Český astronaut Svoboda v exkluzivním rozhovoru pro Blesk: Je to krok ke splnění velkého snu!
Vláda ve středu schválila misi českého astronauta Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), na kterou v nejbližších třech letech vynaloží dvě miliardy korun. Svoboda v exkluzivním rozhovoru pro Blesk říká, že to vnímá jako obrovský závazek vůči mladé generaci. Let na ISS je podle něj reálný v letech 2027-2028.
„Mise českého astronauta, majora Aleše Svobody, není jen symbolickým gestem. Je to konkrétní krok k posílení českého průmyslu a vědy,“ uvedl ve čtvrtek ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který má ve vládě české vesmírné aktivity na starost.
Dvoumiliardové náklady bude stát hradit prostřednictvím navýšeného příspěvku Česka do Evropské kosmické agentury (ESA) v letech 2025 až 2027. Průměrná návratnost investic do kosmických aktivit je podle ministerstva až osminásobná.
Blesk proto oslovil Aleše Svobodu, aby průlomové rozhodnutí vlády okomentoval. Ten na dotazy odpověděl ze zahraniční pracovní cesty, kde ho rozhodnutí vlády zastihlo.
Blesk: Jak reagujete na schválení vládního příspěvku?
Aleš Svoboda: Mám z toho samozřejmě radost, je to krok ke splnění velkého snu. Zároveň je to ale obrovský závazek zejména vůči mladé generaci, které můžeme skutečně ukázat, co všechno dokážeme, když spojíme síly napříč vědou, průmyslem a vzděláváním. Za celou misí stojí mnoho úsilí a práce nejen mojí, ale především ze strany Ministerstva dopravy, akademického sektoru, vzdělávacích organizací a kosmického průmyslu: a já budu dělat vše proto, abych naplnil očekávání, a přispěl tak k rozvoji České republiky na poli kosmických aktivit.
Jsem si jistý, že tato mise bude mít dlouhodobý dopad na vědu, školství i pracovní trh v České republice a že se nám podaří inspirovat generaci, která bude stát u zásadních objevů a technologických posunů budoucnosti.
Budou dvě miliardy v průběhu tří let stačit?
Ano, pokud nedojde k zásadním ekonomickým změnám či změnám v rámci nákladů na lety na ISS, tak je mise naplánovaná tak, aby odpovídala rozpočtu.
Rekordní objem zakázek pro Čechy
V porovnání s ostatními členskými zeměmi ESA vnímáte Česko jako dostatečně aktivní zemi ve vesmírných aktivitách?
Myslím, že Česká republika za poslední roky udělala obrovský kus práce. Stali jsme se respektovaným členem ESA, podílíme se na důležitých programech a máme kvalitní výzkumné týmy i firmy, které se aktivně zapojují do evropských kosmických projektů.
Samozřejmě některé větší státy mají delší historii a větší kapacity, ale to neznamená, že bychom zaostávali. Naopak, právě díky projektům, jako je Česká cesta do vesmíru, a chystané misi na ISS dokazujeme, že jsme připraveni hrát aktivní roli a přinášet do evropského kosmického prostoru vlastní hodnotu. Česká republika nesmí zůstat pozadu v kontextu jiných zemí, máme na to být u toho.
Dobrým příkladem je reakce na otevřenou výzvu k podávání návrhů experimentů pro tuto misi. Sešlo se na 70 návrhů z akademické i průmyslové sféry, a to je o něco málo víc než v Polsku, které má třikrát více obyvatel a svého astronauta vyšle na ISS už letos v červnu. To jasně ukazuje, že u nás je obrovský potenciál a chuť být součástí špičkového výzkumu.
Český průmysl loni dosáhl rekordního objemu zakázek od ESA, což potvrzuje, že jsme velmi aktivní a příležitosti dokážeme využívat naplno. Věřím, že tahle dynamika bude dál růst.
V čem bychom se ještě mohli inspirovat od větších zemí, jako je Francie?
Ve Francii nebo Německu je mnohem silnější propojení kosmického výzkumu se vzděláváním už na středních školách. Děti tam běžně navštěvují programy, kde se učí o vesmíru v praxi, ne jen z učebnic. A to právě měníme i u nás díky České cestě do vesmíru a aktivitám Vzdělávací kanceláře ESA, ESERO Česká republika nebo v programech hvězdáren, planetárií a řady dalších. Už teď z toho mám radost a už teď jsou vidět výsledky, ze kterých budeme v budoucnu všichni těžit.
Do vesmíru nejdřív v roce 2027
Co teď bude následovat a v jaké fázi je příprava letu na ISS? Kdy přibližně je reálný odlet?
První blok výcviku v Evropském středisku astronautů (EAC) v Kolíně nad Rýnem jsem absolvoval na přelomu října a prosince 2024. Tento sedmitýdenní program zahrnoval teoretické základy, jako je seznámení s ISS, evropským kosmickým programem, základy biologie a praktické dovednosti, včetně potápění, výcviku přežití v zimních podmínkách. Druhá fáze výcviku je plánována na podzim 2025 a bude se více zaměřovat na praktické aspekty, jako je vesmírné inženýrství, přehled palubních systémů ISS a výcvik přežití na moři. Třetí blok výcviku by měl proběhnout na začátku roku 2026.
To je v rámci mých příprav. Ale celkově nás ještě čeká cesta v rámci příprav samotné mise, jako je konečný výběr experimentů, které bych na palubě ISS vykonával pro český průmysl a vědeckou obec. Jsem vděčný, že v tom existuje taková podpora napříč všemi sektory. Let je tak reálný v letech 2027-2028.
Které z těch 14 experimentů, které vláda vybrala, jsou pro vás nejvíc zajímavé nebo je vnímáte jako nejdůležitější?
Z těch čtrnácti experimentů je pro mě několik opravdu výjimečných, ať už tím, co zkoumají, nebo jaký dopad mohou mít. Například projekt zaměřený na sledování duševního výkonu ve stresových podmínkách využívá moderní datovou analýzu k tomu, aby popsal, jak se chová lidská psychika během náročných misí. Taková data jsou cenná nejen pro astronauty, ale i pro další obory, kde lidé pracují pod tlakem, třeba pro doktory nebo piloty.
Zajímavý je i experiment s náramkovými dozimetry, které budou sledovat vystavení záření. Je to technologie, která může do budoucna pomoci zvýšit bezpečnost posádek, ale i lidí, kteří pracují v rizikových oblastech či projektech.
Nebo třeba biologické experimenty. Nadchlo mě zkoumání vlivu mikrogravitace na tělo, včetně citlivých oblastí, jako je plodnost nebo vývoj nových způsobů léčby. Tyto výzkumy jdou hodně do hloubky a já věřím, že z nich vzejdou poznatky, které mohou být užitečné nejen pro budoucí mise, ale i pro běžnou medicínu.
Češi mají být hrdí nejen na hokej, ale i na vědu
Jak se díváte na své vyslání do vesmíru v kontextu jednoho z cílů - podpory mladé generace v zapojení do vědy a výzkumu? Vnímáte už teď větší zájem nebo očekáváte, že ještě naroste?
Vzdělávací rozměr celé mise považuji za naprosto klíčový. Už teď se čeští žáci zapojují do unikátních mezinárodních výzev, například programují mikropočítače, které se skutečně spouští na palubě ISS. A daří se jim výborně. V počtu zaslaných kódů patříme už dva roky mezi tři nejaktivnější země v celé Evropě. Před námi bývá jen Velká Británie a občas Španělsko. A státy jako Francie, Německo nebo Itálie necháváme daleko za sebou. To je podle mě důkaz, že zájem i talent v Česku rozhodně máme. Nebo třeba letošní Zero-G, kdy 26 žáků vybraných z celé České republiky okusilo stav beztíže ve speciálním letadle. A to byla skutečná pecka a moc jsem si to užil.
A to jsme teprve na začátku, opravdový dopad teprve přijde, až se přiblíží samotný let a rozjedou se další vzdělávací aktivity. Pokud to dobře uchopíme, můžeme tímhle společným úsilím inspirovat celou jednu generaci nejen k zájmu o vesmír a technické obory, ale obecně k odvaze mířit vysoko. Myslím, že o odvaze a české hrdosti by to mělo být. Jsem pilot, ale miluji třeba hokej a myslím, že dokážeme být jako Češi hrdí na oboje - na hokej, ale i na vědu, výzkum a odvahu mířit vysoko!
Jde o to, která vláda bude investici schvalovat. Píšou, že bude vynaložena v "nejbližších letech". Tato vláda nejspíš skončí na podzim, takže k projektu taky nemusí dojít. Ale obecně jsem přesvědčen o tom, že by se v delším horizontu vrátila.