Babiš bez podpory KSČM: Hlasování o nedůvěře přehlušily Vrbětice s Rusy. Co stavební zákon?

Komunisté vypověděli toleranční dohodu menšinové vládě Andreje Babiše (ANO). Jde o krok, ke kterému strana pod vedením předsedy Vojtěcha Filipa spěla v průběhu posledních týdnů, kdy veřejně deklarovala, že Babišova vláda neplní její požadavky zanesené v dohodě o toleranci.

Otevírá se tak cesta pro opoziční strany, které mají možnost vyslovit kabinetu nedůvěru – KSČM před kauzou Vrbětice avizovala, že takové hlasování nebude vyvolávat, ale jako možnost označoval i šéf Filip, že by se k hlasům opozice komunisté přidali.

Kauza Vrbětice vnesla na českou politickou scénu nový rozměr - „boj“ proti vnějšímu nepříteli, kdy se KSČM ocitá na druhé straně barikády, než je Babišova vláda a oficiální česká zahraniční politika.

Volební zákon? Nejdříve v červenci

Možná nejpádnějším argumentem, proč nejsou předčasné volby v současnosti ideálním řešením ani pro jednu ze stran, byla situace kolem novely volebního zákona. Pokud upravená norma projde Senátem co nejdříve, dočkají se Češi jeho nové varianty nejdříve v červenci. Kdyby se volby konaly dříve, budou se zástupci do Poslanecké sněmovny vybírat podle zákona starého, Ústavním soudem prohlášeného za diskriminující.

„Legitimita takto zvolené Poslanecké sněmovny by byla neúnosně podkopána v míře, která by dále snížila důvěru veřejnosti ve zvolenou politickou reprezentaci a vládu, která by se o důvěru takto zvolené Poslanecké sněmovny opírala,“ uvedl ve svém únorovém nálezu soud.

Kauza Vrbětice: Zeman zmínil ruského Pata a Mata. A ostrá kritika prezidenta po projevu

Kromě koronavirové pandemie nyní vláda řeší i spory s Rusy a vypjaté vztahy, během nichž vzniká i další argument, proč proti vládě nehlasovat a nedestabilizovat vyjednávací pozice Česka. Předčasné volby se tak jeví stále méně reálné.

Domácí agenda: Projde stavební zákon?

Zdá se přitom, že Andrej Babiš může díky přízni Hradu vládnout dál i po případné demisi. Ponechává si tak naději prosadit zbývající klíčové body vládní agendy, mezi které patří i častý předmět sporů: stavební zákon. Otázkou je, zda pro něj bude muset hledat podporu v poslaneckých lavicích.

Na konci února se objevila nová verze stavebního zákona, jež měla být výsledkem dohody poslanců ANO, SPD a KSČM a ministerstva pro místní rozvoj. Zákonodárci tří uvedených subjektů mají v dolní komoře hlasovací většinu, zatím ale není jisté, zda ji poskládají i po vypovězení podpory komunistů vládě. V případě novely stavebního zákona, jejímž navrhovatelem je právě MMR vedené Klárou Dostálovou (za ANO), se jedná o vládní návrh.

Věří dál v podporu komunistů

Právě na komunistické hlasy ale ministerstvo dál spoléhá. „KSČM už veřejně deklarovala, že k jednotlivým zákonům bude přistupovat podle jejich obsahu a že stavební zákon podporuje i nadále. Nový stavební zákon samozřejmě dál zůstává prioritou vlády – musíme řešit krizi dostupného bydlení,“ vzkázal Blesk Zprávám za MMR mluvčí resortu Vilém Frček.

Připomněl zároveň, že Česko v novém programovém období 2021–2027 čeká z evropských dotací rekordní balík peněz dosahující částky jednoho bilionu korun. A jak v této souvislosti často připomínají vládní činitelé, právě od nového stavebního zákona se očekává, že urychlí byrokratická řízení, která stojí v cestě v zisku stavebního povolení a samotného zahájení stavby.

Jak Blesk Zprávám potvrdil Frček, třetí čtení zákona by v Poslanecké sněmovně mělo začít v prvním květnovém týdnu. „Poslanci teď potřebují čas na projednání pozměňovacích návrhů ve výborech. Podporu hledáme už od začátku přípravy zákona u všech stran,“ uvedl mluvčí.

Opozice chválí vládu za tvrdý postup vůči Rusům u Vrbětic. Za chybu to mají jen komunisté

Odpor Svazu měst a obcí

Současnou podobu novely kritizoval Svaz měst a obcí ČR. Tomu vadí, že se norma nepodobá modelu, na kterém se svaz dohodl s ministerstvem loni. Vzájemně domluvený formát nezahrnoval přechod stavebních úřadů pod stát.

„Nám se v minulém roce podařilo dohodnout jakýsi kompromis, kdy jsme jednoznačně ukázali, že není chybou stavebních úřadů, ale spletí zájmů a samozřejmě dotčených orgánů, jakým způsobem trvá stavební řízení v naší zemi. Bohužel, v poslední době se ukazuje, že tento kompromis, tato slušná dohoda nebude naplněna. A je až smutné či hanebné, jakým způsobem dochází k finalizaci stavebního zákona u nás v naší zemi,“ postěžoval si předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl. „Pevně věřím, že zabráníme tomu, aby došlo k rozvalu stavebního řízení,“ poznamenal.

Dostálová kritiku odmítla s argumentací, že poslanecká varianta, která úřady převádí i s pracovníky pod stát, má větší podporu nejen na politické scéně, ale i u odborníků.

„Přijde mi trošku absurdní, že se Svaz měst a obcí ohání kompromisem a dohodou, která byla podstatou vládního návrhu zákona. Pokud byl kompromis z jeho pohledu správná cesta, tak proč dal k vládnímu materiálu nesouhlas? O tom, že je přechod stavebních úřadů pod stát lepší řešení než současný stav, je podobně jako legislativní rada vlády přesvědčená většina poslanců, ale i odborných svazů a institucí. A je výsostným právem poslanců tuto vůli projevit,“ uvedla Dostálová.

Stavební zákon se připravuje již řadu let a vyvolává spory. Ve Sněmovně ho Piráti chtějí zamítnout.

Hrozí 5 let stavební paralýzy?

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na konci března řekla, že obce loni nevyužily všechny peníze, které mohly případně investovat. Šlo zhruba o 12 miliard korun. „Chci poukázat na to, že investiční potenciál u mnoha obcí nebyl využit tak, jak mohl být využít. Proto je důležité letos investovat a pomoci ekonomice,“ řekla tehdy.

Že by se legislativní proces u stavebního zákona nějak „zadřel“, je pro Dostálové ministerstvo nemyslitelné. „Pokud se nový stavební zákon nepodaří schválit ještě této Sněmovně, čeká nás dalších pět let stavební paralýzy, a to už si opravdu nemůžeme dovolit,“ je přesvědčený mluvčí Frček.

Rada památek: Novému stavebnímu zákonu je třeba zamezit

Proti novému stavebnímu zákonu se však objevil i odpor. Český národní komitét ICOMOS (Mezinárodní rada památek a sídel) se obrátil otevřeným dopisem na premiéra Babiše s žádostí, aby zamezil přijetí nového stavebního zákona. Ten je podle komitétu v rozporu s premiérovým prohlášením i zájmy ČR na ochranu jejího kulturního dědictví.

Prezident ČNK ICOMOS Václav Girsa uvádí, že zákon při projednávání ve Sněmovně ztrácí ochranu veřejných zájmů v oblasti péče o kulturní dědictví, kterou obsahoval vládní návrh zákona. Zákon by byl podle něho také porušením mezinárodních dohod, na které ČR přistoupila.

„Komplexní pozměňovací návrh poslance Vašeho vládního hnutí Martina Kolovratníka, podporovaný ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou, ve své podstatě likviduje i tu ve své podstatě výrazně okleštěnou ochranu veřejných zájmů v oblasti péče o naše kulturní dědictví, kterou obsahoval vládní návrh zákona předložený Parlamentu,“ uvedl Girsa.

Připomíná, že Babiš v reakci na obavy o dopady připravované stavební legislativy ČNK ICOMOS v březnu 2019 ujistil o vědomí významu památek včetně jejich ochrany. Ministryně Dostálová reagovala tím, že ministerstvo pro místní rozvoj neodpovídá za jednotlivé poslance a jejich pozměňovací návrhy.

„Je právo poslanců podávat pozměňovací návrhy u návrhu stavebního zákona jako u všech jiných zákonů a MMR může k návrhům poslanců vyjádřit pouze své stanovisko. A u drtivé většiny předložených pozměňovacích návrhů má MMR shodné stanovisko jako ministerstvo kultury, se kterým náš postoj k jednotlivým návrhům konzultujeme,“ uvedl mluvčí Frček.

Obavy z legislativního zmetku

Současný návrh zákona, pro který vzala Sněmovna za základ návrh svého hospodářského výboru, již nebude podléhat posouzení Legislativní radou vlády, ani neprojde připomínkovým řízením. „Takto nemůže vzniknout nic jiného než legislativní zmetek,“ uvádí Girsa.

Před změnami stavebního zákona počátkem dubna varoval ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). To, co se odehrává s návrhem ve Sněmovně, podle jeho slov vzbuzuje obavu, že ze zákona zmizí i to minimum, které bylo dohodnuto ohledně památek a kulturního dědictví. Také varoval před prostorem pro korupci, který je podle jeho slov enormní.

„Pokud budou rozhodnutí týkající se památek vydávaná automaticky, nastane ničení kulturního prostředí, navíc se tím otevře nebývalý prostor pro korupci,“ domnívá se i Girsa.