S prosbou, jak mají situaci řešit, se nyní obrátili na Ombudsmana Blesku. „Nežádáme po sousedovi nic jiného, než aby postupoval dle občanského zákoníku § 1017, kdy u stromů přesahujících výšku 3 metry dodržel 3 metry od hranice a ostatní stromy 1,5 metru od společné hranice,“ dožadují se společně manželé Vitverovi, kteří se zkusili již obrátit na právničku, ale prý moc nepochodili…

„Odmítla situaci řešit soudně, že výsledky soudu nejsou jednoznačné a nechce nás poškodit, a podobně to dopadlo i u starosty. Řekli nám, že to řešit nebudou,“ říkají.

Poškozená garáž

Vedlejší dům vlastní pan Luboš Bernášek s manželkou Marií, zde ale nežijí, nemovitost pronajímají. „My tu bydlíme od roku 1981 a všechny problémy vznikly, když soused zdědil dům po otci. Problémy se stromy se řeší od léta 2018, kdy jsme zjistili, že praská zeď u garáže. Stromy jsou vysoké 8 až 12 metrů a poškozují naši garáž, která je 2 metry od kmene smrku,“ popisuje začátky konfliktu Helena Vitverová.

Sporné túje

Jakmile zjistili, že se soused rozhodl vysázet túje hned u společného plotu, upozornili ho, že nebude mít šanci se o stromky pořádně starat, ať je tedy zasadí, jak si nastudovali sami, v souladu s občanským zákoníkem dále od hranice.

„Že může tím i zničit náš plot, náš květinový záhonek a zastíní okna v jídelně a kuchyni. Na nic nereagoval. Od dělníků, kteří je tam sázeli, jsme zjistili, že je údajně chce nechat dorůst do výšky až tří metrů. Nedivíme se, že je nechtěl zasázet dále od plotu, protože pak by mu stínily na jeho pozemku,“ pokračuje Vitverová.

„Nechci se k tomu celému vyjadřovat,“ sdělil krátce Blesku majitel tújí Luboš Bernášek.

Ombudsmanka Blesku: Roli hraje stáří stromu!

Blesk dal celý případ k prostudování Ombudsmance Lucii Hrdé. Ta hned na začátek zmínila, že se ke smrku a tújím musí přistupovat jinak…

TÚJE

„Co se tedy týče nově vysázených tújí, lze na situaci aplikovat § 1017 občanského zákoníku. Z něj pak vyplývá, že má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil- li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m,“ říká Lucie Hrdá.

Rada: Pošlete dopis

„Nejdříve by se tedy měli manželé Vitverovi obrátit na souseda s výzvou, aby túje odstranil, a to nejlépe formou doporučeného dopisu zaslaného na dodejku, v němž vylíčí důvody své žádosti, jakož i to, jakým způsobem vysázené túje omezují jejich vlastnické právo.“

Pokud by soused na jejich výzvu nereagoval, budou se muset obrátit na soud. „Kopie zaslaného dopisu pak v řízení bude sloužit jako důkaz toho, že se manželé snažili vyřešit situaci smírnou cestou,“ pokračuje ombudsmanka.

Může se to otočit!

Lucie Hrdá zároveň varuje, že soud zkoumá vždy každý případ individuálně a je nutno zvážit, zda v daném případě skutečně dochází k nepřiměřenému obtěžování. Případně zda toto obtěžování podstatně omezuje obvyklé užívání vlastníkova pozemku. „V opačném případě uloží soud Vitverovým, aby uhradili náklady soudního řízení,“ upozorňuje.

SMRK

Situace se smrkem je odlišná. „Výše popsaný způsob úplného odstranění stromů z důvodu nedodržení odstupu od hranice pozemku se uplatní pouze u stromů vysázených po účinnosti nového občanského zákoníku, tedy po 1. 1. 2014,“ říká Hrdá.

Na smrk se tak zásady o odstupu od hranice pozemku nevztahují. Pokud by Vitverovi dokázali, že smrk narušuje zeď garáže, mohl by soud nařídit odstranění stromu.

VIDEO: Ve Strahovicích na Opavsku vybuchl rodinný domek. Jeden muž zahynul.

Video
délka: 01:28

Ve Strahovicích na Opavsku vybuchl rodinný domek. Jeden muž zahynul. Tomáš Ptáčník