Zkusili vše možné, ale bez výsledku. A teď se proto rozhodli poprosit o pomoc Ombudsmana Blesku.

Pneumatiky, krysy, smrad

Halda na sousedním pozemku je vysoká 10 metrů a podle Brunnerových obsahuje zhruba 300 tun odpadu různého původu. Od stavebního materiálu přes suť, pneumatiky a zeminu. „V létě bahno stékalo k nám. Zaprší, a sesune se to celé,“ ukazují manželé na zahradu, kam chodí opravdu s velkými obavami. Z černé skládky v minulosti lezly i krysy. Brunnerovi už proto několikrát svůj pozemek deratizovali.

„Vytéká odtamtud kontaminovaná voda. V létě je tu nesnesitelný smrad,“ vypočítávali manželé nepříjemnosti, které sousedova černá skládka působí. Majitelkou problematického pozemku je Michaela Krupařová, která v Českých Zlatníkách ani nežije, a pozemek využívá její bratr Jan Krupař.

Ignorují rozhodnutí

„Mám v ruce stoh papírů, a nic se nestalo. Zatím posledním krokem institucí, které se tímto problémem zabývaly, je zamítavé rozhodnutí stavebního odboru Magistrátu města Mostu pro Krupařovou, která žádala prodloužení odstranění haldy až do 28. února 2020. Měla totiž svůj pozemek uvést do souladu s původním stavebním rozhodnutím, které jí povolilo na pozemku vytvořit jakési kaskády ve svahu. Navýšení terénu měla odstranit do 10. března 2019! Což neučinila,“ zlobí se Katarína Brunnerová (55).

A navíc… „Její bratr Jan Krupař na skládku vysázel stromky a natáhl hadice na zavlažování, což znamená, že nemá vůbec v úmyslu haldu odstranit,“ zlobí se paní Katarína.

Rozporuplnou činnost souseda

Na rozporuplnou činnost souseda Jana Krupaře upozorňují Brunnerovi od roku 2008. Loni se obrátili na Blesk a první článek o jejich utrpení vedle smrduté skládky vyšel 23. října. Do obludných rozměrů se totiž svah rozrostl před třemi roky a už se to nedalo vydržet… Nyní zkouší pomoc od Ombudsmana Blesku a doufají, že se celá situace konečně vyřeší.

S kým to už řešili: ✔ Obec ✔ Policie ✔ Obvodní státní zastupitelství ✔ Stavební odbor ✔ Odbor životního prostředí ✔ Česká inspekce životního prostředí

Co na to majitelka pozemku?

Blesk chtěl samozřejmě dát prostor i Michaele Krupařové, která žije nyní v Rokytnici nad Jizerou. Brunnerovi na ni mají pouze kontaktní adresu. A stejně je na tom i starosta Obrnic Jaroslav Zaspal: „I obecní úřad komunikuje s oběma jmenovanýma jenom písemně.“ Proto jsme zaslali paní Michaela Krupařové dopis. A odpovědi jsme se bohužel nedočkali…

Proč to nezatrhne obec?

Manželé se samozřejmě snažili hledat pomoc na radnici v Obrnicích, která má České Zlatníky ve správě. „Místní policie nám řekla, že si lidé na svém pozemku mohou dělat, co chtějí, a obec je bezzubá,“ postěžovali si Brunnerovi. „Na obecním úřadě naši situaci po celá léta dokonce zlehčovali,“ dodávají.

Blesk proto oslovil i Jaroslava Zaspala, starostu zmíněných Obrnic. „V tuto chvíli to řeší stavební úřad a my jako obec jsme dávali podnět České inspekci životního prostředí a čekáme na jejich vyjádření,“ napsal 22. května.

5 milionů na odstranění?

Minulý rok byl ale sdílnější… „Není to jednoznačné, že bychom nic nedělali. Už v roce 2008 jsme dávali podnět Stavebnímu úřadu v Mostě, že tam vzniká nejspíš černá skládka místo stavby, která měla spočívat v tom, že tam vzniknou kaskády ve svahu. Nikdo se tím nechtěl zabývat. Pak dotyčný přestal navážet a mysleli jsme si, že bude klid. Nebyl.

Tahle situace se opakovala několikrát a komunikace s dotyčným, který vše prováděl na pozemku sestry, byla a je těžká. Na pozemek nás nepustil a obhlídku jsme dělali z vedlejších pozemků. Když jsme poslali podnět na inspekci životního prostředí, vrátili nám ji zpět k doplnění. Kdo »stavbu « odstraní, bude předmětem dohadování. Odhaduji to na pět milionů, a to uživatel pozemku nemá.“

Manželé Brunnerovi jsou nešťastní i ze zprávy od státního zastupitelství v Mostě. „To konstatovalo, že se nejedná o trestný čin,“ poznamenal Brunner.

Statik: Je to otázka času, kdy dojde k havárii

Na názor se Blesk zeptal i autorizovaného statika Pavla Dolanského: „V podstatě je to neřízená skládka a nebezpečná je. Kromě toho, že obsahuje různý odpad, je ve svahu. Jeho sklon je 30 až 40 stupňů a ten je příliš velký. Neukotvená zídka masu nemůže udržet. Pukliny se nezacelí, ale postupně zvětší.

Už nyní nese známky nestability. Je jen otázka času, kdy opravdu ujede a dojde k nějaké havárii. S odstraněním takzvaně černé stavby by se nemělo čekat.“

Ombudsman Blesku: Pomoci může už jen soud!

K případu se vyjádřil Ombudsman a právník Roman Moussawi a hned na začátek potvrdil, že sourozenci Krupařovi porušují nejen veřejné předpisy, když bez oprávnění vybudovali skládku na svém pozemku.

„Bohužel je v ČR takových černých skládek a smetišť na soukromých pozemcích hodně a situaci se za stávající legislativy nedaří efektivně řešit,“ hodnotí a pokračuje k tomuto konkrétnímu případu:

„V této situaci už může pomoci pouze soud, aby jim poskytl ochranu. V daném případě tato »černá « skládka jednoznačně obtěžuje sousedy nad míru přiměřenou poměrům a manželé Brunnerovi tedy mají právo domáhat se u soudu toho, aby je Krupařovi přestali obtěžovat pachem skládky, stékáním bahna, vnikáním krys ze skládky atd. Soud by pak měl zakázat obtěžování, což by mělo vést k odstranění skládky,“ radí Moussawi podle kterého je to jediná šance, jak se bránit.

„Pokud manželé Brunnerovi nepodají žalobu, tak bych nesázel na to, že se něco změní,“ říká.

Neměla by se více o tento problém starat obec? „Měla, ale chybí legislativní úprava, obce, zvlášť ty menší, si to ani nemohou dost dobře dovolit,“ vysvětluje na závěr Moussawi.

Změna leží v Poslanecké sněmovně

Podle Moussawiho by v této věci, stejně jako v jiných, pomohla změna legislativy. „Ta by vedla k tomu, že by obec mohla nařídit vlastníkovi pozemku odstranění černé skládky, a to s tím, že pokud tak vlastník neučiní (což je drtivá část případů), tak by měla mít možnost skládku sama odstranit. Takový návrh dokonce v tuto chvílí »leží« v Poslanecké sněmovně, ale pokud vůbec projde, tak bude nejdříve platit až v roce 2021,“ vysvětluje s tím, že návrh dokonce umožňuje obci vstoupit na takový soukromý pozemek, aby mohla zjistit stav a nebezpečnost černé skládky a tuto řádně zdokumentovat.

Kdo odstranění nakonec zaplatí?

Aby však v praxi bylo jakékoliv řešení černých skládek úspěšné, je třeba vyřešit to zcela nejdůležitější, a to jsou peníze. Tj. kdo to odstranění vlastně nakonec zaplatí. „Pokud obce nebudou mít zaručeno, že jim odstranění černé skládky nakonec zaplatí stát, tak se ani přijetím nového předpisu vůbec nic nezmění, protože obce k odstranění černých skládek na vlastní náklady nepřistoupí a bude tedy dál trvat dnešní neutěšený stav. V daném případě nic nezanedbali ani manželé Brunnerovi, ani obec, chyba je podle mého názoru systémová a spočívá ve špatné legislativě,“ uzavřel Roman Moussawi.

VIDEO: Drama v Praze: Sousedé slyšeli z bytu střelbu, dovnitř vtrhla zásahovka