V sedle motorek už totiž najel 42 000 kilometrů, procestoval víc než desítku zemí a pořád si nechce dát pokoj. Letos ho to táhne do Íránu.
Když se člověk podívá, na čem chce Vojtěch do Íránu, ale pak i do Ázerbájdžánu a Gruzie dojet, nutně mu musí běhat mráz po zádech. Pod plachtou a zbytky starých koberců na dvorku vrakoviště, patřícího bratrovi, se rýsuje obrys něčeho, co motocykl připomíná opravdu jen vzdáleně. Natož pak stroj, který má před sebou víc než deset tisíc kilometrů.
"No a co má být?" krčí rameny Vojtěch Hlásný. "Kamarádi z automotoklubu v Holicích mi to dají do kupy a v půlce června jedu."
První byl Krym
Bylo mu čtrnáct, když ho rodiče pustili se starší sestrou stopem do Řecka. "Tam i zpátky to bylo bez problémů," říká Vojtěch. "My jsme zvyklí se o sebe postarat, vždyť jsem ze šesti dětí. V Řecku jsem se rozhodl, že příští rok pojedu do světa na motorce. A že tím světem bude Krym. Lákalo mě moře."
Jeho otec Pavel (55) a bratr Filip (25) mají ve své sbírce víc než padesát motocyklů nejrůznějších typů i kubatur. Patnáctiletý kluk si podle zákona může sednout jen na stroj s obsahem 50 ccm, a tak byla volba lehká. 'Padesátka' Simson Schwalbe z roku 1976 z někdejší NDR. Bratr Filip jel s Vojtěchem na motorce ČZ 125 Sport z roku 1973.
Cesta oba uchvátila nejen tím, že ji šťastně a podle svých představ zvládli. "Tehdy jsem poznal, že se dá i neumět cizí řeči a všechno jde. Rusky se sice jakž takž domluvím, ale nic moc. Musíte mít štěstí na dobré lidi. A to já vždycky měl."
Oba bratři dojeli až do Sevastopolu, nasbírali spoustu zážitků. Za pomoc na cestě se revanšovali českým pivem, kterého s sebou vezli přesně 48 půllitrových plechovek. "Naše pivo má zvuk. A na Ukrajině obzvlášť."
Vzhůru k Tuaregům
S jídlem roste chuť a v sedle dobré motorky není ani Afrika dost daleko. Tunisko, Libye a Egypt byly cílem obou bratrů o rok později. Filip, mimořádně zručný mechanik, se staral o dvě motorky ČZ 250 Sport (z let 1962 a 1964), zatímco Vojtěch sháněl informace, vyřizoval formality a lákal sponzory.
"Všechno šlo podle plánu a my jsme si cestu pořádně užívali. Ale naší mamče jsme dali zabrat. Pravidelně jsme se jí hlásili, aby neměla starost. Ale nepočítali jsme s tím, že na Sahaře není signál pro mobily."
Doma věděli, že před bratry je největší poušť světa, a čekali na zprávy. První ale dostali až po dvou týdnech... "Na Sahaře je fantasticky, dokonce jsme se vykoupali i v jezírkách v opuštěných oázách, to byla lahoda," vzpomíná Vojtěch.
Dojmy jim ale pokazil přejezd do Egypta. "V Libyi bylo všechno v pohodě, ale Egypťané se projevili jako divná parta. Na motorkách se prý dál nesmí. Na hranicích nás drželi jako rukojmí dvanáct dní a chtěli zaplatit 10 000 Kč za přejezd Egypta a prý vratnou zálohu půl milionu korun jako pojistku, že naše 45 let staré motocykly u nich neprodáme. Tak jsme si nechali mašiny úředně zabavit a jeli alespoň na otočku do Káhiry."
Z Libye, kam se vrátili, je pak trajekt dovezl do Itálie. Napsali o tom knihu S Čezetou do města Tuaregů.
Jak chutná Rusko?
O rok později, teď už s tátou Pavlem, se Vojtěch chtěl vypravit na 'střechu světa', do Nepálu. Peníze ale nestačily. "Když to nemohla být střecha světa, rozhodli jsme se s tátou pro jeho kraj. Nejdál od nás je Vladivostok, a tak se jelo tam."
13 000 kilometrů dlouhou trasu rozpočítali na padesát dnů a dodrželi to. Loni 30. srpna dorazili do Vladivostoku. Protože kus cesty jeli po stopách československých legií v Rusku, poklonili se ve městě u hrobů jejich padlých a položili i kytičku. "Moc rádi vzpomínáme na lidi, jsou tam úplně suproví. Hostili nás, pomáhali, s čím jsme potřebovali, zvali nás do rodin. Sibiř, to je jiný svět," vzpomíná Vojtěch.
Letos chce sám, bez doprovodu, 'udělat' Írán, na stroji ČZ 250 z roku 1962. Přes Balkán do Turecka a Teheránu, odtud do Ázerbájdžánu a Gruzie. Z přístavu Batumi trajektem do bulharské Varny. "...a to už budu doma. Počítám, že 14. září," je přesvědčený Vojtěch. A proč to všechno dělá? "Protože mě to baví, mám to rád," říká.
Stáhněte si do mobilu zvuk motorek
208393 pošlete na 907 99 30
Cena SMS 30 Kč vč. DPH.
Provozuje Ringier ČR. Více v tiráži.
