21°C
Ježury na první pohled hlavně díky bodlinám připomínají velké ježky nebo menší dikobrazy. Dospělý jedinec může dorůst mít až 50 centimetrů a vážit až šest kilogramů. Přestože připomínají tito tvorové ježky, patří mezi tzv. ptakořitné savce, mezi které patří třeba ptakopysk.
V mnoha ohledech jsou to poměrně zvláštní tvorové. Ježury jsou vývojově velmi starý druh a mají některé znaky typické spíše pro plazy. Mají například kloaku a rodí se jako jedni z mála savců z vajec. I proto se pro ně vžil latinský název Echidna podle tvora z řecké mytologie, který byl napůl ženou a napůl hadem.
První mládě v pražské zoo
Ježury žijí hlavně na území Austrálie, Tasmánie nebo Nové Guineje a v pražské zoo s jejich chovem mají již dlouhou zkušenost. Chovali se tu mezi lety 1954 až 2004 a znovu se sem vrátily před deseti lety. Žijí v Darwinově kráteru, který se v zoo otevřel loni a s nimi žijí například tasmánští čerti. Až do letoška se tu ale nepodařilo odchovat žádné mládě.
Bylo tedy velkou vzácností, když se tu letos na jaře z vajíčka zhruba o velikosti oříšku vyklubala malá ježura. Po celé Evropě se v minulém století podařilo odchovat mláďata jen ve třech zoologických zahradách. Už když se mládě narodilo, bylo chovatelům jasné, že pořád není vyhráno, že o úspěšném odchovu lze mluvit až poté, co je mládě úplně nezávislé na matce.
Žilo odděleně od matky
Mláďata po narození zůstávají 8 měsíců ve vaku na matčině těle, kde olizuje mléko ze zvláštních struků na jejím těle a pak tráví řadu měsíců ve hnízdě. Až doposud chov mláděte probíhal bez problémů a chovatelé měli také unikátní možnost sledovat jeho průběh. Zajímavé bylo například to, že mládě žilo ve vlastní noře odděleně od matky, která ho chodila jednou za čtyři až pět dní nakrmit.
Chovatelé měli možnost sledovat dost neočekávané chování, kdy matka mládě v jeden moment zahrabala hluboko do písku. Ukázalo se, že to je nejspíš přirozené chování, které ho má chránit před predátory. „Ježury fungují opravdu v neuvěřitelných situacích,“ poznamenal kurátor chovu Pavel Brandl při jednom z pravidelných vážení v srpnu, kdy zoo představilo mládě novinářům. Tehdy vážilo přes 700 gramů a dařilo se u dobře. Chovatelé malou ježuru také pojmenovali, i když nevěděli, zda se jedná o samce nebo samici. Dostala jméno Vrána.
Kritický je 7. měsíc
Nejkritičtější moment během odchovu mláďat je podle chovatelů kolem sedmého měsíce, kdy mládě přechází na pevnou stravu. Až do poslední chvíle to vypadalo, že se toto období podaří bez problémů překonat. Bohužel ale chovatel David Vala nalezl v sobotu 4. listopadu brzy po ránu mládě mrtvé. Překvapivé bylo, že ho ještě den před tím několikrát kontrolovat a nevypadalo to, že by mělo nějaké obtíže.
Může za to infekce
Pražská zoo odeslala mrtvé mládě na vyšetření do Státního veterinárního ústavu, kde proběhla pitva a podrobná vyšetření. „Laboratorním vyšetřením byla zjištěna smíšená bakteriální infekce, edém a akutní zánět plic, akutní zánět jater, dilatace žaludku potravou a známky akutního oběhověpulmonálního selhání,“ uvedla zoo na svém webu s tím, že bohužel vzhledem k rychlému průběhu infekce mláděte nešlo nic dělat.
Jedinou pozitivní zprávou může být, že chovatelé měli unikátní příležitost sledovat vývoj mláděte už od narození. V norách měly umístěné kamery, přes které mohli neustále sledovat chování mláděte i jeho matky. Také vznikl podrobný deník, do kterého si zaznamenávali veškerá data. Přestože se mládě nakonec nedožilo dospělosti, získali tak alespoň cenné poznatky do budoucna.
Gorilí samec Richard z pražské zoo oslavil 9. listopadu 2021 30. narozeniny. O pár dní později dostal dárky. Zoo Praha
