ve chvíli, kdy se snižují reálné mzdy v Česku devět čtvrtletí po sobě, já nemám problém si ten plat snížit,“ tvrdila. V Bruselu narazila, sama naopak čelila narážkám na populistický návrh.

Top momenty hádek v duelech Blesku: „Zhrzená milenka ANO, blázen Putin i srab Novotný“

Pro menší uskupení je důležitá i hranice zisku 1 procenta hlasů, která zajišťuje státní příspěvek. Společně se sněmovními volbami jsou eurovolby jediné, kde se tento příspěvek vyplácí. V krajských volbách, ve volbách do zastupitelstev obcí, Senátu v prezidentké volbě se tento příspěvek neposkytuje.

Ve volbách do Sněmovny získávají kandidující uskupení se ziskem nejméně 1,5 % hlasů za každý odevzdaný hlas ze státního rozpočtu 100 Kč.

„Obdobná úprava platí i při volbách do Evropského parlamentu s tím, že bude politické straně, politickému hnutí nebo koalici, která ve volbách získala nejméně 1% z celkového počtu platných hlasů, za každý odevzdaný hlas ze státního rozpočtu uhrazeno 30 Kč,“ uvádí ministerstvo vnitra. 

Uspějí i v eurovolbách 2024 nějací „superskokani“ z nižších míst kandidátek velkých uskupení, které mají šance na více křesel v europarlamentu? Politiolog Ondřej Mocek pro Blesk vysvětlil, proč tentokrát potenciál pro velké pohyby nevidí. Může za to i fakt, že Češi v eurovolbách stále hodně sází na politiky známé hlavně na domácí půdě.

Mocek na tomto příkladu vysvětluje velký úspěch Alexandra Vondry (ODS), současného lídra koalice SPOLU, v roce 2019, tehdy na samostatné kandidátce ODS. „V roce 2019 byl skokanem ODS Alexandr Vondra jako velká tvář a nikoliv vycházející hvězda. Z toho bych vyvodil, že pořád široká populace hraje spíš na známé politické tváře než na ty nové,“ říká Mocek.

Přestože první pětka SPOLU ve složení Alexandr Vondra - Veronika Vrecionová (oba ODS) - Luděk Niedermayer (TOP 09) - Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) - Ondřej Krutítek (ODS) jde cestou expertů na EU, šéfuje jim právě Vondra, výrazná osobnost na evropské, ale i národní úrovni.

Hádky i bizarnosti ve finále eurokampaně: Nadávky do krav, mimozemšťani a parodie na pohádku!

Koalice SPOLU navíc čelí občasné kritice za to, že na kandidátku nepustila do nižších pater adepty s potenciálem přeskočit ostatní - ať už šlo o „zaříznutí“ Miroslava Kalouska (TOP 09), či odstranění Hayata Okamury (KDU-ČSL), který měl kandidovat do europarlamentu až z 25. místa.

„Rozhodl jsem se odstoupit z kandidátky Koalice SPOLU do evropských voleb. Dělám to proto, abych tímto svým krokem podpořil soudržnost a sílu celé Koalice SPOLU. Tu stále vnímám jako reálnou a kvalitní alternativu pro naši zemi k populistické a extremistické politice ANO a SPD,“ komentoval to Hayato Okamura na sociální síti X.

„Pokud tedy moje odstoupení z kandidátky přispěje k tomu, že se rozptýlí obavy, že by mě mohli voliči z mnohem nižšího místa s pomocí preferenčních hlasů vykroužkovat a že bych se mohl stát kamenem úrazu pro někoho z kandidátů na nejpřednějších místech a že bude spolupráce v rámci Koalice SPOLU snazší a klidnější, budu rád. Vyhovuji tak naléhavému požadavku ODS a TOP 09 tlumočenému vedení KDU-ČSL,“ dodal Okamura.

Lídr SPOLU Alexandr Vondra odmítal v jednom ze tří předvolebních duelů Blesku slova Lubomíra Zaorálka (SOCDEM) ohledně toho, že na kandidátky nepouštěli adepty, kteří měli potenciál „skákat“.

„Pro mě je taky dost zarážející, když vy máte kandidátku, na které uděláte taková opatření, že vykopnete z té kandidátky každého, který hrozí, že by mohl přeskákat ostatní. Na tu kandidátku se někteří nedostali, protože to vypadá, že by byli příliš populární pro voliče. Dokonce Hayato Okamura z ní musel odejít, protože u někoho vyvolal pocit, že by mohl přeskakovat,“ říkal v duelu Blesku Zaorálek.

„Mně připadá, že tohle když se děje, tak je to přesně tak: moc je na straně jenom politického sekretariátu a vy lidi nám do toho nemluvte. Kdyby náhodou někdo vypadal, že by se chtěl proskákat, tak mi vám tuhle možnost vezmeme. To mi připadá hodně nedemokratické a hodně shazující vůči veřejnosti,“ míní Zaorálek.

Vondra: Kalousek se chtěl zviditelnit

Vondra to odmítal. „Nikomu určitě nebereme možnost dát svůj preferenční hlas, ale jsou to jenom dva kroužky, kdo dá tři, tak to zneplatní celé. Čili jeden, nebo dva, ne víc. Určitě tuhle možnost má každý, to my v žádném případě nebudeme nikomu brát. Když jsme dávali koalici SPOLU dohromady, tak jsme to sestavili podle určitých principů. Řídili jsme se třeba zkušenostmi tady PirSTANu. Politika je také o nějakých dohodách, je také o nějakých kompromisech. Ale všechno bylo dělané naprosto demokraticky, v primárkách, nebyl tam žádný, že by zasáhl stranický sekretariát. Topka si to odhlasovala, lidovci si to odhlasovali, my jsme si to odhlasovali. Já v tom nevidím nic nedemokratického,“ oponoval Vondra.

„Že se tam občas chtěl někdo zviditelnit jako Mirek Kalousek, protože taky se za každou cenu snaží do politiky dostat zpátky, vůbec mu nešlo podle mě o Evropský parlament, to je normálně součást politiky,“ dodal Vondra.

Ani politolog Milan Školník však zatím potenciálního skokana nevidí. „V těch posledních evropských volbách bylo skákačů víc, ale to byly posuny třeba mezi prvními třemi místy. Například u lidovců vlastně Michaela Šojdrová s Tomášem Zdechovským přeskočili Pavla Svobodu,“ řekl Blesku Školník.

„Pokud tam teď budou nějací skokani, tak si myslím, že by to mohlo být právě mezi tou trojkoalicí, že třeba voliči jednotlivých stran se budou snažit vykroužkovat ostatní,“ podotkl.

Právě stávající lidovecká europoslankyně Šojdrová je nyní až na 9. místě kandidátky SPOLU a její budoucnost v Bruselu je minimálně velmi nahnutá. Po úvodní pětici jsou před ní ještě Ondřej Kolář (TOP), syn přítele prezidenta Pavla Petra Koláře, mladý vicehejtman Jihočeského kraje František Talíř (KDU-ČSL), synovec exministra kultury Klausovy vlády Jaromíra Talíře, a také Filip Benda (ODS), bratr Marka Bendy a ředitel kabinetu ministra financí Zbyňka Stanjury.

„Lidé, kteří se specializují na evropskou politiku, vlastně moc šancí na přeskočení nemají. Přece jenom je voličská populace naladěná na tu národní politiku a sleduje daleko víc tu národní než tu evropskou,“ varuje však Mocek.

Šojdrová: Pracovitá, ale...

Ani u Šojdrové však politolog Mocek velký „skokanský“ potenciál nevidí, přestože už je v Bruselu 10 let. „Je velmi pracovitá a v Evropském parlamentu působí dlouho. Znají ji lidé, kteří se zajímají o evropskou politiku, ale běžným lidem její jméno nic neříká. Mohli by zapůsobit voliči KDU-ČSL, kteří by kroužkovali straníky. Nicméně pořád to procento centrálních voličů KDU-ČSL bude relativně malé oproti voličům ODS, aby pohnulo s tou kandidátkou jako takovou,“ uvedl Mocek.

Podle Mocka by měl potenciál skokana u lidovců právě Hayato Okamura, rovněž výrazný v domácí politice. Podle Školníka měla ODS dobrou vyjednávací pozici, proto na společné kandidátce obsadila první místa a třeba Šojdrová tak klesla výrazně níž. Překvapení je ale možné, politička má za sebou lidoveckou základnu. „Lidovci jsou velmi disciplinovaní voliči. Pokud nebude vysoká volební účast, což v evropských volbách nebývá, tak tam rozhodují třeba stovky hlasů a ona ty kroužky může nabýt,“ říká Školník.

Co by se mohlo týkat jiných potenciálních skokanů, voliči jsou podle něj opatrnější vůči těm, kteří nejsou patřičně prověření. „Ale samozřejmě mohou tam být i nějaká jiná překvapení,“ dodal Školník.

Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) během kampaně před eurovolbami 2024 | Facebook - M. Šojdrová

Zahájení kampaně Spolu pro eurovolby (5.4.2024) | Blesk:Jakub Poláček

Podle politologa Mocka bude v eurovolbách 2024 zajímavé také sledovat, jaký poměr hlasů dostane opozice a vládní strany a také jak se bude dařit SPOLU v porovnání s koaličním partnery z pětikoalice STAN a Piráty.

V krajním případě by jim eurovolby mohly dát podnět dokonce i k nějaké roztržce. „Kdyby se STAN povedl nějaký dramatický výsledek oproti koalici SPOLU, tak by to Starostům mohlo dát naději vystrčit trochu víc růžky,“ řekl Blesku.

Přestože Starostové si za cíl vytyčili čtyři mandáty, Mocek jim předvídá tři křesla. Černým koněm je podle něj Danuše Nerudová, u které odhaduje nejvíc preferenčních hlasů.

Zbytek kandidátky podle něj není veřejnosti moc známý. Jde o odborníky v evropské politice nebo o lidi známé v kruzích, které se o to zajímají. Ostatně příliš známým politikem podle Mocka není ani „dvojka“ kandidátky Jan Farský.  A třetí je Petra Korlaar – ti všichni by se podle něj mohli dostat do europarlamentu. „Neřekl bych, že tam dojde k nějakému posunu,“ doplnil.

Jak STAN, tak Piráti by podle něj navíc mohli získat hlasy bývalých voličů ODS, TOP 09 a lidovců, pokud by je odradila společná kandidátka všech zmíněných tří stran.

„Piráti tam apriorní lapačku hlasů nemají,“ zhodnotil Mocek jejich kandidátku. Podobně jako ostatní zmíněné strany se ale snaží nabídnout kvalitní lidi, kteří rozumí evropské politice.

Za poměrně velkou osobnost ve straně označil Markétu Gregorovou i lídra Marcela Kolaju, který byl místopředsedou Evropského parlamentu. Cílí podle něj hlavně na své stávající voliče a nemají pocit, že by museli nutně zaujmout jen nějakou osobností. „Kandidátka Pirátů nepřekvapí, jsou to v podstatě stávající europoslanci,“ sdělil Školník.

Ambice dostat se do Bruselu jistě má i karvinská politička Zuzana Klusová, která je u Pirátů na 3. místě kandidátky, tedy o příčku výš, než stávající europoslanec Mikuláš Peksa. Až na 12. místě kandidátky je někdejší poslanec Mikuláš Ferjenčík, na jehož podporu Piráti natočili klip, parodující pohádku Anděl Páně.

Pirátka Zuzana Klusová | Facebook - Z. Klusová

Pirátská čtyřka pro eurovolby 2024: Peksa, Kolaja, Gregorová a Klusová | Facebook - Z. Klusová

ANO už na kandidátce nemá Ditu Charanzovou ani Martinu Dlabajovou. Jedničkou je v současnosti Klára Dostálová, bývalá ministry pro místní rozvoj.

Podle Školníka jsou právě Dostálová a Vondra nejvýraznějšími tvářemi eurovoleb z hlediska domácího působení. „Možná si tyto dvě strany uvědomují, že to bude jakýsi lakmusový papírek toho, jak třeba by mohly dopadnout pak sněmovní volby,“ uvedl Školník. Nepředpokládá, že by konkrétně Dostálovou někdo přeskočil – přestože ANO nasazuje i mnohé další poslance.

I Alena Schillerová (ANO), šéfka poslaneckého klubu ANO, jasně propaguje právě Dostálovou - slovy o „naší Kláře“, která je zároveň aktuálně místopředsedkyní Poslanecké sněmovny. Kdo ji v čele Sněmovny nahradí v případě zvolení do Bruselu? Dostálová v duelu Blesku prozradila, že ve hře jsou Radek Vondráček, Richard Brabec či Aleš Juchelka.

Nagyová i Pokorná Jermanová

Zatímco stávající europoslanci Ondřej Knotek či Martin Hlaváček v průběhu svého dosavadního pětiletého bruselského působení příliš viditelní nebyli, ANO sází i na další ženy.

Na kandidátku se tak dostala již na 5. místě s velmi reálnou šancí se do Bruselu dostat Jana Nagyová, která společně s Andrejem Babišem stanula před soudem v kauze Čapí hnízdo a kandidovala již i v senátních volbách proti Milošovi Vystrčilovi (ODS), či Jaroslava Pokorná Jermanová, bývalá hejtmanka Středočeského kraje, která se do Bruselu pokusí dostat ze 6. místa kandidítky. Právě na 6 mandátů ANO ve volbách cílí, což v duelu Blesku zopakovala i lídryně Dostálová.

Referendum o vládě?

Podle politologa Mocka budou eurovolby využity opozicí jako referendum o vládě. „Zase omezí možnost voličů pochopit, co se na půdě EU děje,“ míní. Bude to ale generační záležitost, třeba prvovoliči, kteří už se narodili v EU, podle něj vedou úplně jinou debatu – neřešit, zda v Unii být nebo ne, ale jak v ní fungovat.  „Přece jenom jsme v Evropské unii 20 let, to je pořád ještě relativně krátká doba, aby lidé věděli, co ten Evropský parlament dělá,“ míní i Školník.

Andrej Babiš a Klára Dostálová (ANO) s pivem během kampaně před eurovolbami 2024 | Facebook - K. Dostálová

Jana Nagyová u soudu kvůli Čapímu hnízdu | Blesk:FOTO: Jiří Koťátko / CNC

Na hraně zvolení se dle průzkumů pohybuje lídryně koalice Stačilo! Kateřina Konečná, šéfka KSČM, která v Bruselu působí rovněž dvě funkční období, tedy 10 let.

Za SPD by přeskočen mohl být europoslanec Ivan David na 2. místě kandidátky, do Bruselu by se dle preferencí mohli dostat jednička a bývalý europoslanec Petr Mach, který dřív působil v čele Svobodných, a také šéfka Trikolory Zuzana Majerová, která by právě prostřednictvím preferenčních hlasů mohla překonat exministra zdravotnictví Davida.

U dalších uskupení jde stejně jako u koalice Stačilo! o to, zda překoná 5 procent nutných pro zisk alespoň jednoho křesla - ať už jde třeba o SOCDEM v čele s exministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem nebo o společnou kandidátku Přísahy a Motoristů, která má v čele automobilového závodníka a influencera Filipa Turka, výrazně aktivního na sociálních sítích.