14°C
Jako pečovatelka vyrazila do Německa paní Viola už po několikáté. „V roce 2013 mi umřela doma v náručí maminka. Uvědomila jsem si, že chci pomáhat lidem. A tuhle práci jsem začala mít ráda. Vyhledala jsem si agenturu a přes ni jela v roce 2014 poprvé do Německa,“ vzpomíná na začátky Viola Victoria Widmanová. Po třech letech tvrdé, fyzicky a psychicky náročné práce se ale ohlásilo zdraví a paní Viola musela řešit problémy s páteří. K tomu ji čekala operace karpálního tunelu.
Jakmile se dala do kupy, řekla si, že znovu pojede pomáhat do Německa. „Proto jsem 15. ledna nastoupila do agentury Old-Age Care a zamířila nejdříve na měsíční zkoušku k jedné rodině,“ říká s tím, že si za první měsíc vydělala 22 tisíc čistého. „Měla jsem stanoveno 65 eur na den. Makala jsem celé dny bez jediného volna. Ta agentura si bere přesně polovinu mého výdělku. Takže jsem sice dostala o něco méně, než jsem měla, jak jsem si to spočítala, ale přesto jsem se rozhodla tam jet na další dva měsíce,“ přiznává.
A právě po těchto dvou měsících už od agentury Old-Age Care neviděla ani korunu! „Nejdříve mi slíbili, že pošlou peníze, až se vrátím. Pak že to zadají a pošlou... A nakonec mi řekli, že se mám dostavit za nimi na Těšnov, kde mají firmu,“ pokračuje dále paní Viola. Podle pokynů proto vyrazila do Prahy na danou adresu a těšila se, že konečně dostane svoje peníze.
„Pán na vrátnici vůbec nevěděl, o koho se jedná, nikoho takového neznal. Následně mi nikdo nezvedal telefon. Jediné, co od nich mám, jsou maily, kde slibují, že zaplatí, a výplatnice, které mi od nich dorazily. Ale peníze, které na nich jsou napsané, jsem nikdy neviděla,“
V jaké fázi je to nyní? S firmou Old-Age Care není paní Viola přes půl roku v kontaktu. „Nejdříve mi v květnu poslali výpověď dohodou. To jsem nepřijala a počkala jsem na červen, kdy jsem mohla dát výpověď podle paragrafu 56 z důvodu, že mi nezaplatili. Jsem nyní ale v situaci, že jsem 10 měsíců bez příjmu. 1,5 měsíce mi chybělo odpracovat, abych dostala podporu. Za dva roky musíte mít rok odpracováno. Jsem finančně závislá na své rodině,“ dodala smutně Widmanová.
Co na to agentura Old-Age Care?
Dává ruce pryč!
Paní Widmanová v době, kdy byla zaměstnaná u firmy Old-Age Care, komunikovala především s panem Michaelem Kunstem. Proto mu Blesk dal prostor pro vyjádření. Potvrdil, že paní Widmanová byla opravdu zaměstnankyní této firmy. A tvrdí, že on, ač předtím jednal jménem této firmy, s ní nemá nyní nic společného. „V rámci České republiky vedl společnost Old-Age Care s.r.o. pan Ing. Michal Schwarzkopf. Tato společnost zřídila ke dni 28. 12. 2017 org. složku na území Slovenské republiky, jejímž vedoucím jsem byl na základě pracovního poměru ustanoven já,“ říká Kunst s tím, že jeho úlohou bylo obchodní vedení, koordinace českých a slovenských zaměstnanců a komunikace s partnery v zahraničí.
„Sám jsem v pozici, kdy mi tato firma dluží částku přesahující 10 000 eur,“ tvrdí. „Vzhledem k problémům, které s českou společností panovaly již od úplného začátku (pozdě proplácené fakturace, stížnosti českých zaměstnanců na pozdě proplácené mzdy atd.), jsem se rozhodl založit novou společnost (pozn. red.: Old-Age Care Slowakei s.r.o.), ve které vlastním většinový obchodní podíl a ve které budu mít zákonnou možnost rozhodovat,“ překvapuje.
Osm ošetřovatelek bez peněz
Na Kunsta se postupně obrátilo hned několik ošetřovatelek s tím, že jim nebyla vyplacena mzda. „Bylo jich odhadem 8. Se 4 zaměstnanci se povedlo situaci vyřešit tak, že pokračovali v práci pro naši slovenskou společnost, která je »přebrala« a mzdy jim doplatila. Se zbývajícími 4 zaměstnanci se situaci vyřešit nepovedlo (3 z nich předali záležitost svým právním zástupcům, kteří jsou ochotni komunikovat pouze s jednatelem společnosti dlužníka, jeden z nich nemá zájem situaci řešit vůbec),“ prohlašuje Michael Kunst, jednatel společnosti.
Kolik si účtují?
Práce pečovatelky je podle paní Violy velice fyzicky, psychicky i časově náročná. „Dělala jsem dva měsíce skoro v kuse a neměla žádné volno. Odpočinula jsem si, když oni spí. Často se stává, že se budí v noci, že něco potřebují, že se počůrají a potřebují vyměnit plenu. Je to práce nonstop,“ popsala Blesku. „Dělám tu práci z lásky a baví mě to. Ale déle než ty dva měsíce v kuse se to prostě nedá dělat…“ Prozradila, kolik rodiny v Německu platí za péči o svoje příbuzné: „Je to tak 2400 až 2500 eur měsíčně. Záleží na typu případu. Já jsem se starala o dva seniory – o babičku a dědečka.“
Co na to německá rodina?
Paní Viola je po celou dobu v kontaktu s rodinou, kde pečovala o babičku a dědečka. „Byli na mě hrozně hodný. Mám od nich děkovné dopisy, fakt mě měli rádi. A psala jsem jim, zda nebyl problém s penězi na jejich straně; tak mi potvrdili, že vše zaplatili. Navíc, pokud by to ta rodina nezaplatila, tak mě agentura stáhne, to by oni přicházeli o peníze,“ říká Widmanová s tím, že původně plánovala, že ještě jednou či dvakrát do Německa vyrazí… „No teď vím, že už mě tam nikdo nedostane, když bych tam pracovala zadarmo,“ utvrzuje se.
Překlad e-mailu:
Máma a táta nyní žijí v pečovatelských domovech, už nemohou být doma. 17. dubna spadl táta ze suterénních schodů... v bytě už nemůže žít sám. Máma je už velmi unavena – bohužel. Jsou však ve velmi dobrých domovech pro seniory a daří se jim dobře. 3. dubna 2019 jsem zaplatil fakturu agentuře Old-Age Care! 29. dubna 2019 jsem agentuře zaplatil peníze za letenku, letenku nelze zrušit. Agentura má peníze již dlouho!
Ombudsman Blesku: Musí si peníze vybojovat u soudu
Jak má paní Viola podle Ombudsmana Blesku dostat své peníze z fi rmy? „V případě, že neobdržela od agentury mzdu, která jí náleží za řádně vykonanou práci, může podat na společnost žalobu a domáhat se svého nároku u soudu,“ radí nejdříve obecně Ombudsman a spolupracující advokát společnosti Vaše nároky.cz Petr Novák.
A co říká přímo případu paní Widmanové: „Tato agentura je nyní v insolvenčním řízení, kdy zatím nebylo rozhodnuto o jejím úpadku. V případě, že úpadek společnosti insolvenční soud osvědčí, může paní Viola svůj nárok uplatnit v insolvenčním řízení.“ Paní Violu také zajímalo, zda nemůže mít nějaký problém kvůli tomu, že od firmy získala výplatnice, ale žádné peníze už ne? „S tím by zaměstnanec neměl mít žádné problémy. Naopak v případě prokázání výše nároku v soudním či insolvenčním řízení by z hlediska důkazní situace byla výplatnice výhodou,“ vysvětluje Novák.
Jak je to s podporou od státu?
Petr Novák také paní Widmanové vysvětlil, jak to funguje s podporou od státu: O náhradu nevyplacené výplaty mohou u úřadu práce žádat zaměstnanci, kteří pracují nebo pracovali pro zaměstnavatele na hlavní pracovní poměr, ale také na dohodu o provedení práce (za předpokladu, že jsou účastni na nemocenském pojištění) či dohodu o pracovní činnosti.
„U úřadu práce je možno nárokovat náhradu výplaty pouze za měsíce, jež spadají do tzv. rozhodného období, tj. 3 měsíce předcházející a 3 měsíce nadcházející po měsíci, v němž došlo k podání insolvenčního návrhu nebo vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení. I výše náhrady výplaty od úřadu práce má svá omezení,“ objasnil.
Pomůže jí Evropský soud?
To, že sídlo zaměstnavatele a místo výkonu zaměstnání nejsou v rámci jednoho státu, neznamená, že kauzu je možno řešit u Soudního dvora EU nebo Evropského soudu pro lidská práva. „U Soudního dvora Evropské unie paní Viola nárok uplatňovat nemůže, neboť k soudu zásadně jednotlivci přístup nemají. K tomu, aby mohla paní Viola podat stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva, by jí muselo být zasaženo do jejích základních lidských práv a svobod přiznaných Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv, přičemž by musely být vyčerpány všechny prostředky k domožení svých práv v daném státě,“ vysvětlil Petr Novák, Ombudsman Blesku.
