Stavební zákon ve Sněmovně čelí další kritice. Arenbergerovi vadí hluk, opozici centralizace
Sněmovna ve středu začala v závěrečném kole projednávat nový stavební zákon. Zákon, který má usnadnit a zrychlit stavební řízení, se připravoval několik let. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) před poslanci označila normu za nejdůležitější, kterou Sněmovna v tomto období projednává. Návrh vyvolává spory. Nově k němu před poslanci také přednesl své výtky předseda Pirátů Ivan Bartoš, který míní, že přesunutí agendy z obcí na nově navrhovaný Nejvyšší stavební úřad žádné problémy se stavebním řízením nevyřeší. Je nejisté, zda se dnes poslanci ke schvalování dostanou. Jen k samotnému stavebnímu zákonu se sešlo téměř 80 pozměňovacích návrhů.
„Základem nového stavebního zákona, který ve středu a v pátek projedná Sněmovna, musí být dodržování lhůt. Proto je nutné, aby celá stavební správa přešla pod stát,“ řekla na setkání s novináři ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Právě kolem takzvaného institucionálního modelu zákona jsou od začátku projednávání největší spory. Účinnost normy, která má výrazně zrychlit a zjednodušit stavební řízení, by podle plánu MMR měla nabíhat postupně do poloviny roku 2023.
„Co se týká projednávání ve Sněmovně, tak jsme s opozicí ve shodě v těch základních věcech. V čem se lišíme, je institucionální podoba. My musíme trvat na podobě, kterou předložil hospodářský výbor. Protože alfa a omega nového zákona je dodržování lhůt,“ uvedla Dostálová.
Podle Dostálové je schválení stavebního zákona nutné i kvůli tomu, aby se podařilo účelně čerpat evropské dotace v programovém období 2021 až 2027. V něm má mít Česko k dispozici rekordních zhruba 970 miliard korun. „Abychom tyto zdroje uměli úspěšně proinvestovat do silnic, obchvatů, železnic, vodohospodářských projektů, bydlení a tak dále, tak potřebujeme nový stavební zákon. A ne se pohybovat na chvostu žebříčku Světové banky v délce stavebního řízení, kde jsme na 157. místě ze 190,“ uvedla dále Dostálová.
Na plénu zákon z hlediska protihlukové politiky Evropské unie a Světové zdravotnické organizace zkritizoval ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO). „Navržená změna je zcela v protikladu k dlouhodobé protihlukové politice EU a WHO, a tedy i České republiky. K návrhu bylo garančním výborem přijato pozitivní stanovisko. Za resort zdravotnictví ale musíme tento návrh zásadně odmítnout,“ zhodnotil Arenberger. Dlouhodobé působení hluku způsobuje podle Arenebergera celou řadu zdravotních problémů a nový zákon, resp. pozměňovací návrhy rezignují na ochranu veřejného zdraví obyvatel v oblasti emisí hluku.
Smířlivý postoj ODS a hybridní model
Opoziční ODS již dříve uvedla, že projednávání zákona blokovat nebude. „Chceme ale vysvětlovat důvody, které vedly opozici k jejímu alternativnímu návrhu změn stavebního zákona proti tomu, který vzala Sněmovna jako základ projednávání. Dopady pro stavební řízení můžou být extrémně vážné. Vytvoření úřadu s počtem 13 000 úředníků může ochromit a velmi pravděpodobně ochromí stavební řízení,“ sdělil ČTK místopředseda ODS Martin Kupka a dodal, že pokud by navržená reforma stavebního práva měla projít, znamenalo by to na dva roky vážné ohrožení nebo úplného zastavení stavební činnosti v České republice. „V době, kdy se prý máme ze současné krize „proinvestovat“, mi přijde jako hloupý nápad něco takového riskovat,“ řekl Kupka.
Pozornost vyvolal návrh poslance ODS Jana Bauera. Ten v související předloze mění zákon o ochraně přírody a krajiny tak, aby v národních parcích o stavebních záměrech rozhodoval stavební úřad. Bauer uvádí, že tato změna neznamená rezignaci na zájmy ochrany přírody a krajiny. Hospodářský výbor jeho návrh podpořil přes nesouhlas ministerstva životního prostředí i předkladatele zákona. Před přijetím návrhu varovali představitelé národních parků a Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Snahu omezit kompetence správ národních parků a AOPK považuje za naprosto nepřijatelnou ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Opoziční poslanci připravili alternativní návrh, který stavební úřady ponechává v působnosti obcí a také magistrátu hlavního města. Chtějí zachovat dosavadní strukturu stavebních úřadů. Vyhrazené stavby by v prvním stupni povoloval Specializovaný stavební úřad a odvolacím orgánem proti němu by byl Nejvyšší stavební úřad jakožto ústřední orgán státní správy. Odvolacím orgánem u stavebních úřadů prvního stupně, tedy v obcích, by byl jako nyní krajský úřad. Za návrhem stojí poslanci ODS, Pirátů, STAN, TOP 09 a KDU-ČSL.
Bartoš rozporuje ministerské počty
Předseda Pirátů Ivan Bartoš řekl, že podklady, na kterých je zákon postaven, nejsou dobře spočítány. Projekt Nejvyššího stavebního úřadu má podle něj nejistý výsledek. Podle odborníků dokonce přinese destrukci stavebního řízení, uvedl Bartoš.
Zákon měl v podobě, v jaké ho poslancům předložila vláda, přinést takzvaný hybridní model a zachovat stavební úřady na obcích. Vznikl na základě loňské dohody mezi ministerstvem pro místní rozvoj a Svazem měst a obcí. Komplexní pozměňovací návrh, který schválil hospodářský výbor, však počítá s čistou státní správou. Předseda svazu František Lukl změnu předlohy během jejího projednávání kritizoval a označil za hanebnou.
„Odložte předvolební politické hry a při vlastním hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích postupujte v souladu s vlastními volebními sliby, které jste voličům před necelými čtyřmi lety dali,“ vzkázal poslancům šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý na adresu poslanců ve Sněmovně. Podle Dlouhého je důležitá digitalizace, kterou by měl nový zákon přinést.
