22°C
„Chatu jsme začali budovat v roce 1979 a o pět let později ji jsme ji zkolaudovali,“ vzpomínají manželé. Na chatě trávila rodina Juráskových krásné chvíle, objekt si upravili stejně jako okolní pozemky, které ležely ladem, a nikdo se o ně nestaral. Manželé podle svých slov pláň zalesnili a vytvořili tam remízek s cestou, kterou užívají jako příjezd k chatě.
Měli dohodu
V roce 1994 dostal v restituci majitel zpět celý pozemek. Tedy i půdu okolo chaty a malého pozemku Juráskových. „Měli jsme písemnou dohodu o užívání a platili jsme mu roční nájem. Líbilo se mu, jak jsme pozemek zrekultivovali. Slíbil nám předkupní právo, kdyby se pozemek prodával. On měl připravenou dohodu a tohle jsme si domluvili, dopsali a podepsali,“ uvedli Juráskovi.
Vše je jinak
Situace se změnila, když pozemek zdědil jeho synovec, který bydlí v Podkrkonoší. Juráskovým napsal, že chce pozemky prodat. V listopadu loňského roku dostali dopis od jeho advokáta a nevěřili svým očím. „Stálo tam, že nám pozemek, který jsme užívali a obdělávali, prodá za šest a půl milionu,“ zděsili se Juráskovi. V místě, kde byla obvyklá cena 30 korun za metr čtvereční, měli zaplatit 1500 korun. „Pak nám slevili na 800 korun za metr s tím, že o pozemky je zájem,“ popsali vývoj jednání Juráskovi.
Osminásobek?
Nedalo jim to a obrátili se s dotazem na realitní kancelář, aby věděli, jaká je současná cena. „Napsali nám, že by koupili metr čtvereční za stovku. Podle odhadce je cena pozemku, který užíváme, od 30 do 50 korun za metr čtvereční,“ uvedli manželé.
Zaplatit 800 korun za metr čtvereční není v jejich silách. Majitel prý hodlá pozemky rozprodat a obec má projednávat změnu územního plánu. „Jak se máme domluvit, abychom byli spokojeni my i on? Pozemek potřebujeme kvůli cestě, která vede k chatě. Co máme dělat?“ ptají se zoufalí manželé.
Ombudsmanka Blesku: Šance na výhru stále existuje!
Pokud chtějí mít manželé Juráskovi přístup k chatě, ještě to podle Ombudsmanky Blesku JUDr. Jaroslavy Šafránkové neznamená, že by museli odkupovat pozemek od souseda. „Cenová regulace zde žádná není, takže v případě, že by opravdu pozemek koupit chtěli, nezbylo by jim nic jiného než zaplatit majiteli cenu, jakou on si určí,“ říká k případu Ombudsmanka a rovnou pokračuje:
„Jde-li jen o zachování přístupové cesty, pak pokud na komunikaci, která je v katastru nemovitostí označená pod číslem 696/7, navazuje komunikace, která není vyznačena v katastru nemovitostí, jsou možné následující přístupy řešení:
Veřejná cesta „Jestliže existuje fakticky cesta, kterou využívá více majitelů nemovitostí a která je jedinou přístupovou cestou k těmto nemovitostem, tak by připadalo v úvahu obrátit se na silniční správní úřad s tím, aby určil, že se jedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci,“ radí Jaroslava Šafránková.
Věcné břemeno
Pokud by se podle JUDr. Šafránkové nejednalo o tento typ komunikace, pak je možné zřídit věcné břemeno cesty po pozemku, a to právě pro případ, že zde není možný jiný přístup než přes pozemek 697/1. „Za této situace je třeba si nechat vyhotovit geometrický plán a uzavřít dohodu s majitelem nemovitosti, která je však úplatná,“ upozorňuje dále.
Soud
Jestliže nebude chtít majitel uzavřít dohodu, což je pravděpodobné, když chce prodat pozemky, pak je možné se obrátit s návrhem k soudu na zřízení práva nezbytné cesty. „I v tomto případě půjde o zřízení práva za úplatu, jejíž výše se bude určovat znaleckým posudkem,“ přidává na závěr radu Ombudsmanka Blesku.
Dohoda je nanic
Ombudsmanka Blesku JUDr. Jaroslava Šafránková se vyjádřila i k písemné dohodě o užívání pozemku se sousedem – původním majitelem. „Co se týče dokumentu z roku 1994, tak se jedná pouze o nájemní smlouvu a dohodu mezi bývalým majitelem a manželi Juráskovými, že v případě prodeje by si mohli odkoupit tyto pozemky, nicméně toto se nevztahuje na nového majitele nemovitostí,“ nemá dobrou zprávu Šafránková.
„Bylo samozřejmě v minulosti možné zřídit předkupní právo a nechat ho zapsat do katastru nemovitostí. V takovém případě by manželé Juráskovi měli přednostní právo na odkoupení pozemků, ale opět za určenou kupní cenu. Skutečnost, že se o pozemky a cestu manželé Juráskovi starali 44 let, není podstatná, a to vzhledem k tomu, že věděli, že pozemky jim nepatří, což vyplývá i z uzavřené dohody o nájmu pozemků, a fakticky užívali cizí pozemky takřka zadarmo,“ dodává.
A na závěr také upozorňuje, že pokud pozemky v současné době nadále užívají, tedy mají na nich stále dřevníky, přístřešky na dříví atd., je možné, že po manželích Juráskových bude chtít majitel nemovitostí zaplatit bezdůvodné obohacení za užívání těchto pozemků, které bude odpovídat tržnímu nájemnému.
Potřebujete OMBUDSMANA BLESKU?
NAPIŠTE NÁM SVÉ PŘÍBĚHY
Na adresu redakce: Blesk OMBUDSMAN, Komunardů 42, 170 00 Praha 7 nebo na e-mailovou adresu: ombudsman@cncenter.cz
Nezapomeňte připsat také svoje telefonní číslo. Podmínkou je zveřejnění vašeho příběhu v deníku Blesk a reportáže na Blesk.cz!
Kutil Jaroslav Hofmann vyřešil elektřinu v chalupě solárním panelem a 12 V rozvody.. Romana Vébrová
