Paní Andrea potřebovala živnostenský list kvůli prodeji náramků Made by Aneli na Jarmarku Blesku. Vyrazila proto na živnostenský úřad. A jak sama říká, měla štěstí na hodnou úřednici…

„Když jsme to s paní vyplňovaly, upozornila mě, že zaplatím na pokladně na místě 1000 Kč a už nic platit nebudu. A ať počítám s tím, že do konce týdne budu mít ve schránce složenku, abych zaplatila poplatek k živnostenskému listu. Ale že v žádném případě nemám nic hradit, že je to podvodná společnost,“ popisuje Andrea. Poznamenala, že na úřadu byla ve středu. A přesně, jak úřednice předpověděla, objevila se už v pátek ve schránce první obálka se složenkou na částku 1785 Kč. „I když mě na to upozorňovali na úřadě, stejně jsem z toho neměla dobrý pocit. Ale nic jsem neplatila,“ říká.

Andrea Kuchtová se svými výrobky.
Andrea Kuchtová se svými výrobky.
Autor: Alexandr Malachovský

Příští týden dorazilo další překvapení – znovu výzva k platbě a další složenka! „Tentokrát chtěli 2690 Kč. To už jsem nečekala. Dost mě to vyděsilo. Myslela jsem, že se mi to navýšilo, jako penále, protože jsem první nezaplatila,“ popisuje, jak uvažovala. Následně si ale prohlédla obě složenky a zjistila, že se jedná o dvě různé společnosti – jedna z Prahy, druhá z Brna. „Když jsem asi za měsíc byla na živnostenském úřadu znovu, paní jsem říkala, že mi tedy složenky přišly hned dvě. A to se divili i oni. Ale ujistili mě, že jsem udělala dobře, že jsem nic neplatila. Tak už jsem to neřešila. A naštěstí už nic jiného nepřišlo,“ uzavřela.

Chci varovat ostatní

Mladá maminka se na Blesk obrátila hlavně proto, aby se její varování před podvodníky dostalo k co nejvíce lidem. „Přemýšlela jsem nad tím, kolik laiků jako já jim to asi zaplatí. Já jsem naštěstí byla upozorněna! Narazila jsem na moc milou paní úřednici, ale ne všude takoví lidé jsou,“ říká paní Andrea a dodává: „Snad to někomu dalšímu pomůže, pošetří peníze na rozjezd vlastního podnikání a nebude financovat takovéhle podvodníky, kteří se snaží vydělávat na začínajících a nezkušených živnostnících.“ 

Pozor na ně!

  1. Rejstřík obchodu a živnosti D.I.C. – Data Information Center, s.r.o. Kopčianska 15, Bratislava Požadovaná částka: 1785 Kč První společností je D.I.C. – Data Information Center, s.r.o. Ta zasílá začínajícím podnikatelům dopis, kde na ně velkým písmem jako první vyskočí »Rejstřík obchodu a živnosti«. Firma tedy nabízí zápis do něj. „Rejstřík obchodu a živnosti obsahuje data o podnikatelských subjektech České republiky a je přístupný pouze firmám a podnikatelům zapsaným v živnostenském rejstříku,“ napsala společnost paní Kuchtové. Celý dokument působí na čtenáře tak, že se jedná o důležitou věc, kterou dotyčný začínající živnostník musí zaplatit a bez které se neobejde. Avšak poslední věta vše vysvětluje: „Tento doklad se stává účetním pouze v případě uhrazení.“
  2.  Živnostenská komora Česká republika  Provozovatel rejstříku: OFFICE POINT, s.r.o., Truhlářská 1519/25, Praha 1 Požadovaná částka: 2690 Kč Druhá společnost, která kontaktovala paní Kuchtovou, je OFFICE POINT s.r.o., a nabízí vesměs to úplně samé – registraci do jejich »rejstříku«, tedy konkrétně do živnostenského portálu, který obsahuje data o podnikatelských subjektech České republiky… První, co uvidíte po otevření dopisu od této společnosti, je velké logo Živnostenská komora Česká republika, což opět může začínající podnikatele zmást… Stejně tak i předem vytištěná a předvyplněná složenka. A stejně jako u první firmy nechybí poslední věta: „Smlouva se považuje za uzavřenou úhradou uvedené částky provozovateli.“

Ministerstvo průmyslu a obchodu: Víme o nich, varujeme!

Blesk požádal o vyjádření i ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Vědí o tom, že na nové podnikatele poměrně brzo zaútočí takovéto firmy se svými »fakturami a složenkami«? „V této věci byl již dříve podán podnět Úřadu na ochranu osobních údajů k posouzení činnosti těchto společností (tzv. katalogových firem) z hlediska dodržování zákona na ochranu osobních údajů,“ řekla nejdříve Blesku Miluše Trefancová z tiskového oddělení MPO.

„Úřad nám sdělil, že se nejedná o porušení zákona, pokud dochází k oslovení a zasílání nabídek podnikatelům. V případě, že by však tímto jednáním bylo zasahováno do osobnostních práv jednotlivých osob samostatně výdělečně činných při jejich podnikatelské činnosti, je působnost daná místně a věcně příslušnému soudu.“ Trefancová dále potvrdila, že se MPO z tohoto důvodu rozhodlo vydat metodickou pomůcku určenou všem krajským živnostenským úřadům a Magistrátu hl. m. Prahy, která obsahuje informace a doporučené postupy při řešení aktivit výše uvedených subjektů. 

Hospodářská komora: Nic dalšího neplaťte!

Že by se měli začínající podnikatelé mít na pozoru, nevarují jen úřednice, ale i samotná Hospodářská komora ČR! „Od našich členů (pozn. Hospodářská komora ČR zastřešuje 16 tisíc živnostníků a firem a 119 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů) zaznamenáváme řadu případů, kdy se někdo snaží z čerstvě registrovaných živnostníků a firem vymámit tisíce korun za nějakou registraci do databází ekonomických subjektů. Živnostníky a firmy před takovými nekalými praktikami důrazně varujeme a doporučujeme, aby se obrátili na Hospodářskou komoru ČR,“ řekl Blesku její mluvčí Miroslav Diro.

S tím, že jediným zákonem stanoveným poplatkem za ohlášení živnosti a následnou registraci v živnostenském rejstříku je zákonem stanovená částka 1000 Kč! Blesku následně Diro potvrdil, že se evidují desítky případů, které jim podnikatelé nahlásí, reálně jich ale podle něj budou tisíce. Kde ale »podnikavé« firmy získávají kontakty? „Rejstříky (např. živnostenský) s adresami jsou veřejné. Podněty se k nám často dostávají, když už jsou na policii nahlášeny, popř. samozřejmě postupujeme podle zákonů,“ uzavřel.

Mgr. Lukáš Zelený
Mgr. Lukáš Zelený
Autor: archiv

Ombudsman Blesku: Je to katalogový podvod

„Naprosto souhlasím s tím, že je potřebné varovat i podnikatele před jejich »nepoctivými kolegy«. Neznalý či i pouze neopatrný podnikatel může totiž snadno spadnout do spárů takzvaného katalogového podvodu,“ radí Ombudsman a spolupracující právník Lukáš Zelený.

Podle něj bývá scénář vždy stejný. Na adresu nově zaregistrovaného podnikatele dorazí nenápadná výzva či faktura na služby běžně spojené s podnikáním. „Jedná se o zápisy do různých rejstříků a katalogů firem, platba licenčních poplatků za software a tak dále. Tato faktura může být snadno vinou nepozornosti či zautomatizování procesů proplacena spolu s ostatními,“ popisuje aktuální stav Zelený.

Pouze návrh

„Problém je v tom, že taková faktura je pouhým návrhem na uzavření smlouvy. Tato informace je pak někde v dokumentu malým písmem zmíněna,“ vysvětluje dále Lukáš Zelený. Zaplacením faktury tedy podnikatel přijme danou nabídku a uzavře se společností smlouvu. „Až později zjistí, že se vlastně zavázal platit poměrně vysoké částky za naprosto bezcenné služby: katalog, do kterého byl zapsán, je zcela neznámý a nevýznamný, do rejstříku již byl zapsán automaticky a zdarma, zakoupený software je na internetu ke stažení zdarma…“ objasňuje Ombudsman Blesku.

Peníze vám musí vrátit

Uvedená faktura, má-li být nabídkou na uzavření smlouvy, musí obsahovat jednoznačnou a zřetelnou informaci, že jde o nabídku na uzavření smlouvy. „Nesplňuje-li mimo jiné tuto podmínku, nejde vůbec o návrh na uzavření smlouvy, a smlouva tudíž nemohla být platně uzavřena. Tudíž i pokud podnikatel fakturu zaplatil, učinil tak bez právního důvodu a mohl by se domáhat vrácení zaplacených finančních částek z titulu vydání bezdůvodného obohacení,“ pokračuje Ombudsman.

Moc dobře to vědí

Takovéto společnosti to moc dobře vědí, a proto se snaží spíše podnikatele vystrašit hrozbou soudního vymáhání finanční částky. „Na těch, kteří této hrozbě podlehnou, aniž by se snažili bránit, pak tyto společnosti vydělávají. Pokud se ale podnikatel začne bránit, do žádného sporu se rozhodně nepoženou, jelikož jsou si dobře vědomy toho, že by v takovém sporu nemusely obstát,“ uzavřel Zelený.