22°C
Rána jako prásknutí dveřmi! Tak popisovali svědci pád trojské lávky, která se 2. prosince, po 33 letech, co spojovala Troju a Císařský ostrov, náhle zřítila do Vltavy. Čtyři lidé se při neštěstí vážně zranili. Obvinění z obecného ohrožení padlo loni v březnu, oba dva muži již dříve proti němu protestovali a proti zahájení trestního stíhání podali stížnost. V rozplétání případu pokračoval 21. dubna Obvodní soud pro Prahu 7.
* Hlavní město Praha po mužích žádá odškodnění 8,2 milionu korun, které vynaložila na odstranění zřícené konstrukce. Pojišťovny chtějí 2,4 milionu a dva ze zraněných požadují dohromady 206 000 Kč jako náhradu nemajetkové újmy.
* Zranili se tři muži narození v letech 1957, 1974 a 1983 a žena s ročníkem narození 1954. Ta dopadla nejhůř - utrpěla krvácení do mozku a břicha, trhliny střev, zlomeniny čelisti, očnice, nosu, pánve, lopatky a stehenní kosti. Muži měli polámané kosti nebo obratle.
* Jiřímu Stráskému klade obžaloba mimo jiné za vinu, že ve výpočtech nezohlednil vliv větru a teploty a že řádně nevykonával autorský dozor, což údajně vedlo k nekvalitnímu provedení prací. Podle Stráského za zřícení lávky může posypová sůl a neodborný nátěr, o kterém ho navíc nikdo neinformoval. Znalec v září u soudu potvrdil, že sůl korozi výrazně urychlila, lávka by podle něj jinak vydržela klidně sto let.
* Antonín Semecký podle obžaloby věděl o špatném až havarijním stavu lávky, když měl k dispozici několik desítek záznamů a posudků, které na problém upozorňovaly. On sám uvedl, že si žádné nedbalosti není vědom, při zkouškách prý žádné odchylky zjištěny nebyly.
* Zaměstnanci firmy Pontex, která pro TSK kontrolovala stav pražské trojské lávky, vypověděli, že neměli důvod lávku uzavřít. Stav konstrukce sice před jejím zřícením klasifikovali jako velmi špatný, v Česku jsou ale podle nich v provozu i mosty ve stavu havarijním.
* Nová lávka už stojí, zpřístupněna byla loni 23. října. Stála 150 milionů a stavěla ji firma SMP CZ.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost, soud budeme sledovat zase 17. června online.
Líčení bylo přerušeno. Ve čtvrtek měli vypovídat znalci, nakonec byl ale soud odročen na 17. června. Jiří Stráský chce předvolat další tři svědky, mezi nimi i Jana Vítka z ČVUT, který vypracovával znalecký posudek na posouzení spár mezi segmenty nosné konstrukce. Antonín Semecký chce také předvolat další tři lidi.
Stráský chtěl přečíst i závěr zkoušky z roku 2014, v němž je podle něj uvedeno, že byla konstrukce porušená. Řekl, že upozorňoval na to, že je potřeba prozkoumat stav konstrukce odstraněním sanačního betonu. „Veškerá koroze se koncentrovala do jednoho místa. Proto je třeba odstranit sanační beton, pokud segmenty rozbijete, nebude možné to zjistit,“ psal znalci. Stráský na to podle svých slov upozorňoval i policii, ale segmenty se při ohledání rozbily.
Přečetlo se také vyjádření TSK z prosince 2017, kde stojí, že se posypové soli nepoužívaly a dohlíželo se na to. Podle Stráského to ale neznamená, že se soli nepoužívaly v minulosti. Semecký na to řekl, že byly zakázané už od počátku.
Stráský chtěl také přečíst jeden ze závěrů zkoušky lávky. Tam stojí: „V nosné části lávky ani v podporách před ani po dynamické zkoušce nebyly nalezeny trhliny.“
Jiří Stráský se vyjádřil k další listině, která shrnuje provedená měření na lávce. Upozornil na to, že je v ní napsáno, že mezi segmenty na části lávky zcela chybí výplň spáry a v důsledku toho jsou kanálky otevřené a korodují. Závěry přitom říkají, že „v průzkumu nebyla zaznamenána místa s výrazným oslabením konstrukce“. Podle Stráského se tato věta ve výsledcích sledování opakuje. „Je to absurdní věta,“ řekl.
Exšéf oddělení mostů TSK Antonín Semecký se také ohradil k tomu, jak je v protokolu vyjádřena škoda. Je tam podle něj uvedeno, že škoda je 11 milionů korun, to je ale podle něj částka, za kterou byla v roce 1984 postavená. „Není tam zohledněno stáří lávky, že byla vyhodnocena jako neopravitelná,“ řekl. Znalec loni v září u soudu uvedl, že hodnota lávky před zřícením byla 675 tisíc korun. K listinným důkazům také dodal, že magistrát v roce 2011 dostal dokument, ve kterém byla určena životnost lávky na 5 až 7 let.
Antonín Semecký se poté vyjádřil k závěru jednoho ze znaleckých posudků. Podle něj naznačuje, že do betonu zatékalo. „Větší hodnota síranů naznačuje průnik srážkové vody do betonu,“ řekl. Sírany ze srážkové vody se podle něj podílely na korozi.
Přečetl se také dopis, ve kterém Antonín Semecký požadoval v roce zahájení přípravy nové lávky. „V rámci svých povinností jsem požadoval na druhé složce TSK, aby okamžitě zahájila přípravu, neboť ten stav byl alarmující,“ řekl k tomu u soudu.
U soudu se čte záznam o reklamaci lávky z roku 1985. „Při prohlídce se zjistily nedostatky,“ píše se v něm. Podle dokumentu, který je částečně nečitelný, nedochází k odtékání vody a na lávce se tvoří kaluže. Dokument dále uvádí, že se objevily trhliny v plastbetonu, kam může zatékat, plastbeton je v některých místech kluzký, což může ohrozit bezpečnost chodců.
Jiří Stráský k tomu poznamenal, že by rád věděl, kde se dokument vzal. „TSK měla všechny dokumenty předat policii a najednou se tento dokument objeví,“ podotkl. Předseda soudního senátu na to řekl, že je z policejního spisu.
U soudu se následně četlo svědectví ženy, která šla okolo, když lávka spadla. „Ozvala se velká rána,“ stojí v její výpovědi. Svědkyně dále uvedla, že si myslela, že se něco stalo na nedaleké stavbě. „Bylo zřejmé, že most a jeho konstrukce celá spadla najednou,“ řekla také.
K výpovědi Semeckého se nyní vyjadřuje mostař Stráský, který lávku projektoval. „Z výpovědi Antonína Semeckého je zřejmé, že nepochopil dynamickou a statickou funkci konstrukce, a co je horší, nepovažoval za nutné konzultovat opravy s projektantem,“ řekl. Upozornil také na to, že podle něj nebyl znám stav konstrukce po povodni v roce 2002. „Pokud by byl znám stav po povodni, mohlo být identifikováno mimořádné zatížení konstrukce,“ uvedl Stráský.
Ohradil se také proti opravám, které byly na lávce provedeny, obzvlášť k té z roku 2012, která konstrukci podle něj „drasticky znehodnotila“. Uvedl, že se odstranila část betonu a byla nahrazena sanačním materiálem. „Zatížení bylo zvýšeno o 52 tun,“ řekl. Semecký podle něj ani nedoložil, jak byla kvalita práce dokumentována. „Nemůže vysvětlit, proč byla přidána vrstva betonu,“ uvedl.
U soudu se opakuje výpověď Semeckého ze září. Vypověděl, že při zatěžovacích zkouškách, které byly za dobu jeho působení provedeny, nebyly zjištěny výrazné odchylky od projektovaného stavu. „V roce 2016 byla z mé strany opakovaná výzva na příslušný úsek TSK, který měl zajistit a zahájit přípravu výměny lávky za novou, a to do do dvou let od této urgence,“ uvedl Semecký ve své výpovědi s tím, že nařídit uzavření lávky podle něj nebylo v jeho pravomoci, žádné indicie, které by naznačovaly, že je třeba ji uzavřít, prý ale neměl.
Ohradil se taky proti tvrzení obžaloby, že nezajistil, aby při údržbě lávky nebyla používána posypová sůl, ačkoli to zakazovala stavební dokumentace. „Už v roce 1985 byl vydán striktní zákaz k užívání solí. Údržbové firmy mohly používat jen písek nebo drobný štěrk. Nebylo v gesci pracovníků TSK provádět kontrolu realizace těchto opatření,“ řekl.
Obhájce Jiřího Stráského se následně Semeckého ptal, zda byla při opravě v roce 2012 na lávku přidána cementová vrstva ve výšce 3 cm uprostřed a 2 cm směrem ke kraji. „To už si nevybavuji, nicméně tak zněl projekt a ten byl zpracovaný odbornou firmou,“ odpověděl. Obhájce se dále zeptal, zda došlo v roce 2012 k odstranění části betonové konstrukce, zda došlo ke změně vlastností lávky. „Nemělo by to mít vliv na stabilitu,“ uvedl v září obžalovaný.
Bývalý šéf oddělení mostů Technické správy komunikací Antonín Semecký podle obžaloby o špatném stavu lávky věděl. „Na základě výsledků zkoušek a posudků mu bylo známo, že lávka je v havarijním stavu,“ stojí v obžalobě. Semecký dle ní také nenechal posoudit zatížitelnost, i když to pro lávky ve špatném až havarijním stavu předepisují normy. „Obviněná osoba neinicializovala nutné a vhodné opravy či údržbu lávky, ani neprovedla taková opatření, která by omezila přístup chodců.“
U soudu měli dnes podle původního plánu vypovídat znalci, ti však nakonec přijdou až ve čtvrtek. Dnes znovu promluví obžalovaný mostař Jiří Stráský, který se vyjádří k výpovědi druhého obžalovaného, bývalého šéfa oddělení mostů Technické správy komunikací Antonína Semeckého.
Dobrý den, vážení čtenáři,
vítejte u přímého přenosu ze síně Obvodního soudu pro Prahu 7, který se po půlroční pauze vrací k případu pádu trojské lávky. Ta se zřítila v prosinci 2017, při pádu se zranili čtyři lidé. Státní zástupce kvůli neštěstí obžaloval dva lidi, jsou jimi Jan Stráský, světově uznávaný mostař, jenž lávku z roku 1984 projektoval, a bývalý šéf oddělení mostů Technické správy komunikací (TSK) Antonín Semecký.
