9°C
Rána jako prásknutí dveřmi! Tak popisovali svědci pád trojské lávky, která se 2. prosince, po 33 letech, co spojovala Troju a Císařský ostrov, náhle zřítila do Vltavy. Čtyři lidé se při neštěstí vážně zranili. Obvinění z obecného ohrožení padlo loni v březnu, oba dva muži již dříve proti němu protestovali a proti zahájení trestního stíhání podali stížnost. V rozplétání případu pokračoval 21. dubna Obvodní soud pro Prahu 7.
* Hlavní město Praha po mužích žádá odškodnění 8,2 milionu korun, které vynaložila na odstranění zřícené konstrukce. Pojišťovny chtějí 2,4 milionu a dva ze zraněných požadují dohromady 206 000 Kč jako náhradu nemajetkové újmy.
* Zranili se tři muži narození v letech 1957, 1974 a 1983 a žena s ročníkem narození 1954. Ta dopadla nejhůř - utrpěla krvácení do mozku a břicha, trhliny střev, zlomeniny čelisti, očnice, nosu, pánve, lopatky a stehenní kosti. Muži měli polámané kosti nebo obratle.
* Jiřímu Stráskému klade obžaloba mimo jiné za vinu, že ve výpočtech nezohlednil vliv větru a teploty a že řádně nevykonával autorský dozor, což údajně vedlo k nekvalitnímu provedení prací. Podle Stráského za zřícení lávky může posypová sůl a neodborný nátěr, o kterém ho navíc nikdo neinformoval. Znalec v září u soudu potvrdil, že sůl korozi výrazně urychlila, lávka by podle něj jinak vydržela klidně sto let.
* Antonín Semecký podle obžaloby věděl o špatném až havarijním stavu lávky, když měl k dispozici několik desítek záznamů a posudků, které na problém upozorňovaly. On sám uvedl, že si žádné nedbalosti není vědom, při zkouškách prý žádné odchylky zjištěny nebyly.
* Zaměstnanci firmy Pontex, která pro TSK kontrolovala stav pražské trojské lávky, vypověděli, že neměli důvod lávku uzavřít. Stav konstrukce sice před jejím zřícením klasifikovali jako velmi špatný, v Česku jsou ale podle nich v provozu i mosty ve stavu havarijním.
* Nová lávka už stojí, zpřístupněna byla loni 23. října. Stála 150 milionů a stavěla ji firma SMP CZ.
Soud líčení pro dnešek přerušil. Pokračovat bude ve středu v 9:00, kdy budou vypovídat další znalci. I druhý den pro vás budeme dění sledovat v online reportáži, pro dnešek se tímto ze soudní síně loučíme a děkujeme za pozornost.
Další zraněný, muž narozený v roce 1957, podle obžaloby „v důsledku pádu utrpěl zlomeninu 7. až 10. žebra, protržení plíce, zlomeninu výběžku devátého hrudního obratle, zlomeninu zadního kraje kyčelního kloubu, víceúlomkovou tříštivou zlomeninu stehenní kosti, odlomení kostěného výrůstku na přední straně 5. až 6. obratle a další zlomeniny, které si vyžádaly operační zákrok a poškozeného omezovaly v běžném způsobu života nejméně 6 měsíců“. K jeho stavu znalec Procházka uvedl, že zranění byla komplikovaná.
Následuje výpověď soudního znalce Petra Procházky, který zhruba před rokem vytvářel znalecké posudky týkající se stavu zraněných.
Zraněný 37letý muž podle obžaloby „v důsledku pád utrpěl tříštivou zlomeninu levé vřetenní kosti, zlomeniny pánevní hlavice vlevo, zlomeninu ostrého výběžku pátého bederního obratle, které si vyžádaly operační řešení a omezení obvyklého způsobu života“. Procházka k jeho loňskému stavu uvedl: „K tomuto datu jako trvalý následek přetrvávalo omezení funkce levého zápěstí, jiné trvalé následky podle dokumentů, které jsem měl k dispozici, určit nešlo.“
Semecký se znalce ptal, zda při výpočtu opotřebení zohlednil stavební stav lávky. „Určil jsem, že další životnost lávky, pokud by nedošlo k havárii, by byla jen jeden rok,“ odpověděl.
Hlásíme se zpět po přestávce. Následují výpovědi soudních znalců a svědků, jako první vypovídá soudní znalec, který měl stanovit cenu lávky před zřícením a po něm. „Těsně před zřícením byla její cena přesně 675 950 korun a obvyklá cena po zřícení činila 0 korun. Náklady na její odstranění převýšily to, co ze stavebních materiálů zbylo,“ uvedl.
Během přestávky se novinářům k průběhu soudního líčení vyjádřil státní zástupce. „Jenom výrok obžaloby má přes tři strany, takže to nemohu ve stručnosti rekapitulovat. Ale jediné, co vám mohu říct, že dotazování probíhá tak, že mě ničím nepřekvapuje," řekl.
„Obžalovaní jsou obžalovaní z trestného činu obecné ohrožení, tresty budou navrhovány podle výsledků dokazování," dodal. Novinářům odpověděl i na to, kdo bude požadovat náhradu škody. „Jednak ti, co byli zranění, také Technická správa komunikací hlavního města Prahy (TSK), domnívám se, že snad i hlavní město Praha jako majitel lávky," doplnil.
Soudní líčení se na 30 minut přerušuje.
Důvody, proč trojská lávka spadla? Soudce Stráského na závěr jeho řeči vyzval, aby řekl vlastními slovy, proč lávka spadla. „Tím, že byla použita posypová sůl, byla zahájena koroze. Pak přišly nevhodné opravy, povodeň tomu nepřidala a nešťastná oprava v roce 2012,“ odpověděl. Státní zástupce neměl k Stráskému žádné dotazy.
Stráský závěrem svého přes hodinu a půl trvajícího proslovu vyjádřil připomínky k několika rekonstrukcím, které proběbly už od roku 1998. „Je zarážející, že správce lávky nikdy od roku 1984 neinformovali projektanta o stavu konstrukce.“ Dále Stráský uvedl, že ke zřícení trojské lávky ji odsoudila oprava v roce 2012. „Domnívám se, že kdyby mě správce lávky v minulosti přizval k rekonstrukcím, nikdy by k pádu nedošlo. Lávka, kterou jsem před 40 lety vyprojektoval, není ta, která se v roce 2017 zřítila,“ ohradil se.
Stráský hovoří zdlouhavě, jako by vedl přednášku na vysoké škole. Soudce na něj apeloval, aby se vyjadřoval stručně. Projektant opáčil, že považuje za nutné se vyjádřit obsáhle. „Na konci kariéry zjišťuju, že vše, co jsem dělal, je špatně. Nezlobte se, já se k tomu musím vyjádřit,“ řekl.
„Z registru smluv jsme zjistili, že Technická správa komunikací si objednala za 2,7 milionu od ČVUT přepočet lávky,“ uvedl Stráský a požádal, aby ti, kteří výpočty dělali, napsali zhodnocení toho, co zjistili.
Už v roce 2017 podle svých slov Stráský vyzýval k opravě konstrukce. Podle něj ji poškodila posypová sůl a neoborný nátěr. „Všichni jsme věděli, co nám ta sůl dělá, že nám ničí konstrukce a mosty. Takže jsem to tam jednoznačně napsal,“ uvedl s tím, že jemu samotnému posypová sůl zničila auto.
„Než se to dostalo k lidem, kteří o tom rozhodují, tak ta konstrukce spadla. Samozřejmě se zachránit dala, mohli jsme to opravit,“ podotkl vysokoškolský profesor. „Konstrukce se natřela, nemohla dýchat. Byla na ní sůl, díky tomu výztuž korodovala a zvětšovala se. (...) Kdyby se tam nepoužívala sůl, tak tady nejsme. To je naprosto jednoznačné,“ prohlásil.
Stráský hovoří o autorském dozoru, který podle obžaloby nevykonával. „Projektant má sledovat soulad konstrukce s projektem, ale projektant nemá žádný pracovní vztah k tomu, kdo to provádí, za to zodpovídá stavbyvedoucí,“ uvedl na svou obhajobu.
Jiří Stráský pokračuje ve výpovědi. „Jak už jsem řekl, konstrukce se pořádně ozkoušela, jezdila po ní nákladní auta, která vážila 20 tun. Tu konstrukci jsme rozvibrovali.“ Ukázal také obrázek z roku 1987, kde po lávce skáčou děti. Konstrukce se podle něj tehdy navrhovala tak, že musela vydržet 50letou vodu.
„Já jako inženýr řeknu jednu věc. S tím, co řekl státní zástupce, nemohu souhlasit. Žaloba není založena na faktech,“ začal svou obhajobu Jiří Stráský. Státní zástupce do materiálů, které projektant přinesl, nahlíží. „Je mi nesmírně líto utrpení lidí, kteří byli poškozeni. Já mám svědomí čisté,“ dodal Stráský.
Nyní soudce předvolal projektanta Jiřího Stráského. Ten si připravil prezentaci a chtěl ji pustit na televizi, to mu však soudce zamítl. „Smyslem vašeho výslechu je, abyste situaci popsal vlastními slovy,“ uvedl. „Obrázek řekne víc než dlouhý text,“ kontroval projektant.
Připomeňte si, jak pád trojské lávky popisovali v roce 2017 svědci:
Rána jako prásknutí dveřmi! Trojská lávka podle svědků musela spadnout rychle a najednou
Obhájce Jiřího Stráského se Semeckého ptal, zda byla při opravě v roce 2012 na lávku přidána cementová vrstva ve výšce 3 cm uprostřed a 2 cm směrem ke kraji. „To už si nevybavuji, nicméně tak zněl projekt a ten byl zpracovaný odbornou firmou,“ odpověděl. Obhájce se dále zeptal, zda došlo v roce 2012 k odstranění části betonové konstrukce, zda došlo ke změně vlastností lávky. „Nemělo by to mít vliv na stabilitu,“ uvedl obžalovaný.
Podle Semeckého byla už v roce 1985 vypsána reklamace na trhliny, které vznikly na lávce a byly jednou z příčin zatékání do konstrukce.
Věděl jste o tom, že se zákaz solení nedodržoval? tázal se obžalovaného Semeckého státní zástupce Vavrečka. „To mi známo nebylo,“ odpověděl Semecký.
„Nejsem si vědom nedbalosti ve své činnosti, dokud jsem byl ve funkci vedoucího oddělení,“ uvedl na závěr úvodní řeči Semecký.
„V roce 2016 byla z mé strany opakovaná výzva na příslušný úsek TSK, který měl zajistit a zahájit přípravu výměny lávky za novou, a to do do dvou let od této urgence,“ uvedl Semecký. Nařídit uzavření lávky podle něj nebylo v jeho pravomoci. „Pokud bych měl v ruce něco, co naznačuje, že je ji potřeba uzavřít, bylo mou povinností vyzvat příslušný orgán státní správy, aby lávku uzavřel nebo učinil příslušná opatření,“ řekl. Dodal, že žádné takové indicie však neměl.
Ohradil se taky proti tvrzení obžaloby, že nezajistil, aby při údržbě lávky nebyla používána posypová sůl, ačkoli to zakazovala stavební dokumentace. „Už v roce 1985 byl vydán striktní zákaz k užívání solí. Údržbové firmy mohly používat jen písek nebo drobný štěrk. Nebylo v gesci pracovníků TSK provádět kontrolu realizace těchto opatření,“ řekl.
Soudce vznesl dotaz, kdy byl odhad životnosti lávky na pět let. „Už v roce 2011,“ odpovídá Semecký.
První se ke slovu dostal obžalovaný exšéf oddělení mostů Antonín Semecký. „Po dobu mé funkce byla provedená na lávce řada hlavních prohlídek. Je to kontrola objektu, kde oprávněná osoba vizuálním způsobem zjištuje závady a doporučuje správci kroky, které má realizovat,“ řekl. V zatěžovacích zkouškách podle něj nebyly zjištěny výrazné odchylky od projektovaného stavu.
Při pádu trojské lávky 2. prosince 2017 se zranili celkem čtyři lidé. Jeden z nich požaduje náhradu nemajetkové újmy ve výši 96 tisíc korun, další 110 tisíc. Všeobecná zdravotní pojišťovna žádá úhradu škody ve výši 2 239 000 korun. Praha požaduje náhradu škody přes 8,2 milionu korun.
Bývalý šéf oddělení mostů Technické správy komunikací Antonín Semecký podle obžaloby o špatném stavu lávky věděl. „Na základě výsledků zkoušek a posudků mu bylo známo, že lávka je v havarijním stavu,“ stojí v obžalobě. Semecký dle ní také nenechal posoudit zatížitelnost, i když to pro lávky ve špatném až havarijním stavu předepisují normy. „Obviněná osoba neinicializovala nutné a vhodné opravy či údržbu lávky, ani neprovedla taková opatření, která by omezila přístup chodců.“
Projektant Jiří Stráský podle obžaloby při vypracování projektu provedl nedostatečné výpočty týkající se zatížení mostu. „Nezapočítal ve statickém výpočtu vedlejší vlivy jako zatížení větrem a teplotou,“ uvedl státní zástupce Šimon Vavrečka s tím, že muž také řádně nevykonával autorský dozor, což vedlo k nekvalitnímu provedení prací a nedostatečné ochraně nosné konstrukce lávky před korozí.
Stráský podle obžaloby navíc uvedl v technické správě, že vlastní konstrukce údržbu nepotřebuje, ačkoliv technická norma stanovuje, že se u těchto staveb musí provádět stálá kontrola i opravy injektáže.
Líčení začalo čtením obžaloby. Ta oba muže viní z trestného činu obecné ohrožení z nedbalosti, který spáchali tím, že zanedbali povinnosti vyplývající z jejich zaměstnání.
Státní zástupce Šimon Vavrečka u Obvodního soudu pro Prahu 7 vyjmenoval také řadu zranění, která nehoda způsobila třem mužům narozeným v letech 1957, 1974 a 1983 a ženě s ročníkem narození 1954. Nejhůře ze všech dopadla právě žena, kterou záchranáři převezli do nemocnice s krvácením do mozku a břicha, s trhlinami střev, zlomeninami čelisti, očnice, nosu, pánve, lopatky a stehenní kosti. Muži měli polámané kosti nebo obratle.
Dobrý den, vážení čtenáři,
vítáme vás u online přenosu ze soudu kvůli pádu trojské lávky. Na lavici obžalovaných usednou podle dřívějších zjištění dva muži - projektant lávky a uznávaný mostař Jiří Stráský a bývalý šéf oddělení mostů Technické správy komunikací Antonín Semecký. Veškeré dění v soudní síni vám zprostředkujeme online, začínáme v 9:00.
