18°C
Hned přílet na Ostrov svobody, jak se Kubě přezdívá, vás přesvědčí, že tato dovolená nepůjde srovnat snad s ničím jiným. My jsme přistáli na letiště Santa Clara zhruba ve středu ostrova, okolo 260 kilometrů vzdušnou čarou od hlavního města Havany. Přímé lety z Česka míří na toto menší letiště hlavně díky nejbližší vzdálenosti k ostrovu Cayo Santa Maria s nádhernými plážemi a hotelovými rezorty.
Již více než hodinová cesta z letiště k hotelu byla plná překvapení. Typické veterány, kterými je proslavená především Havana, tu totiž potkáváte mezi modernějšími vozy i v běžném provozu. Nejsou to jen auta pro turisty, ale i každodenní dopravní prostředky obyčejných lidí. A kdo nemá na provoz vozu dostatek financí, osedlá na venkově nejčastěji koně, nebo šlápne do pedálů kola. I obyčejný provoz na ulicích je díky tomu fotogenický a romantický, že prostě zíráte.
Ve skvostných rezortech, kam létají Evropané, Kanaďané nebo Jihoameričané, reálný život Kubánců nemáte šanci poznat. Tady je všeho dostatek. Každý výlet za jejich hranici vás ale utvrdí v tom, že Kubánci jsou nezdolní. Hrdí, usměvaví a dobře naladění, s hlavou vztyčenou tančí životem navzdory nepříznivé ekonomické situaci, jako by jejich životy byly pírko, což rozhodně nejsou. V kulisách honosných koloniálních paláců a měšťanských domů mnohdy notně ohlodaných zubem času, se tu odehrává poměrně drsný život, který ale ve tvářích Kubánců moc vrásek nezanechává. Hlavně že je s kým tančit salsa a skvělý rum teče proudem. Síla, s jakou vás zasáhne všudypřítomný kontrast vznešenosti a nedostatku se dá těžko s něčím srovnat.
Magie jménem Havana
Jestli je nějaké město, kterému sedne přídomek „magické“, je Havana jedním z horkých kandidátů. A nejlepší způsob, jak ji prožít, je nechat se strhnout turistickými lákadly. Posadit se do nablýskaného amerického kabrioletu cadillac, chevrolet nebo pontiac z poloviny minulého století a nechat se provážet usměvavým řidičem s doutníkem v ústech. Ze starého rádia se line píseň „Guantanamera“ o nevěrné lásce kubánské selky z Guantanama, ke které se silným prokouřeným chraplákem přidává řidič vozu a jako nějaký karibský gondoliér vás prováží ulicemi plnými barokních kostelů, secesních paláců, honosných neoklasických i děsivých brutalistních staveb.
A také domů v různých stadiích rozpadu s rezavými ozdobnými mřížemi v oknech. Hle tu padá omítka a támhle zas celé patro. Je vedro a vlhko, vše je neskutečně barevné a lehce tropicky obrostlé a upocené. Tančíte s městem tělo na tělo, salsu, mambo, co se zrovna hraje. Muži mají doutníky, košile a klobouky a ženy šarm. A navíc to nepůsobí jako pozlátko, ale naprosto přirozeně.
Strašák hladu
Život na Kubě asi není zas taková pohoda, jak to z pohledu turisty vypadá. Když jsme v ulicích Havany uviděli několikasethlavý dav stojící frontu před obchodem s potravinami, trochu nám zatrnulo. A při pohledu do jiného krámu, kde krom prodavače vůbec nic nebylo, ještě více.
„Kdyby se ocitli ve stejné situaci, většina Čechů si hned druhý den hodí mašli, Kubánci to ale dávají, milují drobné životní radosti, zpívají, tančí, baví se, jak to jen jde,“ říká s nadsázkou naše průvodkyně Kateřina. Díky systému potravinových lístků tu prý úplným hladem nikdo netrpí, ale to, co za ně dostanete, pro uživení rodiny nestačí. A tak se každý snaží, jak může. Patria o muerte.
5 kouzel Havany
Malecón – Havanské nábřeží u ústí Havanského zálivu, kam mladí chodí na romantická dostaveníčka. Nemusí být ani žádná bouře a vlny snadno přelétnou hrazení a rozcáknou se na silnici mezi projíždějící auta. U vyhlídky na pevnost Moró vyletují do několikametrové výše a každá vlna za sebou zanechává překrásnou duhu.
Hemingwayovy bary – Ernest Hemingway Havanu miloval a část jejího kouzla i spoluvytvořil. Cesta sledující jeho život a dílo zahrnuje hned několik barů, které pravidelně navštěvoval a kde popíjel dnes již celosvětově známé kubánské drinky jako kuba libre, mojito (La Bodegita del Medio) nebo daikiri (La Floridita). Nedaleko Havany můžete navštívit i jeho vilu Finca Vigía, kterou si koupil z honoráře za knihu Komu zvoní hrana.
Doutníky a rum – Kubánské doutníky jsou bezpochyby jedny nejlepších na světě. A i nekuřák tu musí uznat, že na vůni tabáku něco je. Uvidíte tu proces výroby, ve kterém ale paradoxně chybí ona legendární upocená stehna kyprých kubánek. Stejně tak i muzeum rumu Havana Club spojené s ochutnávkou je zážitek, bez kterého by návštěva Havany nebyla kompletní.
Okružní jízda – Okružní jízda ve starém bouráku vám ukáže řadu důležitých pamětihodností, jako je ikonická budova Kapitolu, Náměstí revoluce s velkými portréty revolucionářů Che Guevary a Camila Cienfuegose, honosné promenády a vilové čtvrtě. Naše jízda končila v překrásném parku Havanský les (Bosque de la Habana) u stánku, který servíruje údajně nejlepší piňakoládu na Kubě. Dostali jsme ji ve virgin verzi bez alkoholu a k tomu na stůl lahev rumu, abychom si ji mohli vyladit podle chuti.
Tropicana – Velkolepá estráda v tropické zahradě, která je označována za jednu z nejlepší šou světa, začala jako kasíno a kabaret ve třicátých letech minulého století. Tehdy nejkrásnější nightclub světa je čistou esencí Kuby. Šou plná skvělé hudby, honosných karnevalových kostýmů a polonahých tanečnic a tanečníků vypráví příběh ostrova od koloniálních dob až po revoluci a je ódou na pohyb a krásu lidského těla. Tanečnice víří i mezi stoly obecenstva, které si tu může objednat nápoje i něco k zakousnutí, lahev rumu, doutník pro pány a růže pro dámy bývá součástí vstupenky.
Veteránů není mnoho
Kuba byla v minulosti cílem řady ekonomických sankcí, které na ni začaly dopadat hned během revoluce v letech 1953-1959. Úplné embargo na ostrov uvalil v roce 1962 americký prezident J. F. Kennedy.
Do revoluce byla Kuba oblíbeným letoviskem boháčů, umělců a mafiánů, byla plná kasín, bordelů, kabaretů a drahých hotelových rezortů, místem odpočinku i neřestí. Vozový park, který tu revoluce zakonzervovala, tak obsahoval velký počet drahých a luxusních vozů té doby. Po revoluci se v různých vlnách na ostrov importovaly ruské lady a žigulíky a poslední dobou získaly na oblibě čínské vozy.
Odhaduje se, že v současnosti po ostrově jezdí přibližně 60 tisíc veteránů z nichž ty turistické v Havaně bývají vybaveny i původními motory s opečovávanou karoserií a zářivými chromovými prvky a jsou skutečnými mistrovskými díly. Veterány do běžného provozu, které se dědí jako rodinné stříbro, ale už často bývají svařovány z různých kusů, doplněny moderními úspornějšími čínskými motory, a jak podotýká náš průvodce Javier: "Jsou to takoví Frankensteini na kolech.”
Pusa plná bublin
Díky zkazkám o situaci na Kubě jsme se na prohlídku překrásného historického města Trinidad vydali vybaveni pytlíkem bonparů, bonbonů, které ustojí kubánské vedro bez změny skupenství. A první žádost o »caramelo«, španělsky bonbon, přišla hned na návrší u hotelu, kde si několik chlapců pouštělo draky. Dostali, stejně jako řada dalších dětí ve městě. A pytlík zmizel natotata.
Druhý den ráno, vyzbrojeni tentokráte hotelovou kosmetikou, o kterou si říkají čas od času dospělí, jsme na mladé piloty draků narazili znovu. Inu dostali, co bylo. Ještě, než jsme stačili říct, že je to dáreček pro jejich matky, rozbalili mýdlo a začali ho okusovat.
Netknutá příroda
Kuba je obrovská a přesuny dlouhé. Jízda kubánským venkovem je ale potěšení pro oko. V okolí vesnic sice narazíte na políčka a plantáže, většinou ale máte pocit, že projíždíte jednou velkou přírodní rezervací plnou zvěře a ptactva. A dost možná to bude i pravda. Na Kubě jich je chráněných oblastí několik desítek. Třeba park Alejandro de Humboldt, který je díky zachovalému tropickému ekosystému a endemickým organismům považován za jednu z nejvzácnějších a nejzachovalejších chráněných rezervací světa.
My zamířili do deštného pralesa v rezervaci Parque Guanayara nedaleko Trinidadu. Deštný prales plný roztodivných stromů a keřů, skrývá i jeskyně, vodopády, nebo koupací jezírka, kde se můžete svlažit. Naše stezka podél říčky Rio Melodioso (Zpěvná řeka) vedla skrze místa, kde ve stínu tropických stromových velikánů obrostlých liánami a květy bromélií rostly i kávovníky, banánovníky, pomeranče, karamboly nebo juka.
Hotely daleko od lidí
Hotely pro evropské turisty jsou oproti zbytku ostrova oázami hojnosti. Nachází se většinou na ostrovech spojených s pevninou i několik desítek kilometrů dlouhými mosty. Překrásné karibské pláže, vodní sporty, možnost šnorchlování či potápění, latinskoamerické rytmy a skvělé koktejly se prakticky neliší od ostatních karibských destinací, jako je třeba Dominikánská republika, Jamajka nebo Bahamy. A bez výletu na pevninu a především do magické Havany či historického Trinidadu obklopeného deštnými pralesy, byste je mohli snadno mezi sebou zaměnit. Byla by to škoda.
Přímé lety z Prahy
Od loňského roku není třeba při cestě na Kubu nikde přesedat. „Kuba je destinace, kam se létá přímými lety z Prahy, letí se novým Airbusem A350-900 a i pro rodiny s dětmi je to ideální destinace. Samozřejmě, letí se jedenáct hodin, ale myslím si, že v tom novém letadle se to dá zvládnout,“ říká Jan Bezděk, mluvčí CK Fischer.
Kuba: nespoutaný Karibik, který vás zasáhne přímo do srdce Adam Jaroš
