Plameňáci s nejrudějším peřím patří k nejchoulostivějším, na naše podnebí se ale již podle kurátora chovu ptáků Antonína Vaidla adaptovali. Když už jim je zima, tak na neopeřené části těla, což jsou hlavně nohy. „Do vody, v níž během dne postávají, se chodí ohřát. Je z našich vrtů, má teplotu kolem osmi stupňů, příliš nevychládá, a tak když nastanou mrazíky, je teplejší než vzduch,“ vysvětluje.
Navíc mají plameňáci pražské zoo k dispozici vytápěný domeček, v němž je 12 až 15 °C. Tráví v něm hlavně noci. „Mají tam elektrické přímotopy a místo dveří je vzduchová tepelná clona,“ dodává Vaidl. Plameňáci si tedy mohou vybrat, ale naše mírné zimy jim prý nevadí. Návštěvníci se proto mohou jejich půvabem kochat po celý rok.
Zoo Praha chová tři druhy plameňáků. Kromě kubánských ještě chilské a růžové. Chilští jsou nejodolnější, protože v přírodě se vyskytují v největší nadmořské výšce. Růžoví obývají mimo jiné i jižní Evropu, a ani jim zima nevadí.
Červená od korýšů
Plameňáci kubánští se od ostatních odlišují sytěji růžovým až načervenalým peřím. Výrazně zbarvenou mají i horní polovinu zobáku a typické jsou pro ně červené nohy. Barvu dodávají všem plameňákům korýšci, kteří obsahují karoteny a jimiž se tito ptáci živí. Proč jsou kubánští až »rudí«? Jejich potrava je v přírodě na korýše nejbohatší a své sehrála také evoluce, která jim syté zbarvení již zakotvila v genech.
Plameňák kubánský dosahuje výšky až 140 cm a váží bezmála tři kila. Jeho domovinou je Kuba, některé další ostrovy v Karibiku a pobřežní část jihoamerické pevniny. Vyhledává sladké vody, například mělká jezera, laguny, mokřady, obývá však i mořské pobřeží.
Milionové ztráty Zoo Praha: Bobek o nulové podpoře státu, chaosu vlády i medvědí porodnici Blesk
