Kraj Vysočina je složen ze tří okresů bývalého Jihomoravského kraje (okres Jihlava, okres Žďár nad Sázavou a okres Třebíč), okresu Havlíčkův Brod z bývalého Východočeského kraje a okresu Pelhřimov z bývalého Jihočeského kraje. Ve všech z těchto okresů najdete kostely, hrady, zámky a jiné historické stavby.
V Pelhřimově uvidíte třeba i obří spínací špendlík
Ve Žďáru nad Sázavou okouzlí poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, v Třebíči židovská čtvrť se synagogou, hřbitovem a s románsko-gotickou bazilikou sv. Prokopa. Havlíčkův Brod jménem odkazuje na rodáka z nedaleké Borové, novináře a vlastence Karla Havlíčka Borovského, jemuž je věnována stálá expozice v Muzeu Vysočiny. Malebné historické centrum doplňují četné památky, kostely, a zbytky hradeb.
V Pelhřimově můžete obdivovat historické centrum obklopené hradbami se třemi branami. V jedné z nich sídlí Muzeum rekordů a kuriozit, které je jediným svého druhu ve střední Evropě. V různých zákoutích Pelhřimova objevíte třeba obří spínací špendlík nebo největší poštovní schránku, mluvicí tabule na nábřeží vám představí rekordmany zapsané v České knize rekordů. V Domě dobrých dnů si prohlédnete předměty sestavené ze sirek nebo obraz z těstovin.
V kouzelné Telči je dům plný legend, příběhů a skřítků
Centrum Telče, klášterní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou a Židovská čtvrť a bazilika svatého Prokopa v Třebíči jsou zařazeny mezi světové kulturní dědictví UNESCO.
V Telči, která kdysi bývala pevností a v níž se zachovaly zbytky městského opevnění, se vrátíte do dob renesance. Na přímo pohádkovém náměstí s různobarevně vyvedenými domy s neopakovatelnými tvary nejrůznějších štítů by především rodiny s dětmi neměly opomenout prohlídku Telčského domu plného světa legend, skřítků a historických příběhů.
Z náměstí dojdete do nádherného zámku zdobeného štukem a sgrafitem. V něm vás nadchne Rytířský a Zlatý sál, kaple Všech svatých s mramorovým náhrobkem Zachariáše z Hradce a Kateřiny z Valdštejna. A tím bohatství historického centra zdaleka nekončí. Ve městě objevíte i řadu kostelů, například sv. Ducha, Jména Ježíš nebo sv. Jakuba. V malém parčíku na trojúhelníkovém Oldřichově náměstí stojí kaple Jména Panny Marie.
Bazilika sv. Prokopa v Třebíči ve stylu z Francie
Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, který byl postaven na začátku 20. let 18. století, je nejznámějším dílem barokní gotiky architekta Jana Blažeje Santiniho Aichla. Kostel je protkán symbolikou číslovky pět. Vychází z legendy o tomto světci: jedná se o symboliku pěti ran Kristových, ale také pěti písmen v latinském slově "tacui" (mlčel jsem) a především pěti hvězd ve svatozáři mučedníka, které se podle této legendy objevily ve Vltavě. Půdorys kostela je ve tvaru pěticípé hvězdy, kostel má pět východů, pět oltářních výklenků, dvakrát pět kaplí kolem centrálního prostoru, na hlavním oltáři je pět hvězd a pět andělů.
Bazilika svatého Prokopa v Třebíči se může pochlubit osmidílnou klenbou navazující na stavební postupy z jižní Francie. Střední okno v hlavní apsidě se podobá rozetě v Chartres u Paříže a postranní okna čerpají vzory z pozdní gotiky. Vedle chrámových lodí se nachází kaple s původními gotickými malbami, což jsou druhé nejstarší fresky na Moravě. K nejcennějším částem baziliky patří krypta s původní, více než 700 let starou výdřevou stropu, jež sloužila jako pohřebiště mnichů a zakladatelů kláštera. Strop podepírá 50 sloupů a polosloupů, jejichž hlavice zdobí rostlinné ornamenty, zvířata a fantastické obličeje. Z krypty údajně vede tajná chodba.
Hlídat celé okolí měl po svém založení počátkem 14. století mohutný hrad Lipnice postavený na skalnaté vyvýšenině mezi dvěma kopci. Nabízí prohlídku středověké architektury, archeologické expozice, zbrojnice, gotické kaple, ojedinělou expozici gotických kamnových kachlů, sklepení s hlubokou hradní studnou. Jedinečný výhled do okolí je z ochozu věže Samson. Lipnický hrad je obestřený i nejrůznějšími záhadami a pověstmi. Například o zazděné Kateřině, kterou manžel údajně zazdil ve výklenku s mrtvolou svého soka. Pověst o černém muži (zloději a vrahovi načerněném mourem) vypráví, že po dopadení spáchal sebevraždu. Jeho duše prý v podobě černého muže občas bloudí hradem a hledá vysvobození z tohoto světa.
