23°C
Pietní akce se stejně jako loni uskutečnila kvůli koronavirové epidemii bez tradičního ceremoniálu, tedy bez projevů a kladení věnců za zvuků smutečního pochodu.
Předseda Senátu označil za potřebné „vzdát hold a úctu lidem, kteří mohou být pro nás příkladem“. Připomenul, že během květnového povstání na českém území padlo na 3000 lidí. Podle šéfa horní komory je to doklad, že i mezi Čechy jsou hrdinové. „Dokázali bojovat o Prahu a o svoji vlast, hájili kromě jiného i svobodu médií,“ uvedl Vystrčil.
K sídlu rozhlasu přišel Vystrčil s místopředsedou Senátu Jiřím Růžičkou z klubu Starostů a předsedou výboru pro obranu a bezpečnost Pavlem Fischerem (nezávislý). Na rozdíl od zástupců vlády a Sněmovny věnec za horní komoru přinesli osobně a pohovořili i se dvěma přítomnými pamětníky.
Vondráček označil pietní místo u sídla veřejnoprávního rozhlasu za „velký symbol boje Pražanů“. Podle něj je důležité, aby se každý ústavní činitel na tomto místě zastavil. Ocenil, že věnce poslali i prezident Miloš Zeman, ministerstva obrany a kultury, metropole nebo odbojářské organizace. Věnce hlídala dvoučlenná vojenská čestná stráž.
Schillerová připomenula, že před 76 lety tehdejší rozhlasový hlasatel Zdeněk Mančal česko-německým ohlášením „Je právě sechs hodin“ vyburcoval sílící protinacistické nálady v české společnosti. Spojitost tehdejších událostí se současností vidí vicepremiérka v tom, že český národ se v krizových chvílích dokáže semknout.
Pieta na Pankráci
Bez přítomnosti veřejnosti se dnes musel obejít také pietní akt za oběti Pražského povstání v pankrácké věznici. Jejich památku v popravčí místnosti, takzvané sekyrárně, tak kvůli koronavirové pandemii uctil pouze ředitel Vězeňské služby Petr Dohnal za přítomnosti několika zaměstnanců a novinářů. Tento den přitom bývá možností, kdy se do místností, kde nacisté popravovali bojovníky proti nacismu, dostanou i občané.
Dohnal připomněl 2500 lidí, kteří padli za povstání na barikádách. Čest vzdal také 1075 především českých bojovníků proti nacismu, kteří skončili na Pankráci pod gilotinou. „Proto jsme zde, abychom nezapomněli na hrdinství našich předků,“ prohlásil. Doplnil, že další lidé zejména z řad Židů tam byli oběšeni. Pod gilotinu položili pracovníci vězeňské služby věnce, které zaslali politici či spolky.
Gilotina v sekyrárně popravovala od 5. dubna 1943 do dubna 1945. O život pod ní za dva roky přišlo 1075 lidí, z toho 155 žen. Těla byla po smrti ukládána do vedlejší místnosti, takzvané rakvárny, a následně odvážena do strašnického krematoria. Podle historika Aleše Kýra tam tímto popravčím nástrojem zemřelo kromě Čechů také 12 Rakušanů a pět Němců.
Interaktivní mapa
Lidé dnes mohli vzdát poctu padlým při výročí Pražského povstání v roce 1945 prostřednictvím interaktivní mapy, kterou nechal zpracovat magistrát. Zapálit mohli buď virtuální svíčku, nebo se podle mapy vydat na konkrétní místo. V mapě je zaneseno na 800 míst a bude fungovat i po skončení vzpomínkových akcí.
Pražským povstáním vyvrcholil odboj proti německým okupantům, který vypukl spontánně 1. května 1945 v Přerově. Povstalcům se podařilo přimět Němce ke kapitulaci, zabránit mnohonásobně většímu krveprolití a vyprovokovali i rychlejší zásah Rudé armády. Komunistický režim po převzetí moci v tehdejším Československu v únoru 1948 velitele povstání generála Karla Kutlvašra odsoudil k doživotnímu vězení, perzekvováni byli i další představitelé povstalců. Výročí povstání 5. května je významným dnem. O sobotním státním svátku si Česko společně s většinou evropských států připomene ukončení druhé světové války v Evropě.
